V roce 2020 vznikl transparentní účet a sbírka na platformě Donio, kam mohla přispívat široká veřejnost, konaly se benefiční koncerty, studentská výtvarná soutěž da MEDici, jejíž nejlepší výtvory byly prodány ve virtuální aukci, to vše pro získání prostředku na vznik památníku. Kromě těchto studentských aktivit se na vybudování hrobky finančně podílela i Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
„Původní myšlenkou bylo, že bychom udělali pouze takový památník, podobný jako je například ve Vídni, kde je vlastně pouze poděkování dárcům těl. Následně, díky paní ředitelce ze správy hřbitovů, jsme naši myšlenku rozšířili – a tak kromě památníku máme i vsypovou hrobku,“ řekl přednosta Anatomického ústavu Marek Joukal. Do doby vzniku památníku byli zpopelnění dárci rozptýleni na rozptylové loučce, nyní ale mohou být pohřbeni právě ve vsypové hrobce. „Myslím si, že je to velice důležité pro rodiny a blízké těchto zemřelých, aby měli místo, kam za nimi mohou přijít,“ dodal Joukal.
Možnost pracovat se skutečnými lidskými těly je nejen pro mediky velice významná. „Ať už se jedná o lékaře jakékoli specializace nebo nelékařské zdravotnické obory, všichni si musí projít výukou anatomie. V dnešní době existuje nepřeberné množství studijních materiálů a díky technologickému pokroku máme možnosti, o kterých se nám dříve ani nesnilo, nicméně nic nenahradí tu nejstarší, a přitom nejpřirozenější výukovou metodu, a to je využívání reálných těl, která máme k dispozici jenom díky obrovské obětavosti lidí, kteří se rozhodli stát dárci,“ řekl ve svém projevu prezident Spolku mediků Lékařské fakulty MU, student všeobecného lékařství David Neuman.
Děkan lékařské fakulty Martin Repko zdůraznil velký význam i pro již vystudované lékaře, kteří se mohou dovzdělávat a zdokonalovat v oboru. Zároveň vyzdvihl, na jak vysoké úrovni jsou české lékařské fakulty právě díky dárcům těl, protože legislativa tuto možnost v některých zemích neumožňuje, a proto je Lékařská fakulta Masarykovy univerzity přitažlivá i pro zahraniční studenty medicíny.
Památník dárcům těl s hrobkou vznikl na Ústředním hřbitově podle návrhu architekta Petra Keitha. Jeho realizaci provedla Radka Levínská, a to tak, že zrestaurovala původní opuštěnou hrobku rodiny Bašných, kterou lékařská fakulta získala od správy hřbitova. Hrob Bašných byl v roce 1958 prohlášen za kulturní památku, proto se rekonstrukce uskutečnila pod dohledem Národního památkového ústavu.
Po odhalení památníku se v obřadní síni uskutečnila také každoroční Pieta za dárce těl, kterou představitelé Lékařské fakulty MU i Spolku mediků Lékařské fakulty MU pořádají od roku 2018. Více si o Památníku za dárce těl lze přečíst zde, kde je uveden i transparentní účet, kam je možné i nadále přispívat. Prostředky budou využity k údržbě památníku.
Slavnostního odhalení památníku s hrobkou se kromě jmenovaných zúčastnil také rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, náměstek primátorky města Brna pro životní prostředí Filip Chvátal či ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová.
Autorka článku je studentkou Filozofické fakulty MU a stážistkou studentské redakce Magazínu M.
