Slavnostní zahájení Mendelových dnů se uskutečnilo v refektáři Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde se po oba dny (5. a 6. listopadu) konaly také přednášky. Proděkan pro akademické a kulturní záležitosti Jiří Hanuš uvedl téma ročníku citací Aristotelovy Kosmologie. Připomenuto bylo rovněž nedávné státní vyznamenání molekulární bioložky a genetičky Šárky Pospíšilové a smutný odchod geografa a zakladatele Mendelovy polární stanice Pavla Proška.
„Mám velikou radost, že se tradice Mendelových dnů posunula již k číslu šest. Když jsme o tom před několika lety přemýšleli, netušili jsme, že akce získá takovýto rozměr. Je opravdu krásné sledovat refektář naplněný našimi studenty, studentkami a dalšími zájemci,“ pronesl ve své úvodní řeči rektor Martin Bareš a zároveň poděkoval všem za účast, zvláště pak otci Juanu Provechovi.
Právě s provinciálem augustiniánského řádu v České republice Juanem Provechem, původem ze Španělska, vedl Jiří Hanuš krátký rozhovor o augustiniánské tradici, nově zvoleném papeži a symbolu „hořícího srdce“ spjatým se sv. Augustinem. Diskutovali také o odkazu Johanna Gregora Mendela. Provecho poukázal na Mendelovu pokornost a vytrvalost, neboť význam jeho pracovní úsilí došel ocenění až po jeho smrti. „Častokrát, když nemáme úspěch, nestojí nám za to pokračovat. Říkáme si, že to nedopadne. Mendel pokračoval. Je to vzkaz pro každého z nás: není důvod se vzdát. Vytrvejme a pak to přijde,“ dodal Provecho jako povzbuzení pro každého z nás.
Sloužím tajnému ohni
Program prvního dne se zaměřil na symboliku ohně v Tolkienově tvorbě nebo na inspiraci tímto živlem ve výtvarném umění. Nejen všechny fanoušky Tolkienovy tvorby zaujala přednáška filozofa a religionisty Pavla Hoška z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, jenž se zamýšlel nad hlubším smyslem symbolu ohně ve spisovatelově díle. Představen byl také zásadní rozpor mezi tím, jak jsou Tolkienovy knihy vnímány a jak je zamýšlel sám autor. Tolkien, a často jeho zarytí fanoušci, se brání vidět přímou teologickou alegorii, přitom je možné najít silné sepětí s křesťanskou tradicí, například v inspiraci Duchem svatým.
Hošek v samotném začátku osvětlil větu „Jsem služebník Tajného ohně!“, která zazní ve filmu Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Málokdo totiž zná přesný význam slov, které v této scéně Gandalf pronáší. Hošek se věnoval konceptu „Tajného ohně“ jakožto živoucí síle a symbolickému principu propojujícího stvoření světa a tvůrčí proces.
Dále vymezil dva klíčové koncepty „tajemství“, s nimiž pracoval Tolkien, konkrétně „tajemství stvoření světa“ a „tajemství umělecké tvorby“. V prvním případě je oheň jakýmsi principem života a kreativity odkazujícím k božskému stvoření, v druhém pak symbolizuje proces tvoření, kdy autor vnáší do svého díla život a v posmrtném životě se ocitá ve vlastním díle.
„Pokud má Tolkien pravdu, pak nás jednou provede po pláních Středozemě,“ vyjádřil závěrem naději Hošek.
Na prahu ohně. Síla živlu v moderním českém výtvarném umění
Aleš Filip z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU přiblížil, jak čeští umělci 20. století využívali symbol ohně a jak s ním nakládají současní umělci. Největší pozornost byla upřena na odkaz Jana Palacha a Jana Zajíce, který inspiroval řadu výtvarníků.
Hovořil také o sochaři Františku Bílkovi nebo malířských cyklech Oheň a Touha Josefa Čapka. Bližší pohled věnoval otázce, co oheň v umělecké tvorbě znamenal. Symbol ohně odkazoval k historické spravedlnosti, byl úzce propojen s křesťanskou spiritualitou a měl „zažehnout“ nenaplněnou českou touhu.
„Byl to skutečně mocný zdroj inspirace. Je velmi zajímavé, jak dlouhou to mělo odezvu. Ještě kolem roku 2020 se setkáváme s díly, které se k tématu vztahují,“ dodal Filip k Palachovu a Zajícovu sebeupálení, které bylo výrazem odporu proti nastupující normalizaci. K pozoruhodným dílům na toto téma patří Pražská Pieta Aleny Koenigsmarkové přímo z roku 1969, která svým ztvárněním připomíná středověké triptychy a evokuje jakousi „modernizovanou“ pietu.
Druhá část přednášky se zaměřovala na současnou tvorbu. Podrobněji se rozebíraly umělecké počiny Milivoje Husáka nebo využití symbolu ohně v land artu a konceptuálním umění. „Symbolika čtyř živlů v umění je stále velmi inspirativní,“ zakončil svůj výklad Filip.
Další program
Součástí programu byly první den i další přednášky v rámci cyklu Čtyři živly: Hoříme pro poznání. Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU promluvil na téma „Oheň – živel, o který lidé oloupili bohy“. Vít Kudrle z Ústavu fyziky a technologií plazmatu Přírodovědecké fakulty MU se pokusil vysvětlit, jestli je oheň skutečně jeden ze základních živlů, z nichž je složen svět. Večer uzavřel koncert flétnového tria Cantico delle creature.
Druhý den přinesl pestrý program z různých oblastí lidského poznání a také komentované prohlídky Mendelova muzea Masarykovy univerzity, pro které byla nutná předchozí registrace.
Autorkou článku je studentka fakulty sociálních studií a členka studentské redakce Magazínu M.
▶︎ Záznamy letošních Mendelových dnů:
