Ukrajinci v rámci evropského projektu RIFF – Research Infrastructures for the Future of Ukraine – navštívili výzkumné infrastruktury v Česku a diskutovali o výzvách, kterým čelí ukrajinský výzkum a vysoké školy.
Ukrajina už pátým rokem čelí ruské invazi. Přestože se ve východní a jižní části země dennodenně odehrávají boje a na většinu území Ukrajiny dopadají drony a rakety, které výrazně ztěžují každodenní život, ten musí pokračovat. Stejně tak ukrajinské univerzity a výzkumné instituce dál plní svou roli, čelí při tom ale výzvám, s jejichž řešením by do budoucna mohl mimo jiné pomoci i projekt RIFF, který koordinuje Masarykova univerzita.
Na úvodním setkání skupiny s rektorem Masarykovy univerzity Martinem Barešem, který hostům představil historii i budoucnost MU, některé z problémů zazněly.
Málo studujících i výzkumníků
Aktuálně čelí ukrajinské univerzity mimo jiné výraznému poklesu počtu studujících i zaměstnanců. Podle vedoucího kanceláře mezinárodních projektů National University of Life and Environmental Sciences of Ukraine v Kyjevě Oleksandra Soshenskyho je to důsledek války. Ta si žádá obrovské množství zdrojů, včetně lidí, kteří místo výuky či výzkumu brání svou zemi v armádě. Neutuchající útoky Ruska na základní infrastrukturu země i civilní cíle také nutí řadu lidí hledat si bezpečnější místa k životu jak v rámci Ukrajiny, tak i mimo ni.
Tato kyjevská univerzita má přes 16 fakult a institutů s více než 27 tisíci studenty. Podle Soshenskyho na ní ale aktuálně studuje méně lidí, než by odpovídalo demografickým a dalším ukazatelům. S ohledem na způsob financování univerzit, který se výrazně odvíjí právě od počtu studujících, to jejímu vedení ztěžuje snahy o její rozvoj. Podobná je pak situace také ve výzkumu, který je negativně ovlivněný jednak odchodem vědců do armády, ale i tím, že řada výzkumníků například z institucí blízko frontové linie může pracovat prakticky jen online.
„Je to možnost, jak alespoň v nějaké formě ve výzkumu pokračovat a úplně o něj nepřijít, v zásadě jej ale nemůžeme rozvíjet. Jsou samozřejmě oblasti výzkumu, které aktuálně výrazně podporuje vláda, protože jsou pro zemi potřebné, a ty se rozvíjet mohou. V zásadě jde ale o oblasti související s válkou,“ podotkl Soshenskyi.
Jeho slova potvrzuje také prorektorka pro výzkum a mezinárodní vztahy Vasyl Stefanyk Carpathian National University z Ivano-Frankvistu Liliia Turovska. I tato univerzita, která má přes 17 tisíc studujících a patří mezi největší klasické univerzity na západě Ukrajiny, čelí poklesu počtu studujících a zaměstnanců.
„I když jsme daleko od frontové linie, důsledky války dopadají i na nás. Museli jsme změnit naše zvyky a vše přizpůsobit nové realitě, kdy je prvořadá bezpečnost studujících i zaměstnanců,“ řekla Turovska.
I ona vnímá jako jeden z největších aktuálních problémů ukrajinských univerzit a výzkumu odliv mozků. „Mnoho našich kolegů Ukrajinu opustilo, někteří se vrátili a my se je snažíme udržet, stejně jako naše studující, a snažíme se udržet a budovat takové prostředí, aby se rozhodli na Ukrajině zůstat.“ Turovska doplnila, že řada studujících chce zůstat ve své zemi a ti, kteří ji opustili, zase chtějí zůstat v kontaktu, což jim univerzita umožňuje formou dálkového studia.
Velkou výzvou pro ukrajinskou vědu je však i to, že část univerzitních budov v oblasti fronty byla zcela zničena. Na půdu univerzity v Ivano-Frankvistu přesídlila například partnerská univerzita z Chersonské oblasti, kde pokračuje ve své práci. „V oblasti vědy pro nás je nejdůležitější obnovit naše výzkumné vybavení, posílit je a také sladit management výzkumu se standardy Evropské unie. K tomu nám může pomoci i projekt RIFF,“ podotkla prorektorka.
