Přejít na hlavní obsah

Jaký byl rok 2025 na Masarykově univerzitě

Vzdělávání, výzkum, ale i řešení aktuálních společenských problémů, to jsou hlavní úkoly Masarykovy univerzity. Některé z úspěchů a milníků roku 2025 připomínáme v následujícím přehledu.

Rok 2025 byl na Masarykově univerzitě opět pestrý.

MUNI BioPharma Hub roste

V polovině dubna byla dokončena hrubá stavba strategického projektu – komplexu MUNI BioPharma Hub. Ten se od akademického roku 2026/2027 stane nejen novým sídlem farmaceutické fakulty, ale bude sloužit i studujícím a zaměstnaným z přírodovědecké a lékařské fakulty či vědeckého centra CEITEC. Součástí nové budovy, která doplní bohunický kampus, bude také Preklinické centrum a Centrum molekulární medicíny. MUNI BioPharma Hub tak představuje klíčový krok v oblasti farmaceutického vzdělávání a vědy. Nabídne nejen prostor pro kvalitní výuku v oblasti klinicko-farmaceutické péče, ale zároveň umožní i špičkový výzkum a vývoj nových léčiv. Uvědomují si to také fakulty a například přírodovědecká a lékařská fakulta podepsaly v srpnu 2025 memorandum o spolupráci na vzniku Preklinického centra, které podpoří biomedicínský výzkum na MU.

Univerzita si připomněla 106. výročí

Tradiční lednové oslavy založení Masarykovy univerzity se nesly v duchu připomínky 100 let od udělení prvního čestného doktorátu univerzity skladateli Leoši Janáčkovi. Ceremoniál tak začal vzpomínkou na okamžik, kdy se skladatel dozvěděl o udělení čestného doktorátu od mladé univerzity, a zakončila jej interpretace jednoho z jeho děl.



Výročí založení Masarykovy univerzity, které připadá na 28. ledna, kdy byl schválen zákon zřizující brněnskou univerzitu, jsme si připomněli také udělením desíti Stříbrných medailí MU za významná vědecká díla, upevňování významu univerzity, prohlubování spolupráce s tuzemskými i zahraničními institucemi a za zásluhy o rozvoj univerzity. Zlaté medaile za celoživotní přínos pro vědeckovýzkumnou činnost a rozvoj Masarykovy univerzity pak získali vědci Petr Dvořák a Ivan Rektor, kteří v minulosti působili také ve vedení univerzity. Při této příležitosti rektor Martin Bareš poznamenal, že bez osobností, bez lidí, kteří pro univerzitu pracují nebo jí pomáhají, by Masarykova univerzita nebyla univerzitou, jakou je dnes, neměla by historický vklad, který se propisuje do přítomnosti i budoucnosti.

Doktorandi mají garantovaný příjem

Masarykova univerzita od září 2025 garantuje doktorandům v prezenčním studiu, kteří studují ve standardní době a plní své studijní povinnosti, příjem ve výši 1,2násobku minimální mzdy. Univerzita tak rozšířila nad rámec zákona skupinu studujících, kteří mají na tento příjem nárok. Studující v doktorských programech si mohou od poloviny září žádat o nové doktorské stipendium, jehož minimální výši univerzita stanovila na 12 tisíc korun. Zákonem garantovaný příjem pak pro akademický rok 2025/2026 činí 24 960 korun a skládá se z doktorského stipendia a případně z části mzdy za tvůrčí práci související s disertací.

Univerzita si udržela pozici v žebříčcích

V aktuálním mezinárodním žebříčku univerzit THE World University Rankings obsadila Masarykova univerzita i přes rostoucí konkurenci již potřetí v řadě 601.–800. příčku. Tím zlepšila své umístění ve 12 z celkem 18 indikátorů. O dvacet příček lepšího umístění dosáhla v letošním vydání Academic Ranking of World Universities (ARWU) a skončila opět v ranku 401.–500. Takzvaný Šanghajský žebříček hodnotil přes 2500 institucí a zveřejnil nejlepší tisícovku. Masarykova univerzita si především zlepšila skóre v indikátoru počtu článků publikovaných v Nature & Science.



Mírné zhoršení pak zaznamenala MU v žebříčku QS World University Rankings, kde obsadila 430. místo proti loňskému 408. pořadí. V českém srovnání je třetí nejlépe hodnocenou univerzitou. V rámci tohoto žebříčku je Masarykova univerzita nejúspěšnější v indikátorech s názvy Sustainability, International Students a také Employment Outcomes.

