Randovy medaile získali Radim Polčák a David Kosař z MU

Přední osobnosti české právní teorie a praxe dnes ve Vlasteneckém sále pražského Karolina obdrželi z rukou předsedy Jednoty českých právníků Pavla Rychetského Medaile Antonína Randy. Ceny uděluje Jednota českých právníků od roku 1992 jako výraz uznání zásluh na rozvoji demokracie, právní teorie i praxe, zákonodárství a organizování právního života v zemi či práci pro Jednotu. 

Při slavnostním aktu bylo oceněno sedm českých právníků, z nichž jsou dva zástupci Masarykovy univerzity. Bronzovou Randovu medaili převzal David Kosař, vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví, zaměřující se na problematiku soudcovské samosprávy a fungování soudních systémů v různých evropských zemích. Stříbrnou Randovu medaili obdržel prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie MU Radim Polčák, který patří mezi nejuznávanější odborníky na právo a informační technologie v České republice.

i

Výsledky naší vědecké práce dobře slouží společnosti a státu, říká Radim Polčák

Radim Polčák se významně podílí na vzniku a vývoji právního a institucionálního řešení české a evropské kyberbezpečnosti. V roce 2010 založil na Právnické fakultě MU a donedávna vedl Ústav práva a technologií, který byl prvním odborným pracovištěm v České republice zaměřeným na výzkum a výuku v oblastech právní úpravy pokročilých technologií. Při příležitosti prestižního ocenění poskytl redakci Magazínu M krátký rozhovor. 

Co pro vás znamená ocenění od Jednoty českých právníků?
Jednota českých právníků spojuje všechny právnické stavy, a tak si jako právník tohoto ocenění velmi vážím. Oslavím to s kolegy a kolegyněmi z Ústavu práva a technologií naší právnické fakulty – beru to totiž jako vyznamenání naší dlouholeté společné práce a doklad toho, že na fakultě děláme solidní vědu, jejíž výsledky nachází uznání v právnické obci a dobře slouží společnosti a státu.

Jaké výsledky nebo projekty považujete v posledních letech za největší přínos Ústavu práva a technologií? 
Těžko se mi vybírá, ale obecně bych řekl, že úspěchem je to, že se náš ústav na jedné straně prosadil jako špičkové evropské pracoviště a některé naše aktivity mají dokonce světový rozměr – přitom se ale věnujeme i českému právnímu prostředí a z výsledků naší vědecké práce běžně čerpá naše národní legislativa i judikatura. Jako příklad bych uvedl spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem a později s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost na původním zákonu o kybernetické bezpečnosti. Česká republika se díky tomu stala první zemí Evropské unie s komplexní právní úpravou, náš příklad pak následně inspiroval ostatní členské státy i evropskou úpravu a pomohl nastartovat i naši komerční praxi a podnikatelské prostředí.

Je nějaký výstup ústavu, kterého si obzvlášť ceníte?
Jsme právní vědci, takže projekty, publikace nebo citace považuji spíš za důsledek, nikoli za primární cíl naší vědecké práce. Pokud bych měl jmenovat nějaký náš významný výstup nebo „produkt“ – to ale opravdu v obrovských uvozovkách – byli by to v první řadě kolegové a kolegyně, kteří díky kontaktu s naším ústavem a oborem práva IT získali znalosti a motivaci k rozvoji našeho oboru a dosahují vědeckých úspěchů i různých prestižních výsledků v soudní nebo komerční praxi.

V jakých oblastech právního života se nejvíce projevuje potřeba organizace, jakou je Jednota českých právníků? 
Česká právnická obec je poměrně velká, ale je rozdělena do jednotlivých stavů jako jsou soudci, státní zástupci, notáři, exekutoři, podnikoví právníci nebo advokáti. Tyto stavy jsou relativně soběstačné, a pokud bych to měl zjednodušit, tak jejich příslušníkům pro celovečerní konverzaci u piva bohatě postačí témata jejich vlastního stavu. V tomto smyslu vidím největší přínos Jednoty v tom, že vytváří společný stůl pro právnické stavy a pokládá na něj k diskusi jednak témata, která jsou jim společná, ale kromě toho i obecnější témata právnická a společenská, k jejichž diskusi v rámci jednotlivých stavů není důvod nebo motivace.

i

i