Rozpočet, který na svém 295. zasedání jednomyslně schválil Akademický senát MU, potvrzuje dlouhodobý růst univerzity a její úspěšnost při získávání prostředků z výzkumných projektů, grantů a dalších externích zdrojů vedle financování poskytovaného ze státního rozpočtu.
„Předložení rozpočtu patří každoročně mezi nejdůležitější povinnosti rektora dané zákonem o vysokých školách. Letos navíc vznikal v situaci, kdy jsme na finální parametry financování čekali déle než obvykle. O to více si vážím spolupráce a flexibility všech, kteří se na jeho přípravě podíleli – vedení fakult a vysokoškolských ústavů, akademických senátů i kolegů napříč univerzitou,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.
Největší část rozpočtu tvoří neinvestiční prostředky určené na vzdělávání, výzkum a každodenní provoz univerzity. Pro rok 2026 jsou plánovány ve výši 10,44 miliardy korun. Investiční rozpočet, z něhož se financují například rekonstrukce, rozsáhlé modernizace infrastruktury a nová výstavba, dosáhne 4,2 miliardy korun.
Akademický senát MU na svém zasedání schválil také Výroční zprávu o činnosti MU za rok 2025, Dodatek ke zprávě o vnitřním hodnocení kvality MU, Výroční zprávu o hospodaření MU za rok 2025 a věcný záměr investičního projektu Dostupné nájemní bydlení v Univerzitním kampusu Bohunice.
Hospodaření potvrdilo stabilní růst univerzity
Projednání rozpočtu na rok 2026 předcházelo schválení Výroční zprávy o hospodaření Masarykovy univerzity za rok 2025, která uzavírá předchozí kalendářní rok a vychází z konečných auditovaných údajů, její součástí je také zpráva nezávislého auditora. Kvestor MU David Póč při jejím představení zmínil, že hospodaření univerzity v roce 2025 ovlivnil růst institucionální podpory v oblasti příspěvku na vzdělávací činnost i větší využívání vlastních zdrojů, úspěšnost MU v rozvojových projektech, včetně Národního plánu obnovy, i pokračující tvorba rezerv ve fondech. MU podle něj zároveň v uplynulém roce dále naplňovala strategické rozvojové priority a posilovala ekonomickou stabilitu, která je důležitým předpokladem pro další investice do její budoucnosti.
„Výroční zpráva ukazuje, že Masarykova univerzita hospodaří stabilně, dokáže pracovat s vlastními zdroji, úspěšně získává prostředky z rozvojových projektů a zároveň vytváří rezervy pro další rozvoj. Právě tato kombinace odpovědného hospodaření a schopnosti reinvestovat do budoucnosti je pro univerzitu klíčová,“ zhodnotil kvestor MU David Póč.
Významnou část příjmů tvoří externí zdroje
Rozpočet pro rok 2026 ukazuje, že MU dlouhodobě patří mezi instituce, které významnou část svých příjmů získávají vlastní aktivitou ve výzkumu, projektové činnosti a spolupráci s partnery.
Institucionální financování ze státního rozpočtu představuje přibližně 40 procent plánovaných neinvestičních výnosů. Zbývajících 60 procent tvoří účelové prostředky na výzkum a vzdělávání, granty, projektové financování, vlastní výnosy, doplňková činnost a čerpání fondů. Nejvýznamnější položkou zůstává příspěvek na vzdělávací činnost, který pro rok 2026 činí více než 3 miliardy korun.
Vyšší výnosy pomohou pokrýt růst nákladů
Plánované neinvestiční výnosy dosahují 10,44 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o více než 400 milionů korun. Významná část dodatečných prostředků směřuje do personální oblasti, která patří mezi dlouhodobé strategické priority Masarykovy univerzity.
Rozpočet pro rok 2026 počítá s navýšením mzdových prostředků o přibližně 165 milionů korun hrazených z normativních a vlastních zdrojů. Masarykova univerzita tak pokračuje v dlouhodobém úsilí o zlepšování finančních podmínek svých zaměstnanců. Navýšení tarifů od 1. července 2026 reaguje na vývoj na trhu práce a posiluje konkurenceschopnost univerzity vůči dalším zaměstnavatelům v akademické i soukromé sféře. Cílem je posílit garantovanou složku mzdy, zajistit transparentnější odměňování a vytvořit lepší podmínky pro začínající vědce, odborné asistenty i zkušené odborníky přicházející ze zahraničí.
Vedle růstu mezd se do plánovaných nákladů promítají také vyšší výdaje na opravy, údržbu a odpisy majetku, které souvisejí s rozsáhlou infrastrukturou a pokračujícím rozvojem univerzity.
