Slavnostní předání šeků se uskutečnilo v úterý 10. března na Nové radnici v Brně. Soutěž Brno Ph.D. Talent je určena doktorandům a doktorandkám přírodovědných a technických oborů z brněnských univerzit. Z rekordních 151 zájemců odborná komise nejprve vybrala 51 finalistů. Ti následně představili své výzkumné projekty ve druhém kole soutěže, z něhož vzešlo 25 oceněných. V příštích třech letech tak budou čerpat stipendium ve výši 360 tisíc korun, které jim umožní soustředit se na vědeckou práci a další rozvoj jejich výzkumu.
Výzkumné projekty oceněných studentů a studentek se zaměřují na široké spektrum témat – od medicíny a farmacie přes biotechnologie až po pokročilé technologie. Práce laureátů z MU se zabývají například vývojem nových přístupů k léčbě Alzheimerovy choroby, výzkumem inovativních terapeutik pro akutní myeloidní leukémii nebo hledáním účinnějších způsobů léčby pacientů po cévní mozkové příhodě. Další zkoumají nové metody stimulace nervu vagus u pacientů s epilepsií rezistentní na léky, možnosti včasné diagnostiky neurodegenerativních onemocnění nebo molekulární mechanismy přirozeného hojení zubů.
Z farmaceutické fakulty si jako jediná ocenění odnesla Marie-Anna Bajerová, jejíž projekt se zaměřuje na využití 3D tisku při vývoji nových typů obvazů, které obsahují přírodní složky. Cílem je vytvořit moderní krytí ran, které může být lépe přizpůsobené potřebám pacientů a zároveň přispět k účinnější a šetrnější léčbě.
„Ve zkratce jde o koncepci personalizovaného krytí na rány za využití látek čistě přírodního původu, tzn. matrice složená z polysacharidů, zejména alginátu a karagenanů, a aktivní látka bude v tomto případě přírodní antiseptikum jako je například manukový med, jiné včelí produkty nebo rostlinné oleje a extrakty. Unikátnost tohoto projektu leží zejména v propojení chemické struktury jednotlivých komponentů a jejich interakce s mechanickými vlastnostmi a terapeutickým efektem pro co nejefektivnější personalizovaný přístup,“ uvedla Marie-Anna Bajerová na webu farmaceutické fakulty.
Nejvíce oceněných – celkem dvanáct – má přírodovědecká fakulta, následuje lékařská fakulta se čtyřmi laureáty.
Některé výzkumy mají rovněž výrazný technologický a biotechnologický přesah. Studující se například věnují vývoji výpočetních metod pro hledání kandidátů na nové léky, inovacím v zemědělské biotechnologii nebo zlepšování vlastností proteinových enzymů, které nacházejí využití v průmyslu, medicíně i každodenním životě.
„Na soutěži spolupracují čtyři brněnské univerzity a od roku 2009 ocenění získalo už přes tři sta mladých vědců a vědkyň. Stipendium Brno Ph.D. Talent jim pomáhá nastartovat výzkumnou kariéru a rozvíjet jejich potenciál. Je radost vidět, kolik nadaných lidí v Brně máme a jak svými nápady přispívají ke zlepšování světa kolem nás,“ vyzdvihla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Po organizační stránce soutěž zajišťuje JCMM, dotaci na ni poskytuje město Brno.
Držitelé ocenění Brno Ph.D. Talent 2025/2026
Marie-Anna Bajerová, farmaceutická fakulta
Farmacie – Personalizované 3D tištěné obvazy na rány na bázi polysacharidů s přírodními antiseptiky
Tento projekt se zaměřuje na využití 3D tisku k vytváření inovativních obvazů, které obsahují přírodní složky jako jsou polysacharidy a přírodní antiseptika, čímž se nově definuje celý design a poskytování péče o rány, čímž se léčba zefektivní a bude zaměřená na pacienta.
