Encyklopedie dějin Brna, kterou zaštiťuje Masarykova univerzita a jejímiž partnery jsou Muzeum města Brna a Magistrát města Brna, zpřístupňuje veřejnosti komplexní informace o historii města, jeho obyvatelích, památkách a architektuře od roku 2004. V současné době má více než 90 tisíc hesel a je stále průběžně doplňována. V letošním roce byla encyklopedie nominována na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro pro rok 2025 v kategorii Prezentace a popularizace.
Nejen o vzniku a vývoji unikátního projektu, o studentském modulu a vizuální proměně encyklopedie hovořila Irena Loskotová z Ústavu archeologie a muzeologie.
Encyklopedie dějin Brna byla prvním uživatelům přístupná online už v roce 2004. Kdy a proč začala vznikat?
Je to čirá náhoda, ale naše encyklopedie začala vznikat ve stejném roce, kdy byla spuštěna Wikipedie. Encyklopedii jsme začali zpracovávat v Muzeu města Brna, kde jsem tehdy pracovala, na začátku roku 2001. Původně jsme si chtěli mezi našimi muzejními obory – kunsthistorií, historií, archeologií a architekturou vytvořit společné prostředí pro sdílení detailních informací z našich individuálních výzkumů ukládaných v tehdy analogových databázích. Vznikl proto tým muzejníků, do kterého se zapojila i významná brněnská historička Milena Flodrová. Záhy se k nám přidal Archiv města Brna a archeolog Marek Peška z organizace Archaia Brno, náš první „programátor“. I z dnešního pohledu jedinečná spolupráce tohoto zakladatelského týmu stojí za vznikem encyklopedie.
Jak se encyklopedie vyvíjela a co vás přimělo zpřístupnit ji veřejnosti?
V té době jsme se scházeli pravidelně jednou měsíčně a promýšleli strukturu celé encyklopedie, jejích sekcí i jednotlivých záznamů. Kolega nám pak programoval testovací verze, které jsme průběžně připomínkovali. Takto se encyklopedie vyvíjela až do roku 2004 a nám postupně docházelo, že informace, které ukládáme, by mohly být zajímavé i pro veřejnost. V této myšlence nás podpořila právě Milena Flodrová, která do té doby zodpovídala desítky telefonických dotazů od lidí, kteří se ptali především na staré názvosloví ulic. I když znala staré názvy ulic ve středu města, ty vzdálenější musela vyhledávat v kartotéce, i proto se jí líbila myšlenka, že by všechny informace měla veřejnost v encyklopedii snadno dostupné. Zpřístupnění encyklopedie byl dárek, který jsme se rozhodli věnovat veřejnosti při příležitosti 100. výročí založení Muzea města Brna.
Co obnášelo spuštění encyklopedie na webu?
Prvním úkolem bylo najít odbornou firmu na programování webových stránek. V tom nám poradil Archiv města Brna, který nám doporučil grafické studio Černá a fialová, s nímž spolupracujeme dodnes. Encyklopedii jsme pro veřejnost spustili s tlukoucím srdcem jen s několika desítkami hesel a čekali jsme na odezvu. Pochvalný ohlas uživatelské veřejnosti nás však zbavil nejistoty a motivoval k další práci.
Kdy se do projektu zapojila Masarykova univerzita?
V roce 2004 jsem odešla z muzea na filozofickou fakultu a pro svého virtuálního potomka vybudovala nový domov v Ústavu archeologie a muzeologie. V roce 2010 se mi podařilo pro encyklopedii získat grant z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, v němž jsme kromě jiného vytvořili i studentský modul.
Kdo další do ní přispívá?
Odborníci z různých brněnských odborných a kulturně vzdělávacích institucí. Kromě Muzea města Brna spolupracujeme nyní především s Archivem města Brna a Oddělením GIS Odboru městské informatiky na magistrátu. Aktivně se zapojuje Knihovna Jiřího Mahena a cenné informace získáváme z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu. Stále jsme v kontaktu s brněnskou společností Archaia a do databáze přispívá i archiv Mendelovy univerzity. V minulosti se zapojovali i odborníci z dalších institucí se svými příspěvky.
