Otevřená debata v podvečer 18. listopadu ukázala, že mladou generaci dění u nás i ve světě živě zajímá a není jí lhostejné. V úvodu prezident Petr Pavel blahopřál „rychlým klikařům“ v sále, kteří uspěli při bleskové soutěži o účast na setkání, a přislíbil, že na Masarykově univerzitě není naposledy.
Besedu otevřela otázka moderátorky, studentky fakulty sociálních studií Kateřiny Slané, zda besedy se studujícími mění prezidentův pohled na svět. Prezident hned odmítl klišé, že mladé lidi zajímají jen sociální sítě. „Můj dojem je, že se mladí lidé, ať už studenti středních škol, odborných škol i učilišť zajímají o stejné věci jako dospělí. Vnímám rozdíl otázek i přístupu, mnohdy vědí o dění víc než jejich rodiče nebo prarodiče. Fakt, že situaci sledují na sociálních sítích, je přirozená věc, je to pro ně přirozené komunikační prostředí,“ uvedl prezident Petr Pavel. Zároveň také upozornil, že dynamicky proměňují svět médií, a ne vždy vytvářejí věrný obraz reality. Objektivita ustupuje vlivu rychlosti, klikbaitu a financování dle majitelů nebo vydavatelů a informační prostor se tříští na množství uzavřených skupin. Právě proto je podle prezidenta důležité hledat způsoby, jak v digitálním prostoru obnovit důvěru, zodpovědnost a schopnost oslovit co nejširší veřejnost, a proto také na dané téma chystá fórum se zástupci médií.
Rusko a Bělorusko: bezpečnost a komunikace
Studující také zajímalo, jak Česká republika přistupuje k lidem z Ruska a Běloruska v době, kdy režimy obou zemí představují bezpečnostní riziko. Konkrétně zazněla i otázka, proč ČR nevydává běloruským občanům víza, přestože většina z obyvatel země režim nepodporuje a chtěla by u nás studovat nebo pracovat. Prezident Pavel vysvětlil, že současná situace je složitá: řada evropských zemí čelí snahám Ruska zneužívat své občany — včetně studentů, novinářů či vědců — ke zpravodajským aktivitám. Stát se proto musí bránit. Zároveň ale zdůraznil, že mladí lidé z Ruska i Běloruska jsou často nadějí pro budoucnost těchto zemí a že bychom jim měli umožnit v České republice studovat. „Je důležité, aby nám zprostředkovali obraz své země, musíme komunikovat s lidmi zevnitř, i já debatuji se zástupci ruské i běloruské opozice, protože když jejich situaci špatně vyhodnotíme, mohli bychom udělat špatná rozhodnutí. Jsem pro, abychom hledali cesty, jak s lidmi z těchto zemí komunikovat a jak je nevystavit riziku, ale zároveň ochránit naše země proti negativnímu působení,“ vysvětlil Pavel.
Podpora Ukrajiny
Studenti se ptali i na budoucnost české podpory Ukrajiny. Prezident Pavel zdůraznil, že Česká republika i nadále podporuje Ukrajinu nejen symbolicky, ale i konkrétními kroky, a že princip solidarity je klíčový. „Nechceme, aby se systém mezinárodního práva změnil ve prospěch práva silnějších, když tak učiníme, tak celý princip rozložíme. Je naprosto správné, že podporujeme Ukrajinu i se všemi problémy, které to nese. Děláme to nejen proto, že chráníme systém, také chceme budovat dlouhodobé vztahy. A až válka skončí, země bude potřebovat obnovu a ekonomický rozjezd a my budeme u toho, pokud se budeme chovat jako partneři,“ objasnil. Zároveň také doplnil, že podle schváleného prohlášení nastupující vlády k žádnému odklonu od pomoci nedojde a že i nadále mu dává smysl muniční iniciativa, jen je třeba ji nastupující vládě více objasnit.
Střet zájmů a politická odpovědnost
Stranou nezůstala ani aktuální politická situace v České republice a téma skloňované pravidelně v médiích – Andrej Babiš, majitel mnoha společností, jako budoucí premiér a otázka střetu zájmů. Prezident uvedl, že jen ctí Ústavu a chce chránit veřejný zájem, aby nebyl ve vládě člověk, který by mohl upřednostnit svůj vlastní zájem na úkor veřejného. „Jde o opatření, které má preventivní charakter. Nechci nic jiného, než aby Andrej Babiš veřejně řekl, jakým způsobem vyřeší střet zájmů poté, co bude jmenován.“ Zároveň zmínil, že situace by mohla mít i mnohem závažnější důsledky v rámci Evropské unie, která by toto hledisko posuzovala ještě přísněji a mohla by ho vyhodnotit jako důvod k pozastavení peněz pro celou Českou republiku. „Není to boj mezi dvěma muži, jde o to, abychom dodržovali zásady právního státu, ve kterém žijeme a ve kterém bychom chtěli žít – právo chrání nás všechny,“ doplnil Pavel.
Vzhledem k tomu, že na MU je řada studujících ze Slovenska, zazněla i otázka týkající se situace na Slovensku a jeho proruského směřování. Prezident Pavel zdůraznil, že ačkoli se některé politické postoje liší, nejde o základní ohrožení bezpečnosti České republiky. Podle něj je třeba se soustředit na témata, na kterých se obě země shodnou.
Pozitivní změna
Velký lidský rozměr pak měla odpověď na otázku, zda měl prezident Pavel při nástupu do funkce nějaká očekávání. Petr Pavel připustil, že do úřadu vstupoval s vědomím, do čeho jde, a bez velkých ambicí. „Velké celky jsou jak letadlová loď. Trvá, než se kolos pohne,“ použil přirovnání. Přesto se rozhodl přispět k pozitivní změně vším, co je v jeho silách – absolvuje cesty a besedy po regionech, setkává se s občany, studenty i firmami, s těmi, kteří inspirují ostatní a zlepšují náladu kolem sebe.
„Pesimistický pohled se šíří snadněji, proto se snažím využívat všech možností, které mám, abych tento obrázek změnil,“ uvedl. Aktivní občany, kteří se snaží dělat něco, co přináší užitek ostatním – bez jakékoliv systémové či finanční podpory – se rozhodl povzbudit a spojovat navzájem. Nedávno tak pozval do Lán občany z více regionů, aby propojil tyto „ostrůvky pozitivní deviace“, jak sám řekl. „Lidé odcházeli rozzáření s tím, že v tom nejsou sami, je jich mnohem víc a navzájem se inspirují. Možná to někdo moc neocení, ale to mi nevadí. Dává mi smysl, abych na konci řekl: Tuhle zemi jsem nezměnil, ale hodně lidí se na naši zemi a naše životy dívá jinak a líp,“ dodal.
Z úst moderátorky pak zaznělo poděkování, že i toto prezidentovo úsilí je důvodem, proč chtějí mladí lidé v České republice zůstat.
