Barbora Bazalová z Katedry speciální a inkluzivní pedagogiky pedagogické fakulty se jako psychoped – speciální pedagog – specializuje na poruchy autistického spektra a poruchy vývoje intelektu. Na studující má mnoho požadavků, ale dělá to proto, že jim chce předat maximum pro praxi. Je nejen energická akademička – docentka, ale také žena s velkým srdcem, vášní pro sport i neúnavnou chutí poznávat svět – doslova i profesně.
Bazalová působí na Masarykově univerzitě už více než dvacet let. Vystudovala speciální pedagogiku a tělesnou výchovu a od začátku ji fascinovalo, jak mohou vzdělávací systémy různých zemí reagovat na potřeby lidí se speciálními potřebami. Dnes své zkušenosti propojuje v rámci mezinárodních projektů, které významně posilují jméno univerzity v zahraničí.
„Naše katedra má obrovský potenciál. V oblasti speciální pedagogiky jsme srovnatelní se zeměmi jako Německo nebo Finsko. Často jsme ti, kdo v mezinárodních projektech poskytují know-how,“ říká.
Od podpory zdraví po zelenou transformaci
Na všech mezinárodních projektech spolupracuje s kolegyní Danou Zámečníkovou. Jejich dnes již ukončený projekt nesl název „Tvorba vysokoškolského kurikula pro přípravu speciálních pedagogů v oblasti ochrany/rozvoje zdraví dětí s poruchou vývoje intelektu (THID)“. Cílem projektu bylo podpořit samostatnost a odpovědnost osob s poruchou intelektu v péči o vlastní zdraví a vytvořit vysokoškolské kurikulum pro budoucí speciální pedagogy, které učí, jak s touto cílovou skupinou pracovat na rozvoji zdravotní gramotnosti. Projekt zároveň reaguje na výzvy programu Erasmus+ v oblasti inkluzivního vzdělávání a diverzity. Zapojilo se do něj Turecko, Portugalsko, Slovinsko a Česká republika. „Výstupem byl komplexní materiál, který bychom sami v Česku pravděpodobně nikdy nezpracovali. Každá země přinesla něco svého – Portugalci třeba technické zpracování a aplikace, my odborný obsah,“ popisuje Bazalová.
Na projekt navázala další spolupráce – tentokrát i s Arménií a Moldavskem, kde český tým pomáhá s reformou vysokoškolského vzdělávání. Probíhající projekt s názvem Modifikace vzdělávání pedagogů v duchu ,Green and Digital‘ transformace v Arménii a Moldavsku usiluje o modernizaci vzdělávání učitelů v Arménii a Moldavsku. Jeho cílem je nahradit zastaralé metody a osnovy přístupy podporujícími zelenou a digitální transformaci výuky. Na univerzitách v obou zemích bude revidováno 12 studijních programů a vznikne Národní koncepce vzdělávání učitelů 2027–2035, která má zásadně proměnit učitelskou přípravu. Projekt posiluje kompetence akademiků, administrátorů i politiků a má potenciál dlouhodobě zvýšit kvalitu vzdělávání v regionu. „Je fascinující sledovat, jak se tyto země mění. Oni chtějí naše zkušenosti, ale zároveň nás obohacují o svůj pohled na věc,“ dodává.
Podle ní jsou podobné projekty nejen o vzdělávání, ale i o lidském porozumění a kulturní výměně. „Když přijedete do Arménie nebo Moldavska, zjistíte, že my jsme opravdu napřed, ale zároveň oni mají obrovskou chuť učit se. Vidíte jejich zápal, a to vás nakazí,“ říká s úsměvem.
Nové výzvy: péče založená na důkazech
Od října loňského roku se Barbora Bazalová a Dana Zámečníková pustily do třetího projektu s názvem Rozvoj kompetencí poskytovatelů péče dětem se speciálními potřebami na základě vědecky podložených postupů s využitím technologicky podporovaných nástrojů. Nový mezinárodní projekt se zaměřuje na rozvoj kompetencí pracovníků pečujících o děti se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím inovativního výcvikového modulu kombinujícího postupy založené na důkazech a nástroje virtuální reality. „Všude se mluví o evidence-based přístupu, ale realita v terénu často pokulhává. Chceme, aby naši partneři i studenti viděli, že speciálněpedagogické postupy musí stát na faktech, ne na zvyklostech,“ vysvětluje Bazalová.
Výzvy a osobní růst
Přestože tyto projekty přinášejí univerzitě prestiž a nové příležitosti, ne vždy se jejich přínos odráží v institucionálním hodnocení. „Mrzí mě, že se na mezinárodní projekty často pohlíží jako na méně hodnotné než na projekty TA ČR nebo GA ČR. Ale právě díky nim má Masarykova univerzita v zahraničí skvělé jméno,“ podotýká.
Zároveň přiznává, že mezinárodní spolupráce přináší i řadu výzev. „Kulturní rozdíly jsou obrovské. Například s Tureckem nebo Arménií máme jiný rytmus práce – Turci všechno chtějí hned, podepsat, odeslat. A my jim říkáme, že řešíme administrativu přes rektorát. Ale naučíte se trpělivosti a diplomacii,“ říká se smíchem.
Otevřený svět a otevřená mysl
Pro studenty představují projekty možnost poznat, jak funguje vzdělávání v mezinárodním prostředí. Během workshopů se zapojují do prezentací, pomáhají s organizací a vidí, jak probíhá mezinárodní akademická komunikace. „Získají zkušenost, která se nedá nahradit. A také pochopí, že bez angličtiny se dneska nikam nepohnou, že je to součást vysokoškolského vzdělání a bez mezinárodních kontaktů to nejde,“ dodává Bazalová.
Svoji pracovní i životní filozofii shrnuje do tří slov: „Energie, nadhled a odvaha,“ uzavírá s úsměvem žena, která zvládá vést mezinárodní projekty, psát odborné publikace, vychovávat tři syny – a přitom občas skočit z letadla s padákem.