Kampus v létě ožil Mendel festivalem

Letos poprvé se červencový Mendel festival, který připomíná odkaz „otce genetiky“ Gregora Johanna Mendela, konal přímo v prostorách Masarykovy univerzity. Hlavní festivalový program se odehrál v areálu Univerzitního kampusu Bohunice. Vyvrcholení 10. ročníku festivalu proměnilo v sobotu 19. července kampus v živou laboratoř plnou objevů, her a inspirace. Děti i dospělí se mohli zabavit a také se něco naučit. Zajímavosti z vědy a vysokoškolského života nabízely stánky jednotlivých fakult, ale také exkurze na vybraná pracoviště a série odborných přednášek. Kulturní program se odehrával především na pódiu u fakulty sportovních studií, kde vystoupení pro děti vystřídaly odpoledne a večer koncerty několika kapel a zpěváků. Akce přilákala přes deset tisíc návštěvníků a další stovky se účastnily programů v průběhu celého festivalového týdne.

Koncertní vystoupení Richarda Müllera
 

Univerzita ocenila kvalitní výuku

Kvalitní výuka patří k prioritám Masarykovy univerzity, což se odráží nejen v podpoře vzdělávání pedagogů, ale také ve veřejném ocenění jejich práce. Letos se v souvislosti s tímto přístupem na konci jarního semestru poprvé udílely Ceny prorektora pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity za kvalitní výuku. Ocenění se uděluje za systematický a promyšlený přístup k výuce a získalo ho sedm pedagogů a jeden kolektiv. Význam toho, že je univerzita vzdělávací institucí, podtrhuje i nová kategorie v rámci Cen rektora pro vynikající pedagogy. Tu mohou získat interní zaměstnanci MU za excelentní pedagogickou činnost v kategoriích přírodní vědy a lékařství, společenské a humanitní vědy a ekonomie a informatika. Cena se tradičně uděluje na začátku akademického roku a letos k ní přibylo také ocenění za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost ve stejných kategoriích.

Rektor Martin Bareš a oceněná Helena Lukášová

Úspěšnost v získávání ERC grantů

Informatik Jan Křetínský získal grant ERC Consolidator na verifikaci spolehlivosti při propojení umělé inteligence a počítačově řízených systémů. V rámci projektu se svým týmem usiluje o verifikaci spolehlivosti a návrh spolehlivých kontrolérů kyberfyzikálních systémů tak, aby čelily nejen tradičním výzvám, jako je komplexita systémů, ale i těm moderním vycházejícím z použití umělé inteligence. Chemik Tomáš Fiala, který se na podzim po deseti letech v zahraničí vrátil na Přírodovědeckou fakultu MU, získal ERC Starting grant. Díky němu může intenzivně pracovat na objasnění původu Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Jiří Macháček z filozofické fakulty získal jako první na Masarykově univerzitě prestižní ERC Synergy Grant. Zároveň je to 17. ERC grant pro MU. Díky grantu se Macháčkův tým zaměří na výzkum vývoje Evropy po pádu Římské říše, konkrétně na dosud málo prozkoumaný, ale významný přínos širokých vrstev běžného obyvatelstva pro rozvoj postřímské Evropy. 

Návštěva prezidenta Petra Pavla

Studující Masarykovy univerzity dostali k výročí sametové revoluce a Mezinárodnímu dni studentstva výjimečný dárek – příležitost k setkání s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. O přímé účasti na besedě, v níž mohli studující klást prezidentu Pavlovi otázky, rozhodla blesková „klikací“ soutěž. Prezident Pavel na MU ocenil zájem mladé generace o veřejné dění i snahu lidí dělat svět lepším. Zároveň přislíbil, že na Masarykově univerzitě nebyl naposledy.

🌍 Masarykova univerzita ve světě

Na špici v digitalizaci zahraničních výjezdů

Studium v zahraničí je pro studující Masarykovy univerzity opět o něco jednodušší. Podle European Student Card Initiative (ESCI) totiž v Česku implementuje klíčové digitalizační prvky Erasmus Without Paper (EWP) nejlépe Masarykova univerzita. Evropská komise ocenila MU jako jedinou v České republice. Šampionem se MU stala už podruhé, tentokrát pro období 2025–2027. Pro studenty a zaměstnance to znamená ještě rychlejší, jednodušší a pohodlnější schvalování dokumentů při odjezdu na studijní pobyt programu Erasmus+. Většina potřebných úkonů, včetně podepisování partnerských smluv s dalšími univerzitami, se totiž odehrává elektronicky. Na síť EWP musí být napojeny všechny univerzity 27 členských států Evropské unie a z dalších šesti mimounijních zemí. Celkem se jedná o více než čtyři tisíce univerzit v Evropě.

