Přejít na hlavní obsah

MUNI obhájila 601.–800. pozici v rostoucí konkurenci žebříčku THE

V rostoucí konkurenci zlepšila Masarykova univerzita své umístění ve 12 z celkem 18 indikátorů. V TOP 1000 se umístily pouze tři české univerzity.

V mezinárodním žebříčku univerzit THE World University Rankings i tentokrát rostl počet zařazených institucí. Letos se jednalo o 2 191 univerzit z 115 zemí světa. MUNI si zajistila již potřetí v řadě 601.–800. příčku. Tradičně silnou oblastí MUNI je v tomto žebříčku kategorie Research Environment, kde letos ve světovém srovnání zaujala 430. místo. Ve dvou ze tří indikátorů, ze kterých je tato kategorie složena, meziročně zlepšila svůj výkon, a to v Research productivity, který sleduje počet publikačních výstupů v přepočtu na akademické pracovníky instituce, a v Research reputation, který vychází z výsledků průzkumu výzkumné reputace mezi publikujícími akademiky. Třetím indikátorem kategorie je Research income, v němž sice MUNI vykazuje mírný meziroční pokles, nicméně i tak jde o druhý nejsilnější výkon za poslední čtyři roky.

V TOP 500 nejlépe hodnocených institucí najdeme MUNI také v kategorii International Outlook, konkrétně na 487. příčce. Kategorie je postavena na indikátorech International staff, International students a International co-authorship. V posledním uvedeném indikátoru, tedy v počtu publikací vydaných se zahraničním spoluautorem, dosáhla MUNI opětovného meziročního zlepšení.

Dalším dílčím úspěchem je i získané vyšší skóre v indikátoru Patents. Ukazatel sleduje počty patentů, které citují publikované výsledky univerzity ve vědě a výzkumu. Tento ukazatel se poprvé v žebříčku objevil v roce 2023. Společně s Industry income pak tvoří kategorii Industry.

„Jsem rád, že v žebříčku jsou viditelná dílčí zlepšení naší univerzity, a to v klíčových parametrech, ale celkově nemohu být s umístěním naší univerzity spokojen. I když náš výzkumný výkon vykazuje pozitivní trendy v mezinárodní spolupráci, excelenci i produktivitě, není dostatečný. Není dostatečný zejména optikou růstového rozpočtu, vynakládaných finančních prostředků do výzkumného zázemí a infrastruktury. Jako Masarykova univerzita na sebe prostě musíme mít vyšší nároky. A neměla by je mít jen Masarykova univerzita, ale celé české vysoké školství, které má v první tisícovce tohoto žebříčku, jež převážně hodnotí vědu, pouze tři své zástupce,“ okomentoval umístění v žebříčku rektor Martin Bareš.

První příčku žebříčku obsadila již po desáté v řadě University of Oxford. Mezi českými univerzitami je nejlépe hodnocenou Univerzita Karlova, která obhájila světové umístění 401.–500. Na druhém místě v ČR se světovou příčkou 601.–800. jsou společně Masarykova univerzita a Česká zemědělská univerzita v Praze. V první tisícovce se další české univerzity neumístily. Celkem v aktuálním hodnocení figuruje 18 českých vysokých škol.

„Ruku v ruce s kritikou je na místě i zamyšlení, jak dosáhnout zlepšení. Hlavními hybateli jsou zejména fakulty a vysokoškolské ústavy – zde jsou nutná opatření v personální politice pro stimulaci kariérního růstu, avšak podmíněného opravdu kvalitní publikační činností, dále otevřenost prostředí pro příchod nových vědeckých kapacit, které posílí stávající týmy či založí týmy nové, ale i odvaha loučit se s jednotlivci či týmy, které prostě a jednoduše výsledky nemají. Dále je nezbytné kontinuální zlepšování projektového servisu pro získávání zahraničních grantů a zejména ambiciózní výzkumné strategie s jasnými cíli a jejich reálné naplňování. Jako rektor mám v rukou, a to vlastně omezeně s ohledem na proceduru schvalování v akademických orgánech, jeden klíčový nástroj, a to je rozpočet. Prakticky se jedná zejména o taková rozpočtová kritéria pro alokaci financí na součásti univerzity, která prostě nekompromisně vyžadují tvorbu kvalitních vědecko-výzkumných výsledků. Dále financování schémat, která umožní zaměstnávat nově příchozí špičkové vědce ze zahraničí, čímž je například MUNI Award in Science and Humanities. A v neposlední řadě, či vlastně v první řadě, je tu stát, a jeho ochota v oblasti diverzifikace českého vysokého školství, a to s cílem systematické a koncentrované podpory výzkumné excelence tam, kde opravdu vzniká. Pak můžeme být jako Česká republika viditelnější i ve světové soutěži,“ dodal Bareš.  

Kompletní výsledky žebříčku jsou zveřejněny zde

Hlavní novinky