Jan Česnek, přírodovědecká fakulta
Životní prostředí a zdraví – Zkoumání Alzheimerovy choroby a screening léků pomocí in vitro modelů neuronálních membrán
Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence a globálním socioekonomickým problémem. Tento projekt zkoumá interakce Aß42 a ApoE – klíčových proteinů ovlivňujících patogenezi AD – s lipidovými membránami za použití inovativních modelů mikrofluidní membrány. Klade si za cíl poskytnout molekulárně mechanistický vhled do patologických procesů AD a urychlit objevování nových léčiv pro AD.
Mariane de Araujo e Silva, lékařská fakulta
Neurovědy – Neinvazivní stimulace temporální interference bloudivého nervu k modulaci a predikci terapeutických výsledků u epilepsie
Tento projekt zkoumá nový, neinvazivní přístup – časovou interferenční stimulaci nervu vagus – k ovlivnění epileptogenních mozkových sítí. Pomocí EEG konektivity a variability srdeční frekvence se snaží identifikovat biomarkery, které predikují individuální reakce s vizí slibné terapie.
Tim de Martines, přírodovědecká fakulta
Životní prostředí a zdraví – Pokročilé profilování proteinů a racionální inženýrství terapií nové generace pro ischemickou cévní mozkovou příhodu
Cílem projektu je poskytnout pacientům po cévní mozkové příhodě lepší léčebné postupy. Zabývá se úpravou slibného trombolytického proteinu zvaného stafylokináza, který dokáže rozpouštět krevní sraženiny. Pokročilé počítačové modelování pomůže lépe porozumět tomu, jak tento protein funguje a jak jej cíleně vylepšit.
Martin Havlásek, přírodovědecká fakulta
Životní prostředí a zdraví – Vývoj strategie návrhu léčiv založené na struktuře pro objevování nových léčiv u Alzheimerovy choroby
Apolipoprotein E (ApoE) je jedním z potenciálně slibných terapeutických cílů při léčbě Alzheimerovy choroby; jeho strukturní vlastnosti ho však činí náročným pro tradiční výpočetní strategie. Cílem tohoto projektu je vyvinout inovativní výpočetní postup, který by tato omezení překonal a umožnil tak identifikaci slibných kandidátů na léky.
Casimira Valeria Chuquimez Ventura, lékařská fakulta
Biomedicínské vědy – Nové role inervace a vaskulatury v regeneraci zubů
Kombinací pokročilého 3D zobrazování, trasování genetických linií a modelů poranění si tento projekt klade za cíl zmapovat neurovaskulární mikroprostředí zubů a odhalit, jak gliové a cévní buňky detekují poškození a regulují včasnou opravu.
Pavel Kolodin, přírodovědecká fakulta
Experimentální biologie rostlin – Editace genomu u brukvovitých (Brassicaceae)
Růst populace, změna klimatu a průmyslové nároky vyžadují inovace v zemědělské biotechnologii. Druhy rodu Brassica, zejména B. napus, jsou ekonomicky velmi důležité, ale tradiční metody šlechtění dosahují svých limitů. Projekt se zaměřuje na zlepšení efektivity a přesnost genové editace a vytvoření robustní platformy pro zlepšení plodin Brassica.
Patrik Lindovský, přírodovědecká fakulta
Vědy o živé přírodě – Návrh fúzních peptidů
Snahou je přispět k rozvoji oblasti cíleného doručování léčiv směrem k novým terapeutickým možnostem, které umožní cílení na nemoci dříve považované za neléčitelné.
Anna Lněničková, přírodovědecká fakulta
Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů – Senzitizace kolorektálních nádorů na kombinovanou indukci p53 a ISR
Aby se zlepšila prognóza pacientů s kolorektálním karcinomem, věnuje se výzkum vývoji specializovaného myšího modelu, který umožní sledovat, jak nádorové buňky reagují na různá léčiva ovlivňující klíčové buněčné protinádorové dráhy. Cílem projektu je najít kombinaci, která aktivuje tyto dráhy natolik silně, že dojde ke smrti nádorových buněk.
Patrik Matušů, přírodovědecká fakulta
Hematologie a onkologie – Inhibice kaseinkinázy 1 alfa jako nový terapeutický přístup k léčbě akutní myeloidní leukémie
Výzkum se zaměřuje na akutní myeloidní leukémii, zejména na omezené možnosti léčby dostupné pro relabující a refrakterní pacienty. Studuje nové selektivní inhibitory CK1, jejich mechanismus účinku, rezistenci, účinnost v různých pacientských vzorcích i ověření v myších xenograftových modelech. Cílem je objasnit roli CK1 v patogenezi AML a podpořit posun těchto inhibitorů směrem ke klinické studii.