Důležitá je podle ní jednak obnova výzkumného vybavení jako takového, ale také kontakty, které umožní výměnné pobyty a školení pro vědce, doktorandy i studující, aby mohli nasbírat nové zkušenosti a posílit ukrajinský výzkum. Obnova a posílení výzkumné infrastruktury může podle Turovské přispět také k návratu výzkumníků, kteří kvůli ruské invazi nemohou ve svém výzkumu pokračovat.
Rozvoj i během války
Evropská unie a další mezinárodní organizace již k tomuto úsilí významně přispívají. Iryna Lutsyuk z Národní univerzity Lvovská polytechnika uvedla, že i v podmínkách válečného stavu se jejich institutu podařilo otevřít novou velkou společnou laboratoř v Ústavu chemie a chemických technologií, mimo jiné díky grantové podpoře NATO.
Její kolegyně Marta Kuznetsova zdůraznila, že vznik nových laboratoří se stal důležitým krokem v modernizaci výzkumné infrastruktury Lvovské polytechniky. Zároveň má mimořádný význam možnost seznámit se s vyspělými výzkumnými infrastrukturami během návštěvy Brna. Účast v projektu RIFF a návštěvy laboratoří Masarykovy univerzity a dalších vědeckých institucí ve městě umožnily přímé seznámení s moderními přístupy k organizaci výzkumných prostor, jejich technickým vybavením a řízením.
„Tato zkušenost je pro nás nesmírně cenná, protože nejen ukazuje vysoké standardy výzkumné infrastruktury, ale také vymezuje jasná měřítka pro další rozvoj podobných laboratoří na Lvovské polytechnice. To, co jsme v Brně pozorovali, v podstatě formuje naši vizi budoucí modernizace a rozšíření našich vlastních vědeckých kapacit,“ uvedla.
Sbírání zkušeností a kontaktů
Cílem návštěvy představitelů ukrajinského výzkumu a vysokého školství bylo seznámit se s fungováním ekosystému výzkumných infrastruktur v Evropě a v České republice a na konkrétních příkladech ukázat rozvoj úspěšných výzkumných infrastruktur v ČR. Ukrajinští návštěvníci tak měli možnost navštívit více než desítku laboratoří a mluvit také s jejich vedoucími o tom, jak vznikly a jak fungují.
Návštěva se uskutečnila v rámci projektu RIFF, jehož úkolem je vytvořit plán, který poslouží jako vodítko pro financování ukrajinských výzkumných infrastruktur a bude sloužit jako rámec pro mezinárodní dárce. Takzvaná roadmapa má během tří let zmapovat potřeby a potenciál vysokých škol a výzkumných institucí na Ukrajině a sloužit v budoucnu jako podklad pro případné financování těchto potřeb.
Zástupci ukrajinských institucí projekt a jeho význam velmi oceňují, stejně tak jako podporu Ukrajiny v pokračujícím konfliktu s Ruskem.
„Chtěli bychom vyjádřit obrovský dík Evropské unii, že nám umožnila účastnit se evropských výzev v programu Horizont Evropa, což nám umožňuje dělat a pokračovat v naší výzkumné práci. To je klíčový bod, který nám umožní dostat se do situace, kdy naši zaměstnanci či studující mohou navštěvovat evropské země, studovat tam na univerzitách, vyměňovat si zkušenosti, ale zároveň přemýšlet o návratu na Ukrajinu a rozvoji naší země,“ uvedl na závěr Oleksandr Soshenskyi.
Prorektorka Liliia Turovska pak zdůraznila: „My nedělíme lidi na ty, kteří odešli a kteří zůstali. Všichni jsou stále našimi studenty, zaměstnanci, vědci, jsou součástí ukrajinské komunity. A já doufám, že se s novými znalostmi a zkušenostmi jednou vrátí domů a budeme se moct učit jeden od druhého.“
