To, co bylo v roce 2011 ambiciózním plánem, předčilo podle řady těch, kteří stáli u zrodu, původní očekávání. Projekt CEITEC – Středoevropský technologický institut byl oficiálně schválen 6. června 2011. Cílem bylo vybudovat v Brně špičkové výzkumné pracoviště, které obstojí v mezinárodní konkurenci, přiláká talentované vědce ze zahraničí a propojí excelentní výzkum napříč institucemi i vědními obory. Dnes je CEITEC MU domovem světově uznávaných výzkumných týmů, držitelů prestižních grantů ERC a jedním ze symbolů proměny české vědy v otevřené a mezinárodně konkurenceschopné prostředí.
„Najednou jsme začali být viditelní na mezinárodní mapě vědy, a to nejen pro zahraniční vědce, ale i pro ty, kteří už působili v zahraničí. Zpětně to považuji za největší přidanou hodnotu. Lidé se o nás začali zajímat. A přicházeli za novou výzvou, za špičkovými technologiemi i za novým způsobem řízení a fungování vědy,“ říká rektor MU Martin Bareš, který měl jako prorektor pro rozvoj CEITEC MU ve své gesci.
Od vize k mezinárodně respektované instituci
Zatímco Martin Bareš vyzdvihuje schopnost CEITEC MU přitáhnout špičkové vědce a otevřít Masarykovu univerzitu světu, ekonom a manažer Tomáš Hruda, jeden z klíčových lidí u zrodu projektu, oceňuje, že se podařilo vybudovat instituci s dlouhodobým dopadem. „Přirozeně mě velmi těší, že tady CEITEC máme, že to nebyl projekt jen na jedno použití po dobu požadované udržitelnosti. To je vzhledem k modelu governance malý zázrak. Osobně mám až dětskou radost z každého prestižního grantu, objevu či úspěchu a velmi mě těší, že je CEITEC MU bezpochyby jedním z pilířů špičkové vědy. Skutečně mezinárodní, otevřené a sebevědomé místo, díky kterému už dnes nemá nikdo výmluvu, že v Brně něco nejde,“ netají radost Hruda.
Podobně vnímá vývoj CEITEC MU i Jiří Nantl, který se na prvních úvahách o podobě institutu podílel už jako kancléř Masarykovy univerzity a později stál v čele CEITEC MU. Za jeden z největších úspěchů považuje skutečnost, že se podařilo vyvrátit pochybnosti, které vznik nových výzkumných center od počátku provázely. „Ještě kolem roku 2015 byl ve vědecké komunitě poměrně silný názor, že tyto nové vědecké ústavy nemohou uspět. Když jsem se v roce 2016 stal ředitelem CEITEC MU, řada lidí mi říkala, že jdu do prohrané věci. O to větší radost mám z toho, že se mýlili. Udělali jsme velkou kulturní změnu a podařilo se nám vybudovat v Česku nejzápadnější vědecký institut, který funguje podle mezinárodních standardů,“ vzpomíná Nantl, pro něhož je CEITEC MU více než jen jedna z profesních zastávek. Instituci věnoval významnou část své kariéry a sám přiznává, že právě toto období považuje za jedno z nejformativnějších ve svém profesním životě. CEITEC MU zároveň vnímá jako obrovskou školu, díky níž se dostal do širších souvislostí oborů Life Sciences a biologického výzkumu. Právě zde si podle svých slov vybudoval hluboký vztah k rostlinné biologii a k výzkumu zaměřenému na udržitelné zemědělství, kterému se institut dlouhodobě věnuje.
CEITEC MU jako laboratoř excelence
Za vznikem CEITEC MU stála nejen ambice posunout českou vědu blíže světové špičce, ale také mimořádná příležitost využít evropské prostředky na vybudování moderní výzkumné infrastruktury. Projekt, který je dnes označován jako jeden z nejúspěšnějších počinů financovaných z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, umožnil vznik špičkového výzkumného centra s mezinárodními ambicemi takřka na zelené louce. „Kdybychom tehdy nebyli součástí Evropské unie, o podobném projektu bychom vůbec nemohli uvažovat. Právě evropské prostředky umožnily vznik institutu v rozsahu, který byl na tehdejší dobu mimořádný. Masarykova univerzita jako hlavní, nejdůležitější a nejvýznamnější partner a lídr konsorcia tuto příležitost uchopila komplexně a s dlouhodobou vizí,“ doplňuje Bareš.
„CEITEC MU je příkladem toho, že v České republice bylo možné ustavit vědecké centrum, které je zaměřeno specificky na to, aby dělalo co nejlepší výzkum,“ navazuje současný ředitel CEITEC MU Pavel Plevka.
