Studentská sekce IIPS ve spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem MU a Konrad-Adenauer-Stiftung nabídla prostor pro reflexi minulosti, odborné debaty i konkrétní pomoc. Organizátoři zároveň připomněli širší historický kontext – to, že ukrajinský boj za svobodu a územní celistvost netrvá pouze čtyři roky, ale už dvanáct let.
Program Cafe Kyiv odstartovalo pondělní promítání filmu Šedé včely v Institutu Paměti národa, který citlivě zachycuje osudy civilistů v takzvané šedé zóně Donbasu. Na projekci navázala diskuse s ukrajinistkou a překladatelkou Lenkou Víchovou, věnovaná moderním dějinám země a kořenům současného konfliktu.
Dvoudenní setkání nebylo jen připomínkou minulosti. Cílem organizátorů bylo otevřít také otázky bezpečnosti a budoucího směřování Evropy. Úterní program proto na fakultě sociálních studií zahájila ukrajinská konzulka Anna Proshko, která zdůraznila, že válka není abstraktní pojem, ale každodenní realita. „Naši vojáci, lékaři i dobrovolníci dokazují, že svoboda je hodnota, za kterou stojí bojovat,“ uvedla a obrátila se přímo na studenty: „Právě vy budete formovat strategický rozvoj. To, jak o bezpečnosti přemýšlíte dnes, bude mít zítra konkrétní dopady.“
Odborná debata ve formě kulatého stolu s názvem Bojiště bez hranic: Od hybridní války k dronům představila drony jako novou realitu, proměny moderního válčení a přinesla střízlivý pohled na technologický optimismus. Bezpečnostní expert Zdeněk Petráš a výkonný ředitel Adapt Institute a výzkumník Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Viliam Ostatník se shodli, že Ukrajina definitivně vyvrátila představy o „postmoderních“ misích a vrátila do hry klasickou válku vysoké intenzity. Podle Petráše technologická převaha sama o sobě nestačí: „Nebude osvobozeného území, dokud na něj nevstoupí noha vojáka. Technologie často nedokáže přemoci morální vlastnosti a odhodlání.“ Ostatník doplnil, že drony představují revoluci v rychlosti inovací: „To, co kdysi trvalo roky, dnes řešíme v týdnech.“ Varoval také před trendem „weaponization of everything“ – tedy zneužitím téměř jakéhokoliv civilního prostředku pro vojenské účely.
Marco Arndt z Konrad-Adenauer-Stiftung kriticky zhodnotil situaci. Podle něj se světový řád založený na pravidlech nenachází v přechodné fázi, ale v hluboké krizi. Varoval, že západní lídři, vychovaní v éře míru, často nedokážou čelit predátorům typu Vladimira Putina. „Naše bázlivost má následky. Putin cítí slabost,“ prohlásil Arndt a vyzval k odvážnějšímu vedení s odkazem na slova Donalda Tuska: „Musíme to zvládnout sami, právě teď a okamžitě.“
Osobní svědectví o proměně ukrajinské společnosti přinesla Iryna Kmeť z organizace Lviv Opir. Bývalá univerzitní pedagožka popsala svůj zlomový okamžik, kdy během první sirény uprostřed online výuky poprvé nenašla slova. Zdůraznila však, že válka Ukrajince naučila kolektivní odpovědnosti. „Pochopili jsme, že každý z nás je důležitou součástkou v mechanismu státu. Teď upevňujeme naši státnost bok po boku s armádou,“ dodala Kmeť.
Akce vyvrcholila benefiční aukcí v kavárně Trojka. Dražily se předměty dovezené přímo z Ukrajiny – od tradiční malované keramiky až po artefakty z fronty.
Akce Cafe Kyiv tak znovu potvrdila, že solidarita s Ukrajinou není na Masarykově univerzitě a v Brně jen prázdným gestem, ale aktivním zapojením do obrany hodnot, které jsou společné pro celou demokratickou Evropu.
Autorkou článku je stážistka Cyrilometodějské teologické fakulty UPOL.
