Ukazuje se, že výuka je různorodá jak oborovým zaměřením, tak způsoby, jakými k ní vyučující přistupují. Různorodá byla i témata rozhovorů – od vedení závěrečných prací a podpory začínajících cvičících po radosti a výzvy při koordinaci kurzu EDUC.
Cena prorektora pro vzdělávání a kvalitu MU za kvalitní výuku byla vyhlášena letos poprvé. Záměrem je ocenit vyučující za komplexní přístup k otázce kvality výuky a systematickou snahu o její zvyšování.
Kompletní rozhovory s Lenkou Smejkalovou, Milanem Chytrým, Hanou Delalande a členy kolektivu Teaching Lab jsou k dispozici na webu Odboru pro kvalitu. V Magazínu M nabízíme ukázky z rozhovorů, ve kterých vyučující hovoří o důležitosti získávání studentské zpětné vazby, praktické využitelnosti probírané látky a také o přínosech ukončení vyučovacích předmětů projektem a portfoliem.
Milan Chytrý
Přírodovědecká fakulta MU, Ústav botaniky a zoologie
Co byste poradil nové kolegyni nebo novému kolegovi, který by měl začít učit svůj první kurz?
Takovým kolegům jsem samozřejmě radil, ale byli tak šikovní, že si poradili sami (smích). Poradil bych jim, aby si nastavili systém získávání zpětné vazby od studentů. Když někdo zavádí výuku prvním rokem, samozřejmě to není úplně dokonalé a musí si vyzkoušet, co je třeba pro studenty moc těžké a co je naopak příliš triviální. Na to by se měl studentů zeptat nebo si to prověřit třeba nepovinným testem. Existuje sice předmětová anketa v Informačním systému MU, ale tu studenti často vyplní, jen když jsou opravdu nespokojení. Pokud je přednáška víceméně v pořádku a jsou tam jen drobnosti, které by se daly zlepšit, do ankety to většinou nikdo nenapíše a učitel se o tom nedozví. Když někdo začíná, může studentům zdůraznit, že uvítá jejich zpětnou vazbu v anketě nebo mimo anketu, protože s ní chce opravdu pracovat směrem ke zlepšení své výuky. Studenti takový přístup ocení a vyjdou mu vstříc.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
Lenka Smejkalová
Farmaceutická fakulta MU, Ústav aplikované farmacie
Ovlivňuje důraz na praktickou využitelnost i způsob zkoušení?
Snažíme se každý rok modifikovat systém zkoušení tak, aby nevedl jen k mechanickému memorování. Nechceme, aby se studující naučili zpaměti otázky, které se dědí z ročníku na ročník, odříkali je a získali za to známku. Vídala jsem a vídám, že studující sice odpovědi znají, ale nedokáží jít do hloubky. Mám pak obavy, že by nedokázali v reálné situaci interpretovat teoretické znalosti a přenést je do praxe. Nyní se snažíme otázky formulovat tak, aby studující museli látku i aplikovat. Teorie samozřejmě zůstává, ale jen do té míry, abychom téma ukotvili. Najednou jsou úspěšní jiní studující – ti, kteří více nad věcmi přemýšlí, i když si třeba nedokáží zapamatovat doslovnou definici. Myslím, že i studující si díky takovému zkoušení uvědomují, proč se něco učí, co musí umět a jak to budou v praxi používat.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
Hana Delalande
Pedagogická fakulta MU, Katedra francouzského jazyka a literatury
Ekonomicko-správní fakulta MU
Proč jste se rozhodli pro zakončení kurzu projektem? Jaké kompetence studujících chcete podpořit?
Pro práci na projektu je nutná kreativita, spolupráce i individuální činnost, jejíž výsledky ale pak musí dát dohromady. Studenti musí být schopní najít kompromis v případě, kdy se na něčem neshodnou, a dokázat se společně dohodnout na podobě závěrečné prezentace. Ta je důležitá – nechceme, aby studenti pouze na něčem pracovali, odevzdali to a dostali zápočet. Cílem je, aby si vyzkoušeli prezentaci před ostatními včetně rodilých mluvčích a studentů a vyučujících z jiných univerzit a také následnou diskusi. Například na univerzitě v Pécsi se na závěrečné prezentace přišel podívat i děkan fakulty, a takové situace mohou být pro studenty opravdu výzva. Je to vlastně taková malá konference, kterou si mohou vyzkoušet už na bakalářském studiu. Nás navíc nezajímá jen samotná prezentace, ale právě to, jak studenti společně pracovali, co se jim třeba nedařilo, a i o tomto pak diskutujeme. Je to zároveň reflexe celého kurzu, jak probíhal a co by třeba udělali jinak. I my se z toho učíme a pomáhá nám to kurz upravit tak, aby lépe reflektoval potřeby studentů.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
Teaching Lab
Tomáš Effenberger, Tomáš Foltýnek, Martin Jonáš, Lucia Hradecká, Ondřej Hrdlička, Marek Macho, Martin Ukrop
Fakulta informatiky MU
Studující ukončují předmět portfoliem. Co to zahrnuje a proč jste se rozhodli pro takový druh ukončení?
Tomáš Foltýnek: Je to typ ukončení, který dokáže nejlépe reflektovat individuální potřeby studentů. Chceme, aby si studenti nejpozději třetí týden semestru stanovili svůj rozvojový pedagogický cíl. V té době už za sebou mají pár cvičení a vědí, co jim jde, co jim nejde a v čem se chtějí zlepšit. Chceme tedy, aby si to pojmenovali a stanovili si jasné kritérium, podle kterého pak poznají, že se jim cíl podařilo splnit. K tomuto cíli pak během semestru směřují. Ten cíl je u každého jiný, a tudíž i to, jakým způsobem k tomu dojdou, může být jiné. Mohou si číst odborné články, poslouchat podcasty nebo dívat na videa, která jim doporučíme. Ale jsou to studenti, kteří si vyberou zdroje, které jim pomůžou splnit jejich cíl. Portfolio má ukázat, že museli vynaložit úsilí, aby dosáhli svého cíle.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
Slavnostní předání ocenění se uskutečnilo 18. června při příležitosti akce Exkurze do dobré výuky.
