Statistická data Masarykovy univerzity za posledních 15 let například ukazují, že i když se v závislosti na úspěšnosti v grantových žádostech mění počty realizovaných výzkumných projektů, procento žen, které jsou hlavními řešitelkami, zůstává podobné. V roce 2010 činil podíl žen mezi hlavními řešiteli 30,1 procenta, nejvyššího podílu dosáhly ženy v roce 2021, kdy vedly téměř 42 procent projektů. Aktuálně to je to přibližně 36 procent. Podobně je to pak s autorstvím vědeckých publikací, kde se podíl žen stabilně pohybuje také kolem 36 procent. Na MU je asi 1025 výzkumných pracovníků a odborných pracovníků ve výzkumu, z nich 47 procent tvoří ženy.
Zastoupení žen mezi výzkumníky je podle portálu Ženy ve vědě v České republice nejnižší v rámci zemí Evropské unie a celkově dosahuje zhruba jedné čtvrtiny. Přitom na vysokých školách studuje dlouhodobě více žen a mezi absolventy doktorského studia jich je přibližně 45 procent. Mezi hlavní překážky v rozvoji vědecké kariéry často patří mateřská a rodičovská dovolená, kdy může dojít ke ztrátě kontaktů s výzkumným prostředím.
„Jsme rádi za každou nadšenou ženu, která se chce vydat na vědeckou dráhu. Aktivně se snažíme ženy k práci ve vědě motivovat a usilujeme o to, aby měly dostatečnou podporu v různých fázích své kariéry. Pro začínající doktorandky jsme proto v rámci akce PhD Career Days zařadili panel věnovaný různorodým kariérním cestám žen v akademickém prostředí. V otevřené a inspirativní diskusi se pozvané vědkyně věnovaly výzvám, kterým ženy ve vědě často čelí, a zároveň nabídly publiku doktorandů praktické postřehy a zkušenosti. Ženám po mateřské a rodičovské dovolené se pak snažíme usnadnit návrat prostřednictvím interních návratových grantů,“ doplnil ředitel Odboru výzkumu Rektorátu MU Lukáš Palko.
Masarykova univerzita se snaží tuto situaci zmírnit za pomoci interních grantů GAMU Career Restart, které podporují vědkyně a vědce k návratu po delší přetržce ve výzkumné práci. Letos jej získalo 13 vědkyň, celkově už bylo podpořeno 68 vědkyň a vědců.
Cena Neuron a medaile od prezidenta
Vědkyně z Masarykovy univerzity si i v uplynulém roce připsaly řadu úspěchů. Připomínáme dvě nejvýznamnější ocenění.
Nadace Neuron například v lednu letošního roku ocenila v oblasti biologie archeogenetičku Zuzanu Hofmanovou, která působí na filozofické fakultě MU a také v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Hofmanová patří k průkopnicím archeogenomiky v České republice, oboru propojujícího genetiku, archeologii a biologii a dlouhodobě se zaměřuje na „neviditelné“ aktéry dějin. Založila jednu z prvních laboratoří pro analýzu starobylé DNA v Česku a s kolegy se jí podařilo například odhalit původ Avarů, nájezdníků z doby raného středověku.
Působení na dvou pracovištích je náročné. „Na obou místech se děje plno zajímavých věcí a člověk se nemůže naklonovat a teleport také pořád nevynalezli. Prakticky pro výzkum je po covidu celá řada věcí možných na dálku, ale horší je takový ten sociální aspekt,“ potvrdila Zuzana Hofmanová.
„V oboru, kde pracuji, je v obou zemích žen relativně dost, i když ne na těch vyšších pozicích. Hodně jiný je přístup k rodičovské dovolené a k dostupnosti školek a jeslí, což se někdy promítá do dalšího kariérního postupu, zatímco u nás to ženy brzdí v kritickém období,“ srovnala Hofmanová podmínky pro práci žen ve vědě v Německu a Česku. Možnosti, jak podpořit nejen vědkyně, ale třeba méně asertivní lidi obecně či talenty ze zahraničí, vidí v nastavení akademických organizací a fungování podpory. Pomoci v tom podle ní mohou kariérní řády, jasné podmínky postupu a transparentní financování vědeckých skupin.
Na podzim loňského roku získala významné ocenění také prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová. Za její dlouholetou práci a výzkum, který zásadně posunul diagnostiku leukémií, a za přispění k poznání genetické informace české populace obdržela u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu z rukou prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy v oblasti vědy.
Při této příležitosti Šárka Pospíšilová uvedla: „Vnímám tuto poctu nejen jako ocenění za vědeckou a odbornou práci celého našeho výzkumného týmu, ale také ocenění práce, kterou se snažím dělat pro vědeckou komunitu v roli prorektorky Masarykovy univerzity.“
U příležitosti dnešního dne žen a dívek ve vědě řekla: „Ženy a dívky jsou nezbytnou součástí vědeckého pokroku, dosahují skvělých výsledků a bez nich by nepochybně řada důležitých objevů nevznikla. Ženy – vědkyně přinášejí nové perspektivy a pohledy na studovaná témata, jsou pečlivé a systematické, a přitom výkonné a kreativní. Jen je škoda, že jen malá část žen pracujících ve výzkumu se rozhodne usilovat o vedoucí pozice ve vědeckých týmech nebo o koordinaci velkých výzkumných projektů či aplikace o ERC granty. A i když se situace pomalu zlepšuje, stále málo žen se uchází o vědecko-akademické hodnosti docentek či profesorek. Velmi bych si přála, aby ženy plně využívaly svého vzdělání a odborných předpokladů a odvážně se ucházely o vedoucí pozice i prestižní granty. Věřím, že právě to je správná cesta pro zvyšování kvality výzkumu, ale i k plnému uplatnění žen ve vědě i v celé společnosti,“ zdůraznila prorektorka Šárka Pospíšilová u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě.