Proměna, která přesáhla univerzitu
Význam CEITEC MU se však neomezuje pouze na vědecké výsledky nebo špičkovou infrastrukturu. Institut se stal také laboratoří nového způsobu fungování akademického prostředí a postupně ovlivnil kulturu celé Masarykovy univerzity. Právě v něm se začaly prosazovat principy, které jsou dnes považovány za samozřejmou součást moderní výzkumné instituce – otevřenost světu, mezinárodní nábor vědců, důraz na kvalitu a pravidelné hodnocení výzkumných týmů nezávislými odborníky ze zahraničí. CEITEC MU jako první zavedl Mezinárodní vědeckou radu (International Scientific Advisory Board) i systematickou evaluaci výzkumných skupin, jejichž fungování je podmíněno dlouhodobou vědeckou výkonností. Mnohé z těchto principů se následně staly inspirací pro celou univerzitu. „CEITEC MU sehrál a nadále sehrává vzorovou roli. To, co zde bylo zavedeno jako první – od Mezinárodní vědecké rady po pravidelnou evaluaci výzkumných skupin – dnes považujeme na Masarykově univerzitě za samozřejmost,“ konstatuje rektor Martin Bareš.
Proměna, kterou CEITEC MU nastartoval uvnitř univerzity, se postupně začala promítat i do života města. „Myslím, že i široká veřejnost existenci CEITEC MU vnímala, i když třeba přesně nevěděla, co se uvnitř děje. Věděla ale, že se tam dělá špičková věda. Vznikla tu obrovská mezinárodní komunita lidí, kteří do Brna přišli z celého světa. CEITEC MU tak podle mě významně přispěl k internacionalizaci města. Nešlo jen o vědce a doktorandy, ale také o odborníky, kteří zde zastávali vedoucí nebo manažerské pozice, což tehdy v českém akademickém prostředí nebylo vůbec běžné. To mělo velký dopad nejen na Masarykovu univerzitu, ale i na samotné Brno,“ komentuje situaci Jiří Nantl. CEITEC MU zároveň pomohl rozvíjet vazby mezi akademickou sférou a technologickými firmami a přispěl k posílení oborů, které dnes patří k nejvýraznějším součástem brněnského výzkumného ekosystému, například mikroskopie.
Zlaté medaile evropské vědy
Jedním z nejviditelnějších důkazů mezinárodní úspěšnosti CEITEC MU jsou prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC), označované za pomyslné „zlaté medaile“ evropské vědy. Právě jejich získávání patřilo mezi ambice, s nimiž Masarykova univerzita do budování institutu vstupovala. Naplnění této vize v roce 2013 symbolicky potvrdil ERC Starting Grant virologa Pavla Plevky, dnešního ředitele CEITEC MU, který mu umožnil založit vlastní výzkumnou skupinu. Následující roky ukázaly, že nešlo o ojedinělý úspěch, ale o součást dlouhodobé proměny výzkumného prostředí, CEITEC MU pak byl po několik let jediným pracovištěm v oblasti biomedicínského výzkumu, kterému se dařilo ERC granty získávat. „A získávali je lidé, kteří přicházeli zvenku, nebyli našimi absolventy, ale věřili našemu konceptu a univerzitě. Jako Česká republika máme sice méně grantů, než je průměr Evropské unie, ale Masarykova univerzita hraje jednoznačný prim,“ upřesňuje Bareš a dodává, „jsem rád, že koncept tohoto myšlení, i toho, jak ke grantům přistupovat a jak motivovat k jejich podávání a poté i získávání vytvořil dominový efekt směrem k fakultám.“
Podobně vnímá roli CEITEC MU i jedna ze zakladatelek, prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU Šárka Pospíšilová: „CEITEC MU si za 15 let své existence vybudoval postavení jednoho z nejúspěšnějších a nejviditelnějších pracovišť v Česku, získal významnou pozici mezi evropskými vědeckými institucemi a je právem považován za jeden z nejúspěšnějších nově vybudovaných výzkumných institutů ve střední a východní Evropě. Na Masarykově univerzitě se stal CEITEC průkopníkem dobré vědecké praxe a efektivního nastavování podmínek pro kvalitní výzkum, zejména v oblasti aktivního hledání a etablování excelentních vědců přicházejících ze zahraničí, zapojení do významných mezinárodních grantů a výzkumných infrastruktur nebo pravidelného hodnocení kvality výzkumu. CEITEC MU se tak významně zasloužil o zkvalitňování vědeckého prostředí na celé Masarykově univerzitě, má však přínos i pro celou českou vědu, které ukazuje cestu, jak posilovat mezinárodní spolupráci, získávat evropské granty a vytvářet prostředí pro výchovu nové generace výzkumníků.“
Věda bez hranic
Institut od počátku lákal vědce ze zahraničí, zavedl angličtinu jako přirozený pracovní jazyk a vytvořil prostředí, které umožňuje růst nové generaci výzkumníků prostřednictvím mezinárodní CEITEC PhD School. Významnou roli sehrál také při budování mezinárodních partnerství. CEITEC stál u zrodu Alliance4Life, která propojuje přední biomedicínská a přírodovědná centra střední a východní Evropy a podporuje sdílení zkušeností v oblasti vědecké excelence, řízení výzkumu i vzdělávání. Právě díky těmto vazbám vznikají dlouhodobé spolupráce, které postupně přerůstají rámec samotného institutu.
