Výzkum týmu Marka Mráze z CEITECu MU a Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno odhalil úplně nové způsoby, jak rakovinné buňky unikají cílené léčbě, a zároveň navrhl cesty, jak je znovu zasáhnout – ať už pomocí nových léků vyvíjených týmem nebo využitím látek z jiných oblastí medicíny. Díky jejich práci se otevírá možnost účinnější léčby nejen chronické lymfocytární leukémie (CLL), ale i dalších závažných leukémií.
„Úspěch v soutěži Česká hlava vnímám jako ocenění práce celé laboratoře, protože všechno, co děláme, je kolektivní úsilí, v němž sice jeden výzkumník může hrát v některých okamžicích kritickou úlohu, ale bez týmu nemá šanci uspět,“ uvedl Mráz.
Mráz zkoumá CLL, která je nejčastějším leukemickým onemocněním u dospělých a vzniká přeměnou B lymfocytů, tedy buněk, které normálně chrání tělo proti infekci, na maligní formu. Léčba této choroby v posledních letech zaznamenala pokrok díky takzvaným BCR inhibitorům – lékům, které blokují klíčové signální dráhy nutné pro přežívání a množení leukemických buněk. Přesto tyto léky pacienty zcela nevyléčí a dříve či později se u nádorových buněk objeví rezistence, tedy schopnost přežít léčbu a terapii obejít.
Mráze a jeho tým tak zajímá, jak zpomalit či znemožnit vývoj této rezistence. Hledají proto nové kombinace BCR inhibitorů s dalšími léčivy. Zkoumají také způsoby, jak se leukemické buňky přizpůsobují léčbě. Zjistili, že kromě vlivu některých genetických mutací to buňky dokážou také aktivací dalších alternativních drah, které jim pomáhají přežít i v přítomnosti léku. Jako první tak popsali roli proteinu GAB1 a získali patent na použití jeho inhibitorů, které v laboratorních testech dokázaly rakovinné buňky účinně ničit a které tým dále vyvíjí. GAB1 inhibitory navíc vykazují potenciál i u jiné, velmi agresivní leukémie – akutní myeloidní leukémie.
Dalším významným objevem byla úloha proteinu FOXO1, který pomáhá spustit rezistenci na léčbu u asi dvou třetin pacientů. Jeho blokace se ukázala jako vysoce toxická pro CLL buňky, což otevírá cestu k využití již vyvíjených FOXO1 inhibitorů, původně zamýšlených pro léčbu diabetu, i v onkologii. Kromě toho se chce Mráz v rámci pětiletého projektu Grantové agentury ČR EXPRO zaměřit také na oblast dlouhých nekódujících RNA, které mohou ovlivňovat různé buněčné procesy a jejichž role v biologii nádorů je zatím málo prozkoumaná.
„Zároveň bych se ale rád víc zapojil do vědecko-manažerských činností v rámci lékařské fakulty, pokud o to ze strany vedení bude zájem. Vybudoval jsem v posledních několika letech poměrně velký a různorodý tým a rád bych tyto zkušenosti z řízení dál uplatnil. Chci se také více zapojit do výuky mediků. Vystudoval jsem Všeobecné lékařství a na přírodovědecké fakultě také Molekulární biologii a genetiku a pohybuji se na pomezí těchto dvou disciplín a cítím, že bych se mohl pokusit studentům předat pohled integrující (pato)biologii, diagnostiku a kliniku, což je přístup, který v moderní medicíně bude více a více dominovat,“ uzavřel Mráz.
