Neformálnost akce jako protiváhu k tradičním akademickým událostem při zahájení ocenil prorektor pro personální politiku, akademické a kulturní záležitosti Jiří Hanuš. Knihovny podle něj představují stabilní instituce i místa živé komunikace mezi lidmi. „Moje přesvědčení je, že knihovny nejsou jenom instituce na půjčování a uchovávání knih, ale jsou to celkové servisní, sociální a vzdělávací organizace,“ uvedl. Neformální setkávání je podle prorektora důležitější než kdy dříve, protože umožňuje rychle reagovat na změny – což se ukázalo během pandemie i při legislativních proměnách.
Co knihovníci řešili: od AI po úklid
Program nabídl komplexní vhled do čtyř klíčových oblastí: vědy a výzkumu, softwarového zázemí, organizace provozu a propagace služeb. Vedle ryze praktických témat jako jsou srovnání rezervačních systémů pro studovny, správa SharePoint hubů či sdílení zkušeností s přechodem na vlastní úklid se diskuse dotkly i právních sporů v oblasti e-prezenček a GDPR. Nechyběly ani reflexe zahraničních cest a prezentace nové navigační aplikace pro nasměrování čtenáře ke správnému regálu s knihami.
Největší prostor v programu dostala umělá inteligence, která se stává běžnou součástí knihovnické práce. Jako klíčový nástroj pro studenty a akademiky doporučují knihovnice především školní Microsoft Copilot. „Používáme model GPT-4, který je výkonný, ale zároveň méně kreativní, takže tolik nehalucinuje a nevymýšlí si,“ vysvětlila Tereza Poledníková z Filozofické fakulty MU s tím, že díky univerzitní licenci je u Copilota plně zajištěna ochrana dat i autorských práv.
Knihovny nyní pracují na metodickém listu pro psaní akademických prací s AI, který by měl být hotov do konce jarního semestru. „Chceme do tvorby zapojit i jednotlivá pracoviště, aby to nebylo jen naše nařízení, ale aby se k němu mohla vyjádřit na základě svých zkušeností se studenty,“ doplnila Monika Řičicová rovněž z filozofické fakulty.
Novinkou pro akademickou obec je specializovaný minikurz pro akademiky, který v teoretických i praktických lekcích pokrývá úvod do AI, její využití v pedagogické praxi i ve vědeckém výzkumu.
Inovace zaměřené na uživatelský zážitek
Výraznou postavou programu byl Vojtěch Velísek z Přírodovědecké fakulty MU, který vystoupil hned ve čtyřech blocích zaměřených na inovace. Představil mimo jiné navigační systém, který pomůže studentům orientovat se v budově knihovny, a prototyp online únikové hry pro sebehodnocení informačních kompetencí studentů.
Právě uživatelský zážitek byl pro Velíska klíčovým tématem: „Knihovna je uživatelská služba, měli bychom dělat uživatelské výzkumy častěji,“ zdůraznil ve své přednášce.
Další ročník?
Přestože se jednalo o pilotní projekt, řada přednášejících zmínila zájem o další ročník. „Doufám, že akce, byť byla první, nebude poslední,“ shrnul atmosféru Jiří Poláček, vedoucí pracoviště Knihovní systémy a otevřená věda z Ústavu výpočetní techniky MU.
Autorka článku je studentkou FSS.