„Alliance4Life není jen aliance, společná platforma výzkumných institucí na papíře. Jsem rád, že se z ní rodí konkrétní spolupráce a strategická partnerství. Příkladem je Univerzita v Tartu, jedna z nejstarších a nejprestižnějších univerzit severní Evropy, se kterou dnes rozvíjíme spolupráci nejen v biomedicíně, ale i v oblastech péče o kulturní dědictví, což jsme teď stvrdili i strategickým partnerstvím. A jedním z motorů byly v tomto případě i vazby, které Masarykova univerzita vybudovala právě prostřednictvím CEITEC MU,“ vysvětluje rektor Martin Bareš.
Kampus jako místo setkávání oborů
Jedním z klíčových rozhodnutí, která ovlivnila úspěch CEITEC MU, bylo jeho umístění přímo do Univerzitního kampusu Bohunice. Právě tam vzniklo jedinečné prostředí, v němž se přirozeně potkávají vědci z různých oborů i institucí – od přírodovědecké a lékařské fakulty přes fakultu sportovních studií až po Fakultní nemocnici Brno. „Tato koncentrace špičkových výzkumných týmů, sdílené infrastruktury a odborného zázemí si v podstatě řekla o multioborovost, mezioborovost i přidanou hodnotu pro jednotlivé obory,“ zmiňuje Bareš. Umístění centra na jednom místě navíc usnadňuje každodenní spolupráci výzkumníků a odpovídá modelu, který využívají i přední světová výzkumná centra.
Když věda pomáhá společnosti
Přestože je CEITEC MU primárně orientován na základní výzkum, období pandemie covidu-19 ukázalo jeho bezprostřední společenský význam. V době, kdy standardní kapacity nestačily, zapojili se vědci do testování a poskytli odborné zázemí pro zvládání krizové situace.
„Pandemie potvrdila, že bez kvalitního základního výzkumu nemůže existovat ani výzkum aplikovaný, stejně jako neexistuje žádný vědec bez dlouhodobého vzdělávání. CEITEC MU tehdy dokázal velmi rychle reagovat na potřeby společnosti a ukázal, jak důležitá je dlouhodobá investice do vědy,“ připomíná rektor Bareš.
Špičková infrastruktura, nové příležitosti
Výzkum v CEITEC MU se zaměřuje na klíčové a perspektivní oblasti lékařských a přírodních věd – molekulární medicínu, neurovědy, strukturní biologii, rostlinnou genomiku a proteomiku. Tyto oblasti jsou propojeny společnými sdílenými laboratořemi (tak zvanými core facilities), které poskytují vysoce specializovaný metodický servis nejen všem vědeckým týmům CEITEC MU, ale i dalším vědcům z Masarykovy univerzity i mnoha dalších institucí včetně zahraničních. Díky nejmodernějším technologiím, ale také odborné expertíze pracovníků sdílených laboratoří, mají vědci perfektní servis a přímo dostupné metodické zázemí.
„Mezi nejnáročnější a také nejvíce využívané technologie patří například kryo-elektronová mikroskopie a NMR spektroskopie umožňující studovat strukturu biomolekul na atomární úrovni, ale také genomika a proteomika, které napomáhají detailnímu pochopení mechanismů vzniku různých onemocnění, mohou přispívat k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů a rozvoji personalizované medicíny. Stále větší roli hraje také bioinformatika a analýza biomedicínských dat i stále efektivněji využívaná umělá inteligence. Tato kombinace špičkové infrastruktury, mezioborové spolupráce a mezinárodního prostředí dává CEITEC MU předpoklady k tomu, aby přinášel významné vědecké i technologické inovace,“ zmiňuje Pospíšilová.
Nové příležitosti pro spolupráci mezi výzkumníky z CEITEC MU a lékařské i přírodovědecké fakulty se pak naskytnou na podzim, kdy se do nového komplexu MUNI BioPharma Hub v areálu kampusu nastěhuje farmaceutická fakulta. Ještě víc se tak posílí propojení základního výzkumu s jeho využitím v klinické praxi.
