Zlomeninu kyčelního kloubu, zástavu srdce, Alzheimerovu chorobu, selhání ledvin, artritidu, zápal plic nebo covid můžeme nyní díky autorovi vnímat a chápat jako důsledek abnormálního fungování buněk nebo jejich systémů. Americký onkolog, vědec a spisovatel Siddhartha Mukherjee v knize Píseň buňky. Proměny medicíny a lidského těla sleduje, jak badatelé od 17. století postupně objevovali a zkoumali buňky, a dovádí čtenáře až k dnešním poznatkům z oblasti buněčné fyziologie, patologie i terapie.
Munipress v minulosti již vydal autorův bestseller Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny, v němž Mukherjee popisuje vývoj poznání tohoto onemocnění od starověku po současnost, a knihu Gen. O dědičnosti v našich osudech, věnovanou historii genetiky. Ve stejné edici Poprvé v češtině vyšly také Dooleyho Rozhovory s Rogerem Scrutonem či od německého teologa a filozofa Romana Guardiniho Dopisy od jezera Como. Nečekané inspirace Ludwiga Miese van der Rohe.
Kdo je Siddhartha Mukherjee (nar. 21. 7. 1970)
Narodil se a vyrůstal v Dillí, studium medicíny absolvoval na špičkových univerzitách v USA a ve Velké Británii. Přednáší na Kolumbijské univerzitě, jako hematoonkolog se zaměřuje na výzkum krvetvorných kmenových buněk. Proslavil se především svou knihou z roku 2010 The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer (Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny – v češtině v roce 2015 vydal Munipress), která získala mimo jiné významné literární ceny včetně Pulitzerovy ceny za všeobecnou literaturu faktu za rok 2011 a Guardian First Book Award. Kniha byla v roce 2011 časopisem Time zařazena do žebříčku „All-Time 100 Nonfiction Books“ (100 nejvlivnějších knih minulého století). V lednu 2025 Mukherjee společně s Reidem Hoffmanem spustil Manas AI, start-up zabývající se objevováním léků s využitím umělé inteligence, s investicí rizikového kapitálu ve výši přibližně 25 milionů dolarů.
„Edici Poprvé v češtině jsme založili v roce 2012 s úmyslem vydávat významné knihy zahraničních autorů, které prohloubí znalosti o oborech pěstovaných na naší univerzitě. Edice chce přispívat i k pěstování českého jazyka. Při volbě překladů volíme kombinaci odborníka z oboru s rodilým mluvčím,“ vysvětluje ředitelka nakladatelství Munipress Alena Mizerová.
Překladu Písně buňky se stejně jako u předchozích Mukherjeeho děl ujal genetik a molekulární biolog Jan Šmarda, který působí na Přírodovědecké fakultě MU. Redaktorsky se na českém vydání podílí Kateřina Danielová, což ředitelka Munipress vnímá jako ideální.
„Spolupráce s doktorkou Danielovou je velmi užitečná a příjemná. Já mám na starosti odbornou stránku, ona tu jazykovou – češtinářskou. Připravím první verzi překladu, paní doktorka jej po mně zkontroluje a vyznačí návrhy úprav a komentáře, v nichž mne upozorní například i na termíny, které by mohly být pro čtenářskou obec málo srozumitelné,“ popisuje Jan Šmarda tvůrčí proces. Poté si návrhy úprav znovu pročte, a jak říká, velkou většinu z nich přijme, protože uzná jejich oprávněnost. „Když s některou nesouhlasím, okomentuji proč, a opět kolegyni text pošlu, abychom se dopracovali varianty, která vyhovuje nám oběma,“ objasňuje Šmarda, jak dosáhnout výsledku, aby neklesla odborná úroveň textu a zároveň byla splněna všechna pravidla češtiny i příjemného čtení. Stejně tak dbá, aby se text neodchýlil od anglického originálu. Oba spolutvůrci překladu poté ladí text s redaktory Munipressu, prvními čtenáři. Je to důležitá zpětná vazba.
„Mukherjee má svůj specifický literární styl založený na zvláštní kombinaci popisování poznatků ze světa vědy a vyprávění o lidech – vědcích, lékařích, jejich pacientech, o sobě. Ten styl znám z předchozích překladů jeho knih a je mi blízký. Neusnadňuje to samotnou práci na překladu, ale rozhodnutí, zda tuto práci přijmout, ano. Těším se na ni a dělám ji s chutí,“ vyjadřuje se ke své překladatelské činnosti. Také oceňuje a vítá Mukherjeeho příběhový formát exkurzí do historie uplatněný už u Vládkyně všech nemocí.
„Pro mne, ale domnívám se, že i pro ostatní čtenáře, je dodání historických souvislostí a celkového kontextu objevů, které třeba i známe z učebnic, velmi přínosné. Lidský rozměr knize přidává na čtivosti, protože s hrdiny, ať už to jsou vědci, lékaři nebo pacienti, se můžeme konfrontovat, promítat do nich své vlastní zkušenosti, prožívat jejich osudy spolu s nimi jako v beletrii. Ale zde se jedná o naučnou literaturu, takže ‚hltáme-li’ pozadí příběhů vědy, tak se také učíme, a to bez námahy a nepozorovaně,“ oceňuje autorův styl Šmarda, který s překladem titulu začal v lednu 2023. Překladatelské práce na rozsáhlém rukopisu obsáhly rok a poté následovaly tři jazykové korektury, práce na rejstříku, sazba a grafické práce. Poslední úpravy připadly právě na konec září. V listopadu se pak už kniha dostane k českým čtenářům a první slavnostní představení ji čeká při letošním festivalu Knihy v Brně.
„Chtěl bych ještě podotknout, že v knize Píseň buňky nejde jen o historii vědy. Autor nám v ní nabízí rovněž pohled do žhavé současnosti – co moderní medicíně přinášejí, a ještě v blízké budoucnosti mohou přinést, nejnovější objevy – včetně mnohých etických dilemat,“ doplňuje Šmarda.
„Vydávání překladů je náročné i nákladné,“ upřesňuje Mizerová, „a jsem ráda, že nakladatelství pomáhají unést rozpočet partnerské společnosti jako například Roche, Life M, Angelini Pharma. Některé tituly vydáváme v koedicích s jinými nakladateli. Z každého nového překladového titulu máme radost, zvláště při objednávání dotisků. Šíříme tak široce nejnovější poznatky v našem rodném jazyce.“
Mezinárodní den překladu
Mezinárodní den překladu, ve střední Evropě označován také jako Mezinárodní den překladatelů, je mezinárodně uznávaný významný den, který se slaví 30. září ve svátek svatého Jeronýma, autora latinského překladu Bible zvaného Vulgata a patrona překladatelů a tlumočníků. Mezinárodní federace překladatelů, založená roku 1953, vyhlásila Mezinárodní den překladu (International Translation Day, Journée mondiale de la traduction) v roce 1991 jako propagaci významu překladatelské profese po celém světě. V roce 2017 přijala Mezinárodní den překladu Organizace spojených národů.
