Jak vést ukrajinský výzkum a vysokoškolské prostředí po válečném konfliktu? Odpovědi na tyto otázky hledaly desítky odborníků ze zemí Evropy včetně Ukrajiny ve středu 17. září v Brně. Akce, která propojila akademiky, vědce, politiky a zástupce financujících institucí, již v přednáškách a panelových diskusích nastínila konkrétní kroky pro mapování a rozvoj prostředí infrastruktury na Ukrajině.
První část konference se zaměřila na obecnější přehled o stávající situaci ve výzkumu a vysokém školství na Ukrajině. Následoval blok Voice of Ukraine, ve kterém zástupci ukrajinského ministerstva školství a vědecké komunity shrnuli, jak vidí situaci jako hlavní aktéři a jaké mají skutečné potřeby. Třetí část konference patřila prezentační iniciativě partnerů projektu RIFF – Research Infrastructures for the Future of Ukraine – v oblasti výzkumu vysokého školství a podpory pocházející z evropských zemí.
Prorektor MU Radim Polčák na úvod konference přivítal hosty jménem rektora i vedení univerzity, poděkoval Evropské komisi za podporu prostřednictvím programu Horizon a ocenil práci univerzitních týmů, které se na organizaci akce podílely.
Ukrajinská věda je frontovou linií boje za budoucnost
Za podporu Ukrajiny v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání poděkoval ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč. Zdůraznil, že ruská agrese není jen válkou o nezávislost a územní celistvost, ale také válkou o znalosti, pravdu a budoucnost mladé generace. Vyzdvihl solidaritu České republiky, která poskytuje ukrajinským žákům a studentům možnost studia, a ocenil spolupráci, díky níž může více než 1500 ukrajinských vědců pokračovat v práci navzdory válce.
Uvedl, že podle údajů ukrajinského ministerstva školství a vědy bylo na Ukrajině zničeno či poškozeno více než 3500 vzdělávacích institucí. „Obnova Ukrajiny není jen o opravě mostů a nemocnic, ale především o obnově lidského kapitálu – myslí, institucí a vědecké komunity,“ konstatoval Zvaryč a dodal, že Ukrajina musí být plně integrována do Evropského výzkumného prostoru a její budoucnost má být zelená, digitální a inovativní.
Na závěr svého příspěvku připomněl, že Ukrajina není pouze příjemcem solidarity, ale i aktivním přispěvatelem k evropské vědě a vzdělávání. „Rakety mohou zničit budovy, ale nemohou zničit vědění. Bomby mohou rozbít zdi, ale nemohou uhasit zvědavost,“ zdůraznil s tím, že společné partnerství a sdílení znalostí posílí celou Evropu.
České školství pomáhá Ukrajině zachovat vzdělání i identitu
Na fakt, že válka na Ukrajině zasáhla miliony dětí i stovky škol, poukázal také náměstek ministra školství Václav Velčovský. Připomněl, že Česká republika prokázala schopnost rychle reagovat – a integrovat ukrajinské žáky do českých škol. Podle náměstka mají různí aktéři – stát, obce, univerzity i nevládní organizace – v pomoci a obnově Ukrajiny nezastupitelné role a Česká republika ukázala, že je připravena dlouhodobě podporovat stát, národ i občany Ukrajiny. „Česká republika od počátku ruské agrese nepomáhá Ukrajině jen vojensky, ale také prostřednictvím takzvané soft power – měkké síly, měkkých nástrojů. Za jeden z těchto nástrojů považuji i tento projekt a konferenci,“ uvedl a dodal, že česká vláda nedávno schválila program kontinuální pomoci Ukrajině navzdory rozpočtovým omezením.
Ukrajina a její věda žije navzdory válce
Prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák připomněl, že samotná existence Ukrajiny i její vědy je malým zázrakem. „Navzdory obrovským ztrátám a ničení univerzit, laboratoří a škol zůstává ukrajinská věda živá a aktivní. Je klíčové, aby akademická komunita v Evropě pomohla udržet vědecké kapacity přímo na Ukrajině – nejen publikacemi a granty, ale vytvářením prostředí, které umožní vědcům zůstat doma a přispívat k obnově celé společnosti,“ vyzval Polčák.
