Odborník na mezinárodní právo soukromé, a to v oblasti informačních technologií, Dan Svantesson, spolupracuje dlouhá léta s kolegy z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Za svou excelentní práci v soukromém i IT právu převzal v závěru listopadu Bronzovou medaili MU.
„Je to pro mě velká čest, protože Masarykovy univerzity si velmi vážím. Nemohl bych být šťastnější,“ řekl krátce po převzetí medaile Dan Svantesson, který o ocenění, stejně jako účastníci konference, předem nevěděl.
Působí na Bond University a podle svých slov se zaměřuje na všechny druhy přeshraničních právních otázek ve vztahu k internetu. „Dříve jsem se zaměřoval především na oblast řešení konfliktů mezi soukromými osobami v mezinárodním prostředí internetu, kdy jednání přesahovalo hranice států. Aktuálně se stále více věnuji mezistátním otázkám, a to především problematice kybernetického míru.“
V otázkách kybernetického míru čerpá Svantesson také z kritérií pro Nobelovu cenu míru – ta se uděluje osobě či organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Letos také získal tříměsíční stipendium pro práci v Nobelově institutu, který podporuje Nobelův výbor při výběru laureátů na mírovou cenu. Článek o kybernetickém míru související se Svantessonovým výzkumem pro Nobelův institut vyšel také v Masaryk University Journal of Law and Technology. „Editorův profesionální a zároveň užitečný přístup na mě udělal velký dojem,“ podotkl právník, který s Masarykovou univerzitou dlouhodobě spolupracuje. Jmenovitě pak s prorektorem pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radimem Polčákem, od nějž bronzovou medaili převzal.
„Jezdím do Brna od roku 2004 téměř každý rok a sleduji, jak proměnil celou oblast IT práva v této zemi, čehož jsem byl i drobnou součástí, protože spolupracujeme na různých projektech,“ uvedl Svantesson.
Pivní právo
Aktuálním společným počinem je kniha Beer Law, kterou vydalo nakladatelství Cambridge University Press, na níž se podíleli další čtyři autoři. Právě tuto knihu Svantesson s kolegy po nečekaném ocenění pokřtil.
„Jsou knihy o pivu a jsou knihy o právu, ale tato je první, která se věnuje fenoménu piva z pohledu práva,“ zahájil křest knížky Svantesson a dodal, že nejstarší stopy po výrobě piva (fermentaci obilí) sahají možná až 13000 let před náš letopočet a první právní předpisy, které pivo regulují, jsou staré téměř 4000 let.
Pivo nebo fermentované nápoje jsou tedy s námi dlouho. Tisíce let už pivo ovlivňuje právo a právo ovlivňuje pivo. A to byl jeden z momentů, který vedl ke vzniku publikace určené široké veřejnosti. Kniha Pivní právo nabízí zábavný a srozumitelný popis složité interakce mezi právem a pivem. Regulace piva sahá tisíce let do minulosti a pivní zákony formovaly společnost zjevnými i nečekanými způsoby. Kniha se tak zabývá širokou škálou témat pivního práva včetně: zdraví, duševního vlastnictví, ochrany spotřebitele a nekalé soutěže, smluv, hospodářské soutěže, mezinárodního obchodu, životního prostředí a daní.
Nápad na vznik této publikace vznikl podle Svantessona už někdy před deseti lety. „Koupil jsem si v Austrálii importované balení piva, na kterém bylo napsáno: japonské pivo číslo 1. Když jsem krabici otevřel, zjistil jsem ale, že pivo bylo uvařené v Thajsku, takže v pravém smyslu slova se nejednalo o japonské pivo. Napsal jsem o tom článek, a ten získal mnohem větší pozornost než mé odborné texty,“ zavzpomínal.
Uvědomil si, že je to vlastně zábavná a zajímavá oblast a potýká se i se skutečnými právními problémy. A jako milovník piva se pak s kolegy pustil do psaní.
Část spoluautorů působí na stejné univerzitě, s dalšími se pak potkal právě v Brně na konferenci Cyberspace. Každý z nich se zaměřil na určité právní aspekty spojené s pivem. Například Anthea Gerrard se věnovala oblasti daní a při křtu zmiňovala, že pro politiky je zdanění piva velmi výhodné. Připomněla, že Británie například daněmi z piva financovala válku s Napoleonem a Nizozemci zase armádu bojující se Španěly. „Nejnižší daň z piva mají v současnosti Němci a Bulhaři, nejvyšší je ve Finsku,“ uvedla. Andreas Wiebe zase přiblížil kuriózní případy názvů piv spojené s ochrannými známkami či klamáním spotřebitele.
Kniha se také podrobněji zabývá pivem, pivní kulturou a pivními zákony se zaměřením na Belgii, Českou republiku, Německo, severské země, Severní Ameriku, Velkou Británii a Irsko. „Je nemnoho disciplín, ve kterých jsme jako Češi první na světě, a spotřeba piva je jednou z nich. Výjimečná je pro nás také fráze ‚jdeme na jedno‘ – není to totiž jen o pivu, je to také o povídání, řešení problémů... A to jsme v knize popsali,“ přiblížil svůj příspěvek do publikace prorektor Radim Polčák.
„Snažili jsme se tu knihu psát jinak, než je obvyklé, s tím, že se každý věnuje nějaké kapitole a pak se vše poskládá dohromady. My jsme opravdu stáli o to napsat ji společně, potkávali jsme se samozřejmě online, ale párkrát i osobně. Samozřejmě jsme u toho vypili docela hodně piv – a samozřejmě to bylo pro vědecké účely,“ podotkl s úsměvem Svantesson.
Kniha také poskytuje podrobný popis piva, vaření piva, piva jako produktu a pivovarnického průmyslu, jakož i přehled některých obecných ponaučení z regulace piva. A nezůstalo jen u teorie, Dan Svantesson si pivo dělá doma a v Česku si to s Radimem Polčákem vyzkoušeli před pár lety i ve větším měřítku. V řemeslném pivovaru Thrills ve Velkých Pavlovicích vyrobili Pacific Pale Ale – svrchně kvašené pivo s vyšší hořkostí a ovocnými tóny. „Je to jedno z nejlepších piv, které jsem kdy pil,“ dodal australský právník.
Cyberspace po třiadvacáté
Dan Svantesson se s kolegy zúčastnil také letošního 23. ročníku konference Cyberspace, kterou pořádá Ústav práva a technologií právnické fakulty. Letos se na něj registrovalo téměř 300 účastníků ze čtyř kontinentů.
„Jedná se nejen o odbornou, ale hlavně o přátelskou a unikátní konferenci, věříme, že i v evropském kontextu. Potkáváme se zde se spoustou kolegů, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, vyučujeme i v rámci jejich institucí, máme společné projekty a podobně. A právě na Cyberspace i tyto možnosti spolupráce dále diskutujeme a rozvíjíme ve velmi přátelské atmosféře,“ přiblížil význam konference Pavel Loutocký, který byl jedním z hlavních organizátorů akce.
Letošní témata hlavních přednášek se zaměřila jednak na generativní umělou inteligenci v prostředí justice, a přednesl ji Burkhard Schafer z University of Edinburgh, a pak na oblast digitální intimity a oblasti sextingu, kterou představil Joris Van Ouytsel z Arizona State University in Tempe, USA. Obě přednášky pak doprovázela panelová diskuse.
Druhý den konference byl rozdělený do několika paralelních sekcí, které se věnovaly umělé inteligenci, internetu a společnosti, právu v oblasti e-Commerce, duševnímu vlastnictví v online prostředí, kyberkriminalitě, eJustici či soukromí a ochraně osobních dat.