Encyklopedie není výzkumným projektem univerzity, jak je financována?
V roce 2022 se nám konečně podařilo uzavřít smlouvu o finanční podpoře encyklopedie s Magistrátem města Brna. Jejím účastníkem je i Muzeum města Brna, které do té doby na encyklopedii zčásti přispívalo ze svého rozpočtu, ale většinu nákladů jsme museli pokrýt z dotačních a grantových projektů, o které jsme každoročně se střídavými úspěchy žádali. Významnou finanční pomoc poskytl encyklopedii několikrát Archiv města Brna. Teprve v posledních čtyřech letech můžeme díky podpoře magistrátu encyklopedii intenzivně rozvíjet bez finančních stresů.
Co ještě přináší podpora z města Brna?
Především již zmíněnou intenzivní spolupráci s Oddělením GIS Odboru městské informatiky. Díky ní ožívají historické mapy a plány z Archivu města Brna informacemi z encyklopedie. Dostupné jsou zatím aplikace Bombardování Brna, Brněnské mosty ve válečném roce 1945, Mapa 1968 a výběr dobových plánů. Velkou pomocí jsou dvě nově zřízená administrátorská místa, jejichž náplní je e-mailová komunikace s našimi uživateli, která je velmi košatá, sdílení encyklopedických hesel na sociálních sítích, správa rozsáhlé obrazové dokumentace a topografických dat, která umožňují zobrazení hesel v mapovém podkladu a v neposlední řadě i zpracování nových hesel. Převážnou část této práce nesla do té doby na svých dobrovolných a neuvěřitelně výkonných bedrech Jitka Šibíčková, která encyklopedii věnovala většinu svého volného času.
Encyklopedie má tedy dvě zaměstnankyně. Pro autory, kteří do ní tvoří hesla, je to práce „navíc“?
Pro autory je to především práce smysluplná a zajímavá, motivovaná nehmotným oceněním a trvalým zájmem našich uživatelů.
Veřejnost má encyklopedii k dispozici už 21 let. Jak velký je autorský tým a kdo pravidelně přispívá?
To se v čase mění. Kompletní autorská databáze čítá téměř devadesát jmen, ale většina z nich není aktivní, někteří už bohužel ani nejsou mezi námi. Jejich stopy se však v encyklopedii neztrácejí. Hesla jsou pro směrování případných dotazů, podnětů či připomínek ošetřena autorskou zkratkou. Ty lze odeslat přímo z každého hesla jeho autorovi, současně pak přijdou i administrátorce a mně, abychom mohly reagovat i za ty neaktivní. Nám také přicházejí reakce na studentská hesla. Více než tři stovky studentských jmen zůstávají veřejnosti skryté, zodpovědnost za ně přebírají jejich supervizoři. Od počátků encyklopedie v ní trvale a plodně působí kromě již zmíněné Mileny Flodrové například i brněnská historička Miroslava Menšíková, která se zabývá odbojem za 2. světové války, což je stále živé téma.
O jaká období má veřejnost největší zájem?
Největší zájem je o 20. století, protože lidé většinou hledají nějakou souvislost se svými předky anebo události, které jsou jim blízké.
Stála jste u zrodu encyklopedie, soustavně na ní pracujete a před několika lety se dokonce stala součástí výuky muzeologie a archeologie. O jaký kurz jde?
Pro studující jsme vytvořili speciální předměty Encyklopedie Brna I a Encyklopedie Brna II, které je možné absolvovat v rámci bakalářského i magisterského studia. Studenti v nich zpracovávají pod naší supervizí hesla dle vlastního výběru z nabídky, kterou jim včetně základní literatury a pramenů vždy připravíme.
Jak vypadá výuka a studentský modul?
Na prvním seminárním bloku, který se koná prezenčně, seznámím účastníky s vnitřní strukturou encyklopedie a přidělím jim individuální přístupová hesla. Konzultace v kurzu pak během semestru probíhají online, což bylo přizpůsobeno především kombinované formě studia.
