Po více než dvou letech letos Masarykova univerzita ukončila období řešení interních projektů na podporu kvality výuky. Projektové výzvy byly vyhlašovány v letech 2023 až 2025 a financovány z Programu na podporu strategického řízení vysokých škol. „Z předchozích diskusí se zástupci fakult jsme věděli o poptávce v tomto směru, kdy mnoho vyučujících mělo potřebu své předměty nebo programy inovovat, ale zároveň k tomu postrádali potřebnou podporu,“ uvedl prorektor pro vzdělávání a kvalitu Michal Bulant.
Změny ve výuce, které se uskutečnily díky čtyřem projektovým výzvám na podporu inovací ve výuce klíčových předmětů a excelentních studijních programů, přinesou například aktivnější zapojení studentek a studentů do výuky, využívání moderních technologií či detailnější sběr a vyhodnocení zpětné vazby. Dohromady bylo rozděleno více než 38 milionů korun na podporu 128 projektů vybraných na základě posouzení českých i zahraničních odbornic a odborníků na vysokoškolskou výuku a zástupkyň a zástupců vedení MU, Odboru pro kvalitu a Centra rozvoje pedagogických kompetencí (CERPEK).
Při posuzování návrhů byla kromě jejich pedagogické kvality zohledněna také udržitelnost aktivit a předpokládaný počet ovlivněných studujících. Zatímco u excelentních studijních programů byla vyhlášena jedna výzva, u inovací ve výuce klíčových vyučovacích předmětů proběhly tři výzvy zaměřené na zavedení nebo rozvoj simulační, projektové či badatelsky orientované výuky. Poslední třetí výzva v roce 2025 byla s ohledem na zájem žadatelů vyhlášena jako mimořádná.
Nápadité proměny výuky
Podpořené projekty ukazují jak různorodost výuky, tak zápal a kreativitu vyučujících na Masarykově univerzitě. Například ve výuce historie španělského jazyka na filozofické fakultě se studující s pomocí AI učí přepisovat a editovat historické texty, což jim umožňuje vyzkoušet si vědeckou práci a přispět do mezinárodně používaného korpusu textů. Studující na ekonomicko-správní fakultě si mohou vyzkoušet fungování daňového systému pomocí simulační hry. Herní principy využívá také projekt z lékařské fakulty, který prostřednictvím únikové hry simuluje časový tlak a nutnost týmové spolupráce na urgentním příjmu. Budoucí učitelky a učitelé chemie na pedagogické fakultě si mohou z pozice žákyň a žáků vyzkoušet zavedení badatelsky orientované výuky do laboratorních cvičení.
Konkrétní změny výuky realizované v rámci projektů zahrnovaly například ukončení vyučovacího předmětu projektem namísto písemné práce, zapojení odbornic a odborníků z praxe a studentských pomocnic a pomocníků do výuky, využití moderních technologií či vytvoření nových studijních opor. Mimo zavedení konkrétních inovací však řešení projektů také umožnilo dlouhodobé, systematické a týmové úvahy nad výukou ve studijním programu či vyučovacím předmětu. „Účast v projektu vytvořila prostor koncentrovat se pro jednou na metodickou část výuky, sdílet zkušenosti napříč obory i fakultami a přemýšlet, jak zavedený koncept upravovat, aby zůstal životaschopný i v dalších letech: jak k tomu využívat interakci se samotnými studujícími čili jak zavést aktivity, díky kterým se do povinné látky ponoří a zároveň si vštípí nejdůležitější základy,“ shrnula přínos pro řešitelský tým řešitelka Markéta Melounová z Ústavu klasických studií.
Inspirace, sdílení a rozvoj v praxi
Hlavním záměrem projektových výzev bylo poskytnout řešitelským týmům podporu pro rozvoj kvality výuky v jejich studijních programech a vyučovacích předmětech. Výzvy se zároveň zaměřily na šíření dobré praxe a budování komunity vyučujících se zájmem o výuku. Tak byly stanoveny konkrétní požadavky na řešitele – například vedení online profesního rozvojového portfolia s dokumentací práce na projektu, šíření dobré praxe anebo účast na vzdělávacích akcích a reflektivních setkáních vyučujících.
„Reflektivní setkání vytvářejí bezpečný prostor pro sdílení zkušeností, pochybností i úspěchů. Umožňují vyučujícím nahlédnout na svou výuku z odstupu, inspirovat se navzájem a posilovat profesní identitu,“ řekla Kateřina Oleksíková, ředitelka Odboru pro kvalitu. „Právě díky těmto setkáním se daří budovat komunitu, která vnímá kvalitu výuky jako společnou odpovědnost a neustálý proces učení,“ dodala.
Prostor pro sdílení tipů a osvědčených postupů ve výuce vytvářela reflektivní setkání přirozeně. „Mnoho vynikající výuky na naší univerzitě se odehrává pouze za zavřenými dveřmi učeben, což je škoda. Aktivní účast na reflektivních setkáváních pomáhala vyučujícím pojmenovávat jejich kvality a ukazovat tak jejich výuku a přemýšlení o ní ostatním,“ uvedla lektorující Ingrid Procházková z Odboru pro kvalitu.
Systematické šíření dobré praxe v rámci naplňování projektových závazků probíhalo různými způsoby – některé řešitelské týmy prezentovaly výsledky svého projektu prostřednictvím workshopu uspořádaného na pracovišti či prezentací na českých i zahraničních konferencích, jiné prostřednictvím publikovaných článků. Tak byl prezentován například program na právnické fakultě, projekt HistoryTeacher anebo Dialogy soch v galerijní pedagogice. V roce 2025 Odbor pro kvalitu uspořádal akci Exkurze do dobré výuky, která byla koncipována jako zakončení období řešení projektů a jako prostor pro sdílení výsledků prostřednictvím workshopů a plakátů.
Budoucí kroky a výzvy
Původně měly projektové výzvy skončit v červnu 2025. I když některé z nich díky mimořádné výzvě stále pokračují, už teď se vyhodnocují zkušenosti a zpětné vazby a zároveň se připravuje plán do budoucna. Projektové výzvy představovaly důležitý krok v rámci Masarykovy univerzity směrem k podpoře a oceňování kvality výuky, ale byl to také krok do neznáma. Monitorovací zprávy, reflektivní setkání a přímá komunikace s vyučujícími zprostředkovávaly zpětnou vazbu, na kterou bylo možné průběžně reagovat.
„Ze zpětné vazby se například ukázalo, že je efektivnější podporu cílit na jednotlivé vyučovací předměty než na celý studijní program, což jsme reflektovali vyhlášením mimořádné výzvy právě na podporu vyučovacích předmětů,“ vysvětlila Oleksíková. „Díky zpětné vazbě také víme, že je žádoucí, abychom ještě více snížili administrativní zátěž řešitelských týmů a byli více flexibilní při podpoře zapojených vyučujících. Jsme si plně vědomi toho, jak časově náročné je inovovat výuku při spoustě dalších akademických povinností. Proto si také velmi vážíme všech, kteří podporu využili a svůj čas i energii do inovace vložili,“ zdůraznila ředitelka Odboru pro kvalitu.
V rámci připravovaného příštího Programu na podporu strategického řízení vysokých škol se opět počítá s podporou kvality výuky prostřednictvím projektových výzev, které bude zajišťovat CERPEK.
