Masarykova univerzita udělila čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa dvěma významným osobnostem, které svým tvůrčím přínosem zásadně ovlivnily rozvoj lékařských věd a informatiky a dosáhly mezinárodního uznání – Jakubu Tolarovi z University of Minnesota, kde zastává pozici děkana lékařské fakulty a současně viceprezidenta pro klinické záležitosti univerzity, a Franku Mittelbachovi, který již čtyři desetiletí vede výzkum a vývoj systému LaTeX. Slavnostní akt se uskutečnil ve Velké aule Karla Engliše na právnické fakultě ve čtvrtek 19. března. Oba laureáty při slavnostním aktu představili děkani fakult, které je na udělení čestného doktorátu navrhly – Jakuba Tolara děkan lékařské fakulty Martin Repko a Franka Mittelbacha děkan fakulty informatiky Jiří Barnat. Ocenění pak během ceremonie složili tradiční akademický slib a převzali diplom i zlatou pamětní medaili. Promotory se stali Tomáš Kašpárek a Petr Sojka.
„S potěšením musím konstatovat, že oba návrhy byly jednoznačně potvrzeny a schváleny Vědeckou radou Masarykovy univerzity. Profesor Tolar i doktor Mittelbach jsou oba špičky ve svých oborech s významným mezinárodním přesahem, navíc jde o osobnosti, které jsou s Masarykovou univerzitou soustavně a dlouhodobě spojeny. Udělení čestného doktorátu je výrazem našeho uznání k jejich celoživotní práci a výsledkům i poděkováním za příspěvek k rozvoji disciplín na naší Masarykově univerzitě,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.
Jakub Tolar: špičková medicína a buněčná terapie
Jakub Tolar je mezinárodně uznávanou autoritou v oblasti pediatrické hematologie a buněčných terapií. Ve svém výzkumu se zaměřuje na transplantaci krve, kostní dřeně, léčbu syndromů selhání kmenových buněk, metabolických poruch a poruch pojivové tkáně. Jeho výzkum ukázal, že propojení transplantace kostní dřeně s poznatky molekulární genetiky může zásadně změnit prognózu pacientů se závažnými dědičnými poruchami.
„Po odchodu do Spojených států amerických pokračoval ve vědecké přípravě na University of Minnesota, kde získal titul PhD v oboru molekulární, buněčné a vývojové biologie a genetiky. Tímto krokem symbolicky i prakticky propojil klinickou medicínu s nejmodernějším základním výzkumem – propojení, které se stalo charakteristickým rysem celé jeho další kariéry,“ zmínil děkan Martin Repko. Připomněl také, že Tolarovo odborné zaměření zahrnuje dětskou hematologii‑onkologii, transplantaci kostní dřeně, a především buněčné a genové terapie u vzácných genetických onemocnění. „Profesor Tolar významně přispěl k rozvoji léčebných postupů u dětí trpících chorobami, které byly ještě donedávna považovány za prakticky nevyléčitelné. Jeho výzkum ukázal, že propojení transplantace kostní dřeně s poznatky molekulární genetiky může zásadně změnit prognózu pacientů se závažnými dědičnými poruchami – například u některých devastujících kožních onemocnění, kde transplantace krvetvorných buněk otevřela novou terapeutickou cestu,“ doplnil Repko. Zároveň označil Tolara za člověka, který mimořádným způsobem spojuje české kořeny, světovou vědu a hluboký lidský rozměr medicíny. „Jeho životní dráha je silným a inspirativním příběhem o tom, že české lékařské vzdělání může být pevným základem pro světovou vědeckou kariéru,“ upozornil.
Propojení vědy, medicíny a lidskosti
Jakub Tolar ve svém projevu vyjádřil hlubokou vděčnost za udělení čestného doktorátu Masarykovy univerzity, které vnímá jako mimořádnou poctu a ocenění instituce s výraznou intelektuální odvahou, důrazem na veřejnou službu a vědeckou excelenci. Ocenil tradici univerzity spojenou s osobnostmi, jako byli Mendel, Janáček či Masaryk, a zdůraznil jejich přínos k objevování „vzorců poznání“ v přírodě, umění i etickém myšlení. Ve svém vystoupení se zaměřil na propojení vědy, lékařství a lidskosti. Zdůraznil, že skutečný pokrok ve vědě má smysl pouze tehdy, pokud se promítá do zlepšení života pacientů a jejich rodin.
