Tři roky Národního institutu SYRI přinesly nový standard práce v českém sociálněvědním výzkumu. Odborníci zapojení do projektu se podle vědecké ředitelky institutu Kláry Šeďové naučili pracovat s interdisciplinární perspektivou, což v minulosti nebylo běžné. Význam interdisciplinarity projektu v úvodu konference podtrhla také Martina Hřebíčková z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Institut spojuje odborníky Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy z různých oblastí jako je demografie, vzdělávání, psychologie, ekonomika, politologie a mnohé další. Vznikl v roce 2022 v reakci na pandemii COVID-19, která prohloubila nerovnosti ve společnosti. Cílem institutu je kromě vědeckého poznání reagovat na tyto problémy a předkládat řešení směrem k lidem, kteří mohou věci měnit, tedy decizní sféře.
„Naučili jsme se jednat s politiky, vstoupili jsme do řady pracovních skupin ministerstev, realizovali semináře a konference v obou komorách parlamentu. Zde je před námi ještě dlouhá cesta na obou stranách, než bude rozhodování založené na datech a na vědecké interpretaci reality běžnou součástí toho, jak pracují orgány veřejné moci,“ uvedla Klára Šeďová.
Prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák dnes v úvodu zmínil historii vzniku projektu, kdy vedle čtyř medicínských byl zformován i jeden zaměřený na společenské vědy. „Ukázalo se, že covid nebyl zdaleka jen problémem lékařským, ale jednalo se o komplexní problém, ve kterém se projevila určitá systémová rizika,“ řekl Polčák. Institut má podle něj fungovat jako opora pro vládu v případě řešení systémových rizik. Rovněž doplnil, že potřebu dat a seriózních vědeckých vstupů pro další rozhodování včera na návštěvě Masarykovy univerzity zmínil i prezident republiky Petr Pavel.
Vědci institutu SYRI měli díky projektu, jehož základní financování letos končí, možnost využívat unikátní datovou facilitu. S daty budou dál pracovat. „Rozvinuli jsme SYRI jako platformu pro řadu dílčích projektů, které díky kontinuálnímu financování mohly vznikat podle potřeby a aktuální situace. Interdisciplinární výměna a spolupráce probíhala nejen uvnitř SYRI, ale také s ostatními medicínskými projekty EXCELES. Takovéto spojování sil je v českém vědeckém kontextu mimořádné,“ upřesnila Šeďová s tím, že se vědci také naučili prezentovat své nálezy veřejnosti. „Stali jsme se viditelným vědeckým tělesem, které ukazuje, jak užitečné dokážou být společenské vědy,“ dodala.
Podle vědecké ředitelky se naopak nepovedlo naplnit vizi SYRI jako trvalé národní akademické autority v určité oblasti. Institut bude dál fungovat na základě projektů, které nově získal s profilací na oblasti Zdraví, Vzdělávání, Komunikace a resilience, Politika a Ekonomika. „Nyní musíme zjistit, zda to, co bylo vybudováno s velkorysou finanční podporou, může v nějaké podobě fungovat bez velkých peněz,“ zmínila Šeďová.
Tým SYRI bude dál pokračovat ve společné komunikaci vědy, data managementu a mentoringovém programu. Chystá konference, semináře, workshopy. „Budeme podávat další společné projekty. Umíme pracovat s interdisciplinární perspektivou. Víme, že příslušnost vědců k různým institucím není bariérou pro společný výzkum,“ uzavřela Šeďová. Od ledna se budou vědci SYRI zabývat například periferiemi, medicínský výzkum z pohledu společenských věd doplňuje projekt DECIDEHealth. Na novou strukturu institutu už nyní upozorňuje aktuální podoba webu www.syri.cz