Rekordní investice do rozvoje kampusu a infrastruktury
Investiční rozpočet ve výši 4,2 miliardy korun je nejvyšší v historii univerzity. Oproti loňsku vzroste přibližně o 12 procent a ukazuje, že rozvoj MU se nesoustředí pouze do jednoho místa, ale zahrnuje celouniverzitní projekty s dopadem na studující, zaměstnance i širší veřejnost.
Hlavní část investic bude směřovat do strategických rozvojových projektů, mezi které patří zejména výstavba MUNI BioPharma Hubu, rekonstrukce fakulty informatiky a budování areálu MUNI SPORT PARK. Právě ten představuje významnou investici do sportovní infrastruktury, která Masarykově univerzitě i Brnu dlouhodobě chyběla. Projekt zahrnuje víceúčelovou halu i venkovní plochy s atletickým oválem a dalšími sportovišti. Nové zázemí bude sloužit nejen studujícím a zaměstnancům univerzity, ale také sportovním klubům a veřejnosti. MUNI SPORT PARK zároveň posílí výuku tělesné výchovy napříč univerzitou, neboť fakulta sportovních studií zajišťuje pohybové aktivity pro studenty všech deseti fakult. Díky novému areálu se většina výuky a sportovního vyžití soustředí do moderního zázemí v Univerzitním kampusu Bohunice, místo aby byla roztříštěna mezi různá sportoviště po Brně. Univerzita tím investuje nejen do budov, ale také do zdravého životního stylu, komunitního života a spolupráce s městem i sportovními kluby.
Dokončovaný MUNI BioPharma Hub, který se od akademického roku 2026/2027 stane novým zázemím Farmaceutické fakulty MU, nabídne moderní prostory pro vzdělávání, výzkum i spolupráci napříč obory. V budově najde zázemí více než dva tisíce studujících a desítky zaměstnanců nejen z farmaceutické, ale také z přírodovědecké a lékařské fakulty. Hub propojí výuku, výzkumné aktivity i doktorské studium a vytvoří podmínky pro špičkové vzdělávání a výzkum v oblasti farmacie, biomedicíny a dalších příbuzných oborů. Současně posílí dlouhodobou odolnost České republiky v oblasti zdravotnictví a biomedicínských inovací.
„Rekordní investiční rozpočet ve výši 4,2 miliardy korun nám umožní pokračovat v klíčových projektech, které posílí kvalitu prostředí pro studium, výzkum i práci našich zaměstnanců. Stále více pracujeme také s vlastními zdroji a fondy, které jsme v minulých letech odpovědně vytvářeli. Nejde o jednorázové čerpání rezerv, ale o promyšlenou reinvestici do budoucnosti univerzity,“ doplnil rektor Bareš.
Vedle velkých staveb budou investice využity také na modernizaci výukových a výzkumných prostor, obnovu přístrojového vybavení a další rozvoj univerzitní infrastruktury.
Výhled do dalších let zůstává růstový
U střednědobého výhledu neinvestičního rozpočtu MU do roku 2028 se počítá s dalším postupným růstem příjmů i výdajů. Předpokládá se pokračující navyšování prostředků na vzdělávací činnost, růst projektového financování i dalších vlastních zdrojů univerzity. Celkové neinvestiční výnosy by se tak do roku 2028 mohly přiblížit hranici 11,1 miliardy korun.
Výhled vychází z aktuálně známých parametrů financování vysokých škol. Jeho další vývoj však mohou ovlivnit připravované diskuse o změnách systému financování veřejných vysokých škol, jejichž konkrétní podoba zatím není jasná.
Rozpočet pro rok 2026 tak potvrzuje, že Masarykova univerzita pokračuje v dlouhodobém rozvoji. Vedle stabilního financování vzdělávací činnosti staví stále více na úspěšnosti ve výzkumu, schopnosti získávat externí zdroje a na investicích, které mají posílit její pozici mezi předními evropskými univerzitami.
Usnesení k záměru nového zákona o vysokých školách
V reakci na připravované legislativní změny, které se dotýkají fungování a autonomie vysokých škol, vydal AS MU usnesení, v němž zdůrazňuje význam akademické samosprávy, participace akademické obce na řízení univerzit a potřebu zachovat osvědčené principy správy veřejných vysokých škol:
„AS MU vítá snahu inovovat systém řízení vysokých škol formou nového zákona o vysokých školách a nabízí expertní účast a sdílení dobré praxe MU v diskusi o navrhovaných změnách, včetně zavedení funkčních míst docentů a profesorů, posílení diverzifikace institucí, či financování veřejných vysokých škol formou víceletých kontraktů. Na základě zkušeností s nastavením systému správy a řízení na Masarykově univerzitě považujeme za důležité v diskusi o novém zákonu o vysokých školách připomínat pozitivní vliv studentských a akademických reprezentací na řízení veřejné vysoké školy a varovat před riziky spojenými s politizací řízení veřejných vysokých škol.“