Co do modulu studující doplňují?
Studenti zpracovávají hesla do různých sekcí, nejčastěji osobnosti, události, případně objekty a samozřejmě zdrojovou literaturu a prameny. Hesla pak navzájem propojují. Vytváří se tak chronologické nebo tematické linie. Na konci kurzu jejich hesla revidujeme a v případě dobré úrovně zveřejňujeme. Primárním cílem předmětu není doplňování encyklopedie, ale příprava na vlastní badatelskou práci. Studenti se seznámí s archivním výzkumem, prací s odbornou literaturou, strukturováním a propojováním získaných dat.
V letošním roce encyklopedie změnila svou vizuální podobu. Jak došlo k tomu, že se na ní podíleli studující z Masarykovy univerzity?
Vloni na podzim jsme vypsali soutěž na redesign Encyklopedie dějin Brna, které se účastnili studentky a studenti z fakulty informatiky. Vybírali jsme ze čtyř návrhů, které vznikly v kurzu vedeném Janou Malíkovou z Katedry vizuální informatiky. V květnu 2025 mohla veřejnost po jednadvaceti letech spatřit nový grafický design encyklopedie.
Může člověk, i když není odborník, přispět k rozšíření encyklopedie například tvořením hesel nebo poskytnutím svých fotografií?
Hesla se zpracovávají v administračním prostředí, které je přístupné jen registrovaným autorům. Z každého hesla i z hlavní stránky nám však lze pomocí „Napište nám“ jednoduše poslat podnět, připomínku či doplňující informace. Encyklopedie se tak mnohdy obohacuje o detaily z rodinných dokumentů a alb, často touto cestou získáváme i fotografie současného Brna, jejichž nejen dokumentační kvalitu ocení jistě i generace budoucí. Obrazové a fotografické materiály archivujeme v maximálním možném rozlišení, ale na web je dáváme zmenšené a s vodoznakem. Protože většina materiálů podléhá licencím, nemůžeme je volně šířit. Zájemcům ale radíme, na koho se s žádostí o jejich další publikování obrátit.
Encyklopedie dějin Brna je fenomén. Inspirovala i jiná města?
Během dvaceti let se encyklopedie natolik etablovala, že se stala zajímavým projektem i pro další města. Ve stejné struktuře, ale v jiném grafickém provedení převzala náš encyklopedický systém Ostrava, Plzeň, Uherské Hradiště, Jihlava a Hodonín. Momentálně vzniká encyklopedie Tišnovska. Těší nás, že v jednom systému nabízíme veřejnosti unikátní síť městských encyklopedií vytvářených samostatnými týmy odborníků v jednotlivých městech.
Pro vás osobně je encyklopedie i hobby. Která hesla zpracováváte, na co se specializujete?
Zpracovávám hesla z oblasti archeologie a muzeologie, jinak to ani být nemůže (smích). Tělem i duší jsem středověkář, ale aktuálně teď převádím do encyklopedie data paleolitická čerpající z monografie kolegyně Zdeňky Nerudové s cílem vytvořit procházku po pravěkém Brně. Kolegyně se podílela i na archeologickém výzkumu, který probíhal přímo v sídle filozofické fakulty v ulici Arne Nováka v době její rekonstrukce, tedy mezi lety 2012 až 2014.
Co lze najít v současném středu města Brna?
Aktuálně probíhá v centru záchranný archeologický výzkum na ploše budoucího Janáčkova kulturního centra ve Veselé a další těsně za středověkými hradbami v místě bývalého Tesca. Oba zásadním způsobem přispívají k rekonstrukci středověké a novověké podoby Brna.
Máte v rámci encyklopedie nějaký sen?
Jeden si pořád hýčkám – zpracovat „rodné listy“ brněnských domů. Popsat jejich historii od současnosti zpět až k době založení města i prostřednictvím archeologických pramenů. Historii mnoha domů a jejich majitelů zpracovávala podle středověkých berních rejstříků a knih právě Milena Flodrová a my na ni navazujeme.