Anastasia Moskvina, přírodovědecká fakulta
Fyzika plazmatu – Plazmou modifikované lešení s MXene pro simultánní terapii osteosarkomu a tkáňové inženýrství kostí
Osteosarkom je agresivní kostní nádor, který postihuje převážně mladé lidi do devatenácti let. Standardní terapeutické metody, jako je chemoterapie a radioterapie, nejsou vždy účinné a často způsobují závažné vedlejší účinky. Vyvíjené nanomateriálové systémy kombinují protinádorovou fototermální terapii s podporou regenerace kostní tkáně pro efektivní a šetrnou léčbu.
Petr Pazourek, přírodovědecká fakulta
Fyzika kondenzovaných látek – Strukturní vlastnosti feroelektrických topologických izolantů a dalších moderních materiálů
Projekt zkoumá strukturní a elektronické vlastnosti feroelektrických topologických izolantů se zaměřením na tenké filmy chalkogenidových sloučenin PbSnTe, PbGeTe, PbSnSe, PbGeSe a SnGeTe nanesených na substrátech BaF2. Pomocí teplotně závislé Ramanovy spektroskopie, rentgenové difrakce a transportních měření si klade za cíl objasnit feroelektrické fázové přechody a jejich souvislost s modifikacemi pásové struktury.
Monika Rosinská, přírodovědecká fakulta
Matematická biologie, bioinformatika a modelování – EnzymeMiner: Průkopník nové vlny objevování enzymů
Proteinové enzymy najdete všude – v lécích, čisticích prostředcích a lze je použít i k vaření piva. Projekt se zaměřuje na vyhledávání proteinových databází s cílem najít proteiny s požadovanou funkcí, ale se zlepšenými vlastnostmi, aby mohly fungovat při nižších teplotách.
Elena Sekaninová, lékařská fakulta
Neurovědy – Pupilometrické biomarkery nástupu neurodegenerativních onemocnění
Projekt se zabývá pupilometrickými ukazateli neurodegenerativních onemocnění s primárním zaměřením na demenci s Lewyho tělísky. Cílem je vyvinout standardizovaný analytický postup, otestovat pupilární reakce při kognitivních úkolech s různou obtížností s tím, že výsledky přispějí k přesnější a dřívější diagnostice demence a podpoří vývoj nových nástrojů pro klinickou praxi.
Jaroslava Šafářová, přírodovědecká fakulta
Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů – Cílení na osu DSG2–MMP14 k překonání progrese metastáz a rezistence na terapii
Projekt se zaměřuje na roli adhezivní molekuly desmoglein-2 (DSG2) a enzymu MMP14 v procesu metastázování nádorů. Cílem práce je pochopit tento mechanismus a ověřit osu DSG2-MMP14 jako potenciální terapeutický cíl, což by mohlo vést k novým strategiím pro potlačení šíření metastáz.
Martina Šindlerová, lékařská fakulta
Biomedicínské vědy – Buněčný základ hojení zubů
Projekt zkoumá přesné buněčné a molekulární mechanismy přirozeného hojení zubů. Zaměřuje se na to, jak zuby koordinují vlastní opravu prostřednictvím terciární dentinogeneze s důrazem na reakční, reparativní a nově identifikovaný třetí typ v reakci na poškození parodontu.
Viliam Volko, přírodovědecká fakulta
Vědy o živé přírodě – Vývoj paramagnetické NMR spektroskopie pro strukturní analýzu
NMR je metoda široce používaná v chemii, biologii a lékařství. Mnoho komplexů přechodných kovů má nepárové elektrony, což způsobuje rozšíření signálu a velké paramagnetické posuny. Výzkum si klade za cíl vyvinout postup pro výpočet paramagnetických posunů v systémech pro návrh katalyzátorů, umělých biomolekul a značek pro strukturní biologii.