Ukrajinská věda a vzdělání jsou prioritou vlády
To, že Ukrajina obstojí a přežije nejen v oblastech vědy a vzdělávání, protože má silné lidi, odolnou společnost a skvělé partnery, zdůraznil velvyslanec Zvaryč. „Chci vás požádat, abyste ukrajinské vědce vnímali podobně jako vojáky – jako hrdiny. Pracují v extrémně těžkých podmínkách, ale přesto dosahují výsledků,“ řekl a připomněl, že i během války zůstávají vzdělání a věda prioritou ukrajinské vlády, která na ně ročně vyčleňuje téměř pět miliard dolarů.
Pomoc Ukrajině nesmí čekat na konec války
Jan Mrkvička z organizace Člověk v tísni v úvodním bloku konference apeloval na aktivitu, protože nelze jen čekat na konec války. Člověk v tísni tak aktuálně podporuje vzdělávání dětí například v tzv. „metro školách“ v Charkově, opravuje poškozené domy před zimou, pomáhá lidem vysídleným z domovů u fronty v přechodných centrech a poskytuje psychologickou podporu. Zaměřuje se i na vodu, energii a vytápění – ve spolupráci s EU rozvíjí chytrá a decentralizovaná řešení, která posilují odolnost infrastruktury. Organizace pomáhá také s ekonomickou obnovou, třeba podporou válečných veteránů při podnikání. „Za poslední rok se podařilo podpořit více než milion lidí s tím, že většinu z tří set pracovníků organizace tvoří přímo Ukrajinci, což umožňuje úzkou spolupráci s místními komunitami,“ informoval a na závěr pozval účastníky konference k prohlédnutí výstavy, instalované přímo v místě konání akce, která přiblížila práci Člověka v tísni na Ukrajině.
Projekt RIFF
Tříletý projekt Research Infrastructures for the Future of Ukraine má rozpočet necelé dva miliony eur a nezaměřuje se na stavbu nových laboratoří, ale hlavně na mapování a pochopení ukrajinského výzkumného prostředí. Cílem je zjistit, které týmy a obory mají největší potenciál, a vytvořit rámce a nástroje, jak je efektivně podpořit. „Infrastruktura není jen o vybavení, je to hlavně o lidech, jejich znalostech a odbornosti,“ vysvětlil hlavní organizátor konference Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity.
Konsorcium v projektu tvoří čtrnáct partnerů z Evropské unie a Ukrajiny, přičemž se jedná o zapojení dalších institucí, včetně ukrajinského ministerstva školství. Projekt usiluje o rovnoměrné zastoupení regionů i oborů, aby reflektoval rozmanité potřeby celé Ukrajiny, a má tři hlavní cíle: vytvoření ukrajinské „mapy“ výzkumných infrastruktur po vzoru EU, budování vědecké komunity a posílení samotného výzkumu a vývoje v zemi. „Projekt je nejen technický, ale i komunitní a kulturní. Má vytvářet mosty mezi institucemi a lidmi v Evropě a na Ukrajině a pomoci vybudovat prostředí, kde se vědci učí jeden od druhého. Doufám, že za tři roky nebudeme mít jen dokumenty, ale i silnou síť vědců a institucí, kteří si důvěřují a spolupracují na společné budoucnosti,“ uzavřel Hradil.
Masarykova univerzita podporuje Ukrajinu dlouhodobě. Po vypuknutí války přijala téměř 500 studentů z Ukrajiny v rámci mimořádného přijímacího řízení a uzavřela pracovní poměry s více než stovkou zaměstnanců z Ukrajiny. Uspořádala také materiální sbírku, Koncert pro Ukrajinu a řadu dalších podpůrných akcí.
