Michail Kasjanov působil jako ministr financí a později premiér Ruské federace v letech 2000 až 2004. Po kritice Putinova režimu a vypuknutí války na Ukrajině opustil Rusko a v současnosti žije v exilu. V aule Filozofické fakulty MU přednášel již podruhé. „Je pro mě velkou ctí tady opět být. Pamatuji si na excelentní setkání z minulého roku a děkuji za organizaci dnešní přednášky, je to pro mě velká čest setkat se s tímto váženým publikem,“ zdůraznil při zahájení přednášky Kasjanov.
Válka pokračuje už téměř čtyři roky
Hlavním tématem přednášky byl potenciální vývoj současné situace Ruska a Ukrajiny. „Předtím, než se vydáme do budoucnosti, musíme se podívat na to, co se děje teď. Putin vyhlásil nezávislé Ukrajině agresivní a nevyprovokovanou válku, jenž trvá téměř čtyři roky,“ konstatoval Kasjanov hned v úvodu své přednášky.
Podle jeho slov měl být přitom právě rok 2025 pro konflikt průlomem. „Mnozí očekávali pozitivní vývoj směrem k zastavení konfliktu s nástupem prezidenta Trumpa, který to slíbil. Osm měsíců ale uběhlo a nic pozitivního se dodnes nestalo, což se neříká snadno. Současná situace je strašná,“ vyjádřil své pocity bývalý premiér Ruské federace.
Změnu přitom nepřinesl ani summit Aljaška 2025, z něhož podle Kasjanova vyšel Putin jako vítěz. „Před summitem hovořil Trump o uvalení devastačních sankcí, ale výsledek tohoto summitu? Po třech letech Putinovy izolace ho z ní Trump vyloučil a dal mu tiché zvolení pokračovat ve válce,“ zhodnotil Kasjanov, podle kterého je Putinovým záměrem v agresivní válce pokračovat.
Dokáže Ukrajina dále bojovat?
Počet obětí války je přitom podle Kasjanova na obou stranách katastrofální. „Z dostupných dat bylo za celou dobu trvání konfliktu na ruské straně zabito 250 tisíc vojáků a nenahraditelná ztráta je téměr milion lidí. Ukrajina má 80 tisíc mrtvých,“ upřesnil Kasjanov. Ztráty i s odlivem 10 milionů obyvatel jsou podle něj pro Ukrajinu katastrofou, dokáže vůbec ještě pokračovat v boji? „Kalkulace ukrajinské populace ukazuje, že Ukrajina má stále možnost mobilizovat 3,7 milionů ukrajinských mužů,“ odpověděl Kasjanov.
Ruská ekonomika závislá na ropě a plynu
Při otázce na schopnost Ruska pokračovat ve válce se Kasjanov zaměřil na vývoj její ekonomiky. Představil data z roku 2022, kdy mělo Rusko oproti předcházejícím letům vysoký příliv deviz – místo obvyklých 150–200 miliard dolarů to bylo více než 300 miliard kvůli vysokým cenám ropy. „Putin okamžitě investoval tyto peníze do vojenské výroby. Nyní Rusko produkuje munice čtyřikrát více než 32 zemí NATO dohromady,“ varoval Kasjanov, jenž na grafech ukázal i účinky evropských sankcí.
I díky nim došlo v Rusku k dramatickémo poklesu exportu plynu. Před válkou (v roce 2021) Rusko vyexportovalo do EU 170 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. „V roce 2024 ruský plynárenský monopol Gazprom oznámil obrovské ztráty 13 miliard dolarů kvůli ztrátě většiny evropského trhu,“ uvedl Kasjanov.
Nyní se snaží Rusko přesměrovat export na východ, kde se jeho hlavním partnerem stala Čína. Ta se ale odběru plynu z EU nevyrovná – v roce 2025 tam je plánovaný export maximálně 38 miliard kubických metrů. „Všechny sklady jsou plné ruského plynu, nevědí, co s ním, a proto se snaží Putin Čínu přesvědčit do dalšího projektu,“ vysvětlil ekonom a s účastníky se podělil o své úvahy o budoucím vývoji ruského zahraničního trhu.
Evropa musí výrazně zvýšit podporu Ukrajiny
Jak tedy Rusko zastavit? „Peníze a síla. Západ by měl investovat víc do podpory Ukrajiny,“ naznačil Kasjanov. Přiblížil, že celkové vojenské výdaje Ukrajiny nyní činí 100–110 miliard dolarů ročně, přičemž 60 miliard pochází z ukrajinského rozpočtu (41% HDP Ukrajiny). Zbylých 50 miliard je ze Západu, z čehož evropská podpora představuje jen 0,3 procenta evropského HDP. „Pokud Západ vynaloží jedno procento HDP na podporu Ukrajiny, válka skončí již zítra. Pokud půl procenta, tak za tři až čtyři měsíce,“ zdůraznil Kasjanov svůj odhad.
Bývalý ruský premiér varoval, že Putinovo Rusko bude představovat konstantní hrozbu pro sousedy ještě dlouhou dobu. „Evropské národy a jejich vlády by měly tuto realitu přijmout a zvýšit výdaje na svou obranu i pomoc Ukrajině. Nebude to jen na dva roky, ale na desetiletí,“ apeloval bývalý premier.
Změna může přijít až po Putinovi
Na otázku týkající se budoucnosti Ruska Kasjanov odpověděl, že změna přijde až po Putinovi. „Jakýkoliv Putinův nástupce bude měkčí a bude se snažit vyjednávat se Západem, ale bude to velmi složité období,“ předpověděl s odkazem na příklady z historie.
Podle Kasjanova ruská propaganda účinně oklamala velkou část obyvatelstva. „Mnoho Rusů se cítí zrazeně, vnímají to, jako by se celý svět proti nim vyzbrojil. Teprve nyní začínají rozumět, že statisíce mrtvých jsou odplatou za jejich mlčení, neodporování a neschopnost vypořádat se s diktátorem,“ konstatoval.
Živá diskuse s publikem
Po hlavním projevu následovala hodinová diskuse, kdy Kasjanov odpovídal na dotazy z publika. Kromě otázek na osobní bezpečnost, roli pravoslavné církve v konfliktu či jeho pohled na situaci na Slovensku zajímal účastníky debaty i Kasjanův názor na Českou republiku. „Česká republika není malá země. Je velmi aktivním členem EU a prezident Pavel poskytl Ukrajině významnou podporu,“ zdůraznil klíčovou roli Česka Michail Kasjanov.
Na závěr přednášky adresoval publiku osobní vzkaz: „Doufám a přeji České republice a lidem České republiky velký úspěch. Dělejte správná rozhodnutí podporující demokratické hodnoty. Chraňte sebe, chraňte Českou republiku, chraňte Ukrajinu a chraňte hodnoty celého světa.“
Záznam z přednášky zde.