„Náš svět je z pohledu pozorovatele složitý, nejistý a proměnlivý. Pro nás, kteří působíme v medicíně a ve vědě, jsou klíčové pokora a optimismus. Naše práce na obou kontinentech má stejný cíl – musíme najít cestu k lůžku pacienta. Vědecký pokrok má smysl pouze tehdy, pokud zlepšuje život pacientů a jejich rodin. Jako lékař si uvědomuji, jak omezené jsou možnosti léčby. Pro rodinu samotné poznání často nestačí – je třeba prolomit bariéru mezi porozuměním, vědou, biomedicínou a péčí. Skutečný pokrok vzniká tam, kde se tyto oblasti propojí. Trvalou sílu akademické obce vidím v pokračování ‚vzorců poznání‘, které zde zanechali velikáni, jako byli Mendel v biologii, Janáček v hudbě a Masaryk v morálním životě,“ řekl laureát Jakub Tolar. Dodal, že ocenění přijímá s vděčností, úctou a důvěrou v pokračující dynamiku poslání Masarykovy univerzity. Tu označil jako instituci, která pod vedením rektora Bareše rozšířila svůj globální vliv a posunula vpřed biomedicínský výzkum, lékařské vzdělávání i mezinárodní spolupráci.
Frank Mittelbach: vizionář dokumentového inženýrství
V čele vývoje systému LaTeX, otevřeného softwarového nástroje pro profesionální sazbu a strukturovanou tvorbu odborných textů, stojí již více než čtyřicet let Frank Mittelbach, světově uznávaný odborník na dokumentové inženýrství a automatizaci sazby textu.
„Vynikající přínos Franka Mittelbacha k rozvoji lidského poznání spočívá ve třech klíčových pilířích: snaze o typografickou kvalitu, přínosu v oblasti dokumentového a softwarového inženýrství a závazku k přístupnosti, čímž zajišťuje volné šíření komplexních vědeckých dokumentů v oblastech vědy, technologie, inženýrství a matematiky,“ shrnul význam Mittelbachovy práce děkan Jiří Barnat a zdůraznil, že laureátova raná vize a jeho dlouhodobé vedení vývoje systému LaTeX představují pro mezinárodní komunitu významný a prozíravý krok, jehož výsledky využívají autoři v technických oborech dodnes. Dále se také Barnat zaměřil na propojení Mittelbachovy práce s fakultou informatiky, kde laureát o přenositelnosti LaTeXu poprvé přednášel už v roce 1995.
„Zakladatelé fakulty informatiky si byli velmi dobře vědomi potřeb komunity a tohoto úsilí o kvalitu. V důsledku toho byla podpora a každodenní používání LaTeXu zahájena hned první den existence fakulty. LaTeX byl používán pro všechny tištěné výstupy a dokumenty generované informačním systémem fakulty, včetně diplomů, rozvrhů a oficiální korespondence. Většina těchto technologií, jejichž jádrem je LaTeX, přetrvává již čtyři desetiletí v informačním systému Masarykovy univerzity. LaTeX se také osvědčil jako nepostradatelný pro vysoce kvalitní sazbu přijímacích zkoušek a zkoušek z předmětů, včetně složitých matematických vzorců, jakož i pro publikování diplomových prací a akademických článků,“ upřesnil Barnat.
LaTeX, PDF a přístupnost dokumentů
LaTeX zásadním způsobem proměnil způsob tvorby a sdílení technických dokumentů tím, že jako jeden z prvních systémů umožnil přenášet nejen vizuální podobu, ale i sémantickou strukturu obsahu přímo do formátu PDF. Tím výrazně zlepšil přístupnost dokumentů pro osoby se zrakovým postižením a zároveň umožnil jejich strojové zpracování. Frank Mittelbach zdůraznil, že udělení čestného doktorátu Masarykovou univerzitou vnímá nejen jako osobní poctu, ale především jako uznání práce celé mezinárodní komunity kolem LaTeXu. Připomněl historický vývoj těchto nástrojů od vizionářského projektu Donalda Knutha a přínosu Leslieho Lamporta až po jejich dnešní roli při vědecké komunikaci napříč obory.
„To, co začalo jako fascinace typografií na jedné straně a automatizací tvorby dokumentů pomocí počítačů na straně druhé, se vyvinulo v celoživotní závazek k výzkumu a vývoji algoritmů a nástrojů, které slouží vědě ve všech oborech,“ popsal svou práci. Mittelbach zdůraznil, že budoucí vývoj LaTeXu se musí zaměřit na to, aby vědecké dokumenty byly skutečně přístupné všem uživatelům – od správného čtení složitých rovnic pomocí asistenčních technologií až po vytváření dokumentů v PDF, které splňují mezinárodní standardy přístupnosti. „Tato práce vyžaduje spolupráci v celé Evropě i mimo ni – spojení odborných znalostí v oblasti sémantického značkování, asistenčních technologií, typografie a designu. Přístupnost však znamená mnohem více než jen dodržování standardů. Jde o uznání toho, že pokud zpřístupníme dokumenty lidem se zdravotním postižením, zlepšíme je pro všechny,“ uzavřel s tím, že je třeba pokračovat v práci na přístupnosti a zajistit, aby zdravotní postižení nikdy nebylo překážkou účasti na vědecké diskusi.