Inspirace pro výzkum v Basileji

Masarykova univerzita se v polovině září připojila k delegaci Jihomoravského kraje na pracovní cestě do Švýcarska. V Basileji, jednom z evropských center farmaceutického a biotechnologického výzkumu, navštívili zástupci univerzity tamní prestižní Biozentrum. Návštěva pracoviště se zaměřením na molekulární a biomedicínský výzkum má přínos pro rozvoj spin-off firem a transfer technologií na MU. Zástupci Masarykovy univerzity se seznámili s projektem SEAL Therapeutics AG, což je spin-off firma vyvíjející genovou terapii pro léčbu svalové dystrofie, či výzkumným programem NCCR Anti Resist zaměřeným na boj s antibiotickou rezistencí. Pro univerzitu má tato zkušenost přímou vazbu na rozvoj projektu MUNI BioPharma Hub. Ten rektor Martin Bareš představil jako českou odpověď na potřebu posílit odolnost společnosti vůči civilizačním i neočekávaným zdravotním hrozbám.

Rektor Martin Bareš prezentoval Masarykovu univerzitu ve Švýcarsku.

Mendelův mikroskop v Londýně

Jeden z exponátů Mendelova muzea – originální mikroskop Gregora Johanna Mendela – je od 24. července do 4. ledna 2026 k vidění v londýnském Science Museum jako součást nové výstavy Future of Food o budoucnosti potravin. Výstava přibližuje návštěvníkům, jak se mění způsoby pěstování, výroby i konzumace jídla a jak tyto změny ovlivňují klima, společnost i náš každodenní život. Na více než stovce předmětů a instalací z celého světa ukazuje, jak důležitou roli hrají věda a technologie v hledání udržitelnějších potravinových řešení. Významnou roli v expozici hraje také Gregor Johann Mendel – zakladatel genetiky – a jeden z jeho původních mikroskopů. Přístroj z roku 1863, vyrobený ve vídeňské dílně Simon Plössl, symbolizuje počátky vědeckého šlechtění rostlin, které Mendel proslavil svými legendárními pokusy s hrachem. Je to poprvé, kdy je mikroskop vystavený v zahraničí.

Mendelův mikroskop v Londýně

Angažování v obnově výzkumu a vzdělávání Ukrajiny

Masarykova univerzita pokračuje v podpoře Ukrajiny, která je už čtvrtým rokem ve válce s Ruskem. Přestože konec konfliktu zatím není v dohledu, je už nyní potřeba hledat cesty k obnově země po jeho skončení. V oblasti výzkumu a vzdělávání s tím pomáhá také Masarykova univerzita, která od letoška koordinuje projekt Research Infrastructures for the Future of Ukraine: Roadmap for Sustained Growth and Recovery (RIFF). Je to jediný projekt, který uspěl v kompetitivní výzvě programu Horizont Evropa, a podílí se na něm 14 partnerů z Evropy a Ukrajiny. Masarykova univerzita je koordinátorem tohoto projektu, který má za cíl posílit ukrajinský systém výzkumu a inovací prostřednictvím vytvoření ukrajinské cestovní mapy výzkumných infrastruktur. Prvním krokem projektu byla mezinárodní konference, která se uskutečnila v září.

Mezinárodní konference RIFF

Systém mikrocertifikátů inspiruje svět

Slovensko, Polsko, Maďarsko, Španělsko, Francie, Norsko, ale i Laos a Vietnam, to jsou země, jejichž univerzity už získaly informace o systému jednotného ověřování mikrocertifikátů, který vznikl na MU před necelým rokem. Ojedinělý národní rámec, na němž se shodly české veřejné vysoké školy, je nastavený tak, aby mikrocertifikáty vydávané za vybrané profesní kurzy splňovaly standardy doporučené Evropskou komisí. Tato elektronická osvědčení dokládají získané kompetence a jsou mezinárodně srozumitelná a uznatelná v Česku i v zahraničí. Zájem je o technické řešení a také o analýzu zahraničních zkušeností v oblasti celoživotního vzdělávání i o zcela nový přístup k organizaci celoživotního vzdělávání na MU. Příkladem je projekt MICRO4ASIA, kdy tým z ekonomicko-správní fakulty připravuje vzdělávací program pro vysokoškolské pedagogy z Laosu a Vietnamu. Systém představil také CEITEC v rámci mezinárodního výzkumného uskupení Alliance4Life.

Hlavní novinky