Znečištěné ovzduší poškozuje zdraví, snižuje kvalitu života a odrazuje tak lidi od bydlení v postižených oblastech. Dosud ale chyběly spolehlivé důkazy o tom, co se stane s migrací v daném regionu, když se kvalita ovzduší výrazně zlepší. Výzkumníci z Masarykovy univerzity se ve své práci zabývali oblastí severních Čech. Studie je první kauzální analýzou na světě, která ukazuje, jak masivní zlepšení ovzduší může změnit migrační chování.
Případ severních Čech z 90. let minulého století byl jedinečný. Díky povinnému odsíření elektráren došlo v tomto regionu k rychlému poklesu koncentrací oxidu siřičitého (SO₂) z extrémních hodnot (50–70 μg/m³) na úroveň pod limity platné v Evropské unii a tolerované Světovou zdravotnickou organizací. „Tento přírodní experiment umožnil izolovat vliv čistšího vzduchu na migraci nezávisle na ekonomických faktorech,“ uvedl Štěpán Mikula ze SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
Nová studie ukazuje, že odsíření elektráren v 90. letech minulého století zásadně změnilo migraci. Emigrace klesla o čtvrtinu, čistá migrace vzrostla o téměř 80 procent. Severní Čechy, kdysi označované za „obětní zónu“ těžkého průmyslu, se v 90. letech díky masivnímu zlepšení ovzduší staly znovu atraktivním místem pro život. Nový výzkum českých ekonomů, publikovaný v prestižním časopise European Economic Review, přináší důkazy o tom, jak čistší vzduch ovlivňuje rozhodování lidí, kde žít.
„Vysoce vzdělaní lidé reagovali na čistý vzduch nejvíce – což má zásadní význam pro budoucí rozvoj regionů. Vládní peněžní pobídky v době socialismu neměly žádný účinek, zatímco investice do škol, zdravotnictví a kultury pozitivní dopad zesilovaly,“ řekl Mikula. Studie ukazuje, že čistý vzduch udrží obyvatele a přiláká nové. Jako první poskytuje kauzální důkazy o vlivu čistého ovzduší na migraci. Ukazuje mimo jiné, že environmentální politika je nejen nákladem, ale také investicí do demografické a ekonomické stability.
„Česká zkušenost je v tomto směru inspirací pro regiony po celém světě čelící depopulaci nebo průmyslovému útlumu,“ dodala Pytliková, která kromě SYRI pracuje v CERGE-EI.
Severní Čechy byly v letech 1948–1989 energetickým centrem Československa, ale zároveň „obětní zónou“. SO₂ zde dosahoval hodnot vyšších než v Pekingu roku 2000. Ekologické protesty v Teplicích v roce 1989 s hesly „Chceme zdravé děti“ či „Chceme čistý vzduch“ předznamenaly sametovou revoluci. O dva roky později nový zákon přikázal instalaci odsíření do roku 1998. Do roku 2000 klesly koncentrace SO₂ pod hranici 20 μg/m³.
Hlavní výsledky studie:
Pokles emigrace: Vystěhovalectví z nejznečištěnějších obcí kleslo o 24 procent.
Nárůst čisté migrace: Čistá migrace (příchody minus odchody) vzrostla o 78 procent.
Nelineární účinky: Největší reakce nastaly v obcích s původně nejvyšším znečištěním (≥ 50 μg/m³), kde se efekty zdvojnásobily oproti méně zasaženým obcím.
Heterogenita podle vzdělání: Vysoce vzdělaní lidé reagovali nejsilněji, což naznačuje, že čisté prostředí je zvláště důležité pro skupiny klíčové pro rozvoj regionů.
Mechanismy:
Vládní finanční pobídky během socialismu neměly žádný efekt.
Slabší sociální kapitál (například v obcích po poválečném odsunu Němců) posiloval účinky – lidé tam byli citlivější na kvalitu prostředí.
Veřejné služby a infrastruktura (školy, zdravotnictví, kultura, sport) zesilovaly pozitivní efekty čistého vzduchu.
Studie ukazuje, že:
Čistý vzduch udrží obyvatele a přiláká nové.
Efekty jsou největší u vysoce vzdělaných obyvatel, což posiluje lidský kapitál a konkurenceschopnost regionu.
Finanční pobídky nemají efekt, lidé reagují na skutečné zlepšení životních podmínek.
Kombinace ekologických opatření a veřejných služeb je nejsilnější strategií pro zastavení vylidňování a podporu regionálního rozvoje.
Co motivuje mladé lidi přispět k omezení CO₂
S tématem klimatu souvisí i jiná aktuální studie SYRI. Vědci zkoumali ochotu mladých lidí přispět na snižování emisí CO₂. Přitom zjistili, že tuto ochotu významně ovlivňuje skutečnost, zda jejich vrstevníci znají jejich rozhodnutí. Vyplynulo to z experimentu, který provedli mezi více než 700 středoškoláky a vysokoškoláky. Tam, kde mladí lidé věděli, že jejich příspěvek bude na konci experimentu zobrazen ostatním, byla darovaná částka podstatně vyšší.
Výzkumníci se otázkou zabývali proto, že narůstá zájem obyčejných lidí něco dělat s klimatickou krizí. „Naše každodenní rozhodnutí, tedy například zda budeme jezdit autem do práce, čím budeme topit, co budeme jíst a zda jsme ochotni přispět na ekologické projekty, mohou v souhrnu významně ovlivnit míru emisí skleníkových plynů. S rostoucím důrazem na zapojení veřejnosti do klimatické politiky roste i povědomí o významu individuálních rozhodnutí,“ uvedl jeden z autorů studie SYRI Ondřej Krčál z ekonomicko-správní fakulty.
Výzkumníci zkoumali hodnotové zaměření respondentů, kterých bylo celkem 770. Na závěr studie dostali každý 200 korun s tím, že celou částku nebo její část mohli věnovat na snižování emisí. Alespoň část peněz tímto směrem poslalo 68 procent respondentů, kteří dohromady přispěli částkou více než 33 000 korun.
Z experimentu také vyplynulo, že ti, kteří věděli, že jejich příspěvek bude veřejný, přispěli v průměru o 31 procent více než účastníci v anonymní skupině. „Tento efekt byl výraznější u středoškoláků, kteří reagovali citlivěji na sociální kontext. Silným prediktorem výše příspěvku byl také odhad chování ostatních. Respondenti, kteří očekávali, že ostatní přispějí více, sami také přispěli vyšší částkou. Očekávání se tak ukazuje jako významný psychologický mechanismus formující ochotu přispívat k veřejnému dobru,“ doplnila Renata Kosíková z ekonomicko-správní fakulty.
Na rozhodování měla vliv i osobnostní charakteristika jednotlivců. Ochotu přispět zvyšovali lidé, pro které je důležitá péče o druhé, a také ti, kteří vykazovali větší otevřenost vůči novým zkušenostem. Naopak obavy z rizika nebo nejistoty byly spojeny s nižšími příspěvky. „Studie ukazuje, že ekologicky příznivé chování závisí nejen na hodnotách, ale i na podmínkách, za kterých se lidé rozhodují. Větší transparentnost nebo sdílení informací o chování ostatních tak mohou ovlivnit ochotu přispět k veřejně prospěšnému cíli,“ dodal Krčál.
