V roce 1997 zadržel s týmem vyšetřovatelů vůbec prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii, postavil ho před Mezinárodní trestní tribunál a po nejistém přešlapování světového společenství uvedl celé „soukolí spravedlnosti“ do pohybu. Vyšetřováním válečných zločinů strávil deset let svého života, během kterých systematicky odhaloval nejtemnější momenty války.
Do bývalé Jugoslávie se Vladimír Dzuro po dvaceti pěti letech vrátil, přijel na nejdůležitější místa svého vyšetřování v Chorvatsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině a napsal knihu. Podle ní v roce 2022 vznikl filmový dokument s názvem Vyšetřovatel, který měli studující možnost zhlédnout v první části besedy.
Zatímco kniha obsahuje osobní reflexe jeho práce pro Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a přibližuje, jak vypadá vyšetřování válečných zločinů z devadesátých let, film zachycuje i vyšetřování pachatelů masakru na farmě Ovčara či pátrání po válečném zločinci a vůdci polovojenských jednotek Željku „Arkanovi“ Ražnatovićovi, bývalém členu Národního shromáždění Srbské republiky.
Po filmu následovala diskuse spojená s interaktivním kvízem, v jehož rámci si studující mohli vyzkoušet, jak náročná je práce vyšetřovatele. Do kvízu se zapojili čtyři soutěžící, kteří prošli cvičením ověřujícím jejich pozornost a schopnost kritického přemýšlení v nepřehledných situacích. Výherce získal knihu Vyšetřovatel a komiks Démoni balkánské války.
V rámci diskuse měli studující možnost pokládat otázky Vladimíru Dzurovi přímo, ale také prostřednictvím aplikace Slido, což umožnilo zapojení širšího publika. „Všechny účastníky téma silně zaujalo, ukázalo se, že se jedná o problematiku, která zůstává i po letech aktuální. Dotazy se týkaly například dopadu dezinformací na vyšetřování, psychické náročnosti práce pro tribunál i pro OSN nebo vyšetřování válečných zločinů v aktuálně probíhající válce na Ukrajině,“ popsal Ondřej Štěpánek, místopředseda Studentské sekce IIPS, který se podílel na organizaci akce.
Vladimír Dzuro se podělil také o své zkušenosti z následné kariéry v OSN a otevřeně hovořil o tom, jak mohou mladí lidé získat pracovní zkušenosti v této organizaci. Se studenty sdílel praktické rady i osobní postřehy, které mohou být užitečné těm, kteří by se chtěli věnovat práci v mezinárodních institucích. Vzpomínal i na spolupráci s bývalou ministryní zahraničních věcí Spojených států Madeleine Albrightovou, která se významně podílela na podpoře vyšetřování válečných zločinů v bývalé Jugoslávii.
Na MU přednášel Vladimír Dzuro bez nároku na honorář. Namísto finanční odměny požádal studenty, aby přispěli do sbírky, kterou organizuje Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu (IIPS) ve spolupráci s Pamětí národa. Výtěžek sbírky bude použit na pořízení průzkumného a pozorovacího dronu DJI Mavic s termovizí, který poslouží k monitorování pohybů nepřátelských jednotek a k lepší ochraně ukrajinských vojáků na frontové linii. „Dron poputuje k 47. mechanizované brigádě „Magura“, jejíž příslušníci, známí také jako Dělníci války, se od začátku ruské invaze účastní jedněch z nejtěžších bojů. Velká část jednotky byla během tří let války obměněna kvůli vysokým ztrátám a brigáda je nyní nasazena v Sumské oblasti, kde vznikl nový prapor bezpilotních systémů, který drony nutně potřebuje,“ uvedla Tereza Hladíková, koordinátorka sbírky na pomoc Ukrajině.
Setkání s Vladimírem Dzurem nebylo podle studujících, kteří se zúčastnili, jen přednáškou o minulosti, ale především připomenutím, že za každou statistikou válečných zločinů stojí skuteční lidé – oběti, pachatelé i ti, kteří se snaží hledat pravdu.
Autorem textu je student fakulty sociálních studií.