„CEITEC MU má celou řadu velmi kvalitních výsledků základního a preklinického výzkumu, které mají potenciál pro další využití v medicíně, což se sice jednoduše řekne, ale k výsledku vede dlouhá cesta. Propojení s farmaceutickou fakultou, jejíž návrat Masarykově fakultě velmi sluší, může tuto cestu významně urychlit – od laboratorního objevu přes vývoj až po budoucí využití v léčbě pacientů. Jakmile se budou v kampusu potkávat i tito lidé v různých disciplínách, pracující na podobném modelu, tak očekávám, že řada výsledků vznikajících na CEITEC MU bude nacházet rychlejší cestu k praktickému využití, včetně vývoje nových léčiv. Je to něco, co bych si nejen přál, ale co považuji za nezbytný další krok ve vývoji univerzitního kampusu,“ uzavírá Martin Bareš.
Anketa
Co byste CEITEC MU popřáli do dalších 15 let a kam by se podle vás měl posunout, aby si udržel svou mezinárodní konkurenceschopnost?
Martin Bareš, rektor MU
Přál bych si, aby za dalších patnáct let většina výzkumných skupin, ideálně všechny, měly nakročeno nebo by byly velmi blízko k Nobelově ceně. A aby se získávání ERC grantů stalo přirozenou součástí života institutu. Abychom neslavili jeden či dva granty, ale aby jich každoročně přibývaly desítky. A především aby CEITEC zůstal otevřeným a inspirativním místem pro mladé talentované vědce, pro které to všechno děláme. To znamená pro mladou motivovanou populaci s mezinárodním prostředím, které bude současně pořád přátelské a naplňující své poslání, kdy věda a vzdělávání s ní spojené budou činit náš život lepším. Zní to sice jako klišé, ale ono to klišé není. To, co dnes považujeme za samozřejmé – od elektrifikace přes informační technologie až po moderní medicínu – vzniklo díky nápadům a objevům chytrých lidí. Právě v tom vidím smysl naší práce: posouvat poznání a přispívat ke kvalitnějšímu životu společnosti. CEITEC MU v tom hraje unikátní roli, která se ještě posílí s příchodem farmaceutické fakulty do kampusu a dalším propojením výzkumu v oblasti lidského zdraví.
Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU
Do dalších let bych mu přála, aby i nadále přitahoval špičkové vědce z celého světa, získával prestižní granty, rozvíjel odvážný základní výzkum a zároveň přenášel výsledky vědy do praktických aplikací s dopadem na společnost.
Tedy stručně – CEITEC MU přeji spoustu převratných objevů, co nejvíce grantů a publikací přijatých na první pokus a výsledků, které budou citované a využívané po celém světě. Ať je CEITEC MU stále místem, kde se vědecké otázky proměňují na nové objevy – vivat, crescat, floreat CEITEC!
Tomáš Hruda, ekonom, první výkonný ředitel CEITEC MU
CEITEC MU přeji hlavně sebevědomí, aby s odvahou přijal technologické výzvy i příležitosti a neztratil přitom svůj komunitní charakter. Chci věřit, že se i CEITEC MU dožije doby, kdy se peníze budou investovat odpovědně a s dlouhodobou vizí, dle skutečných priorit a všech přínosů, včetně těch, které trvají generaci, než vůbec přijdou.
Jiří Nantl, ředitel JCMM,
bývalý ředitel CEITEC MU 2016–2023
Úspěch, a aby byli lidé na CEITEC MU i kolem něj spokojení, což je i jedna z věcí, kterou jsem kdysi do strategie CEITEC MU vetknul. Myslím, že asi v roce 2016 jsme si řekli, že součástí naší vize bude také vnitřní prostředí a kultura. Na tyto věci jsme hodně dbali a vždy jsme zdůrazňovali, že nejde jen o infrastrukturu a podmínky, ale také o způsob zacházení. Byli jsme v tomto směru v Česku poměrně revoluční – zavedli jsme princip, že nejmladší vedoucí výzkumné skupiny má stejný status, práva i povinnosti jako ten nejseniornější. Někteří to nenesli úplně dobře, ale myslím si, že právě to byla jedna z částí našeho úspěchu. A co bych ještě CEITEC MU popřál? Aby nikdy neslevil ze svých principů a byl na sebe přísný, což byla minimálně v období, kdy jsem tam působil, naše filozofie a myslím, že kolegové se jí drží: „Buďme na sebe nároční a spoléhejme se, že uspějeme tvrdým výkonem.“ Ne tím, že si někde něco prolobujeme nebo že budeme ohýbat pravidla. Naopak, že na sebe budeme náročnější. Někdy to znamená jít i proti momentálnímu nastavení systému, protože věříme, že právě tak se dělá správná věda. Vlastně už několik let před definitivním koncem kafemlejnku jsme vsadili na to, že to tak asi nebude navždy a že je třeba dělat menší počet lepších vědeckých výstupů. U ukázalo se, že jsme v tomto ohledu byli napřed.
Pavel Plevka, ředitel CEITEC MU
Přál bych mu, aby pokračoval ve své misi a aby dokázal přilákat co nejvíc mladých vědeckých talentů.
