Historie Archivu Masarykovy univerzity je více než spletitá. Přestože samotná univerzita vznikla v roce 1919, její archiv byl zřízen až v roce 1936. V té době sídlil v budově právnické fakulty v ulici Veveří 70. Rozvoj archivu zbrzdila hospodářská krize, následná okupace Československa a politicko-společenský vývoj po druhé světové válce. Archiv zažil několikeré stěhování, kvůli změnám archivní legislativy musel bojovat o status archivu zvláštního významu, ale také o důstojné zázemí. Od roku 2008 sídlí v reprezentativních prostorách Zemského domu II na Žerotínově náměstí 3.
Den otevřených dveří v Archivu MU se uskuteční 9. června mezi 9. až 17. hodinou. „Každý, kdo přijde, bude velmi vítán. Pro návštěvníky zpřístupníme naši badatelnu s ukázkou originálů zajímavých archiválií k historii Masarykovy univerzity a máme nachystanou panelovou výstavu k 90. výročí založení archivu. Každou celou hodinu, počínaje v 9 a konče v 16, se bude konat půlhodinová komentovaná prohlídka do dalších prostor archivu, kam veřejnost běžně vstupovat nemůže,“ zve na akci ředitelka archivu Jana Barbora Slaběňáková.
Návštěva archivu je zážitkem pro milovníky architektury. Archiv sídlí ve 3. patře výstavní budovy vzniklé v letech 1905–1907. Jeho prostory zabírají celkovou plochu 1 220 čtverečních metrů a jsou rozčleněny do řady místností včetně badatelny, pořádací místnosti, dvou velkých depozitářů, trezoru, kanceláří a spojovací chodby. „V několika místnostech archivu stále najdeme původní vybavení včetně secesních regálů, podlah nebo kovových secesních rolet. Jde o část mobiliáře z doby, kdy byl na začátku 20. století vystavěn,“ popisuje Slaběňáková.
Základem archivních fondů je výběr z registratur rektorátu, jednotlivých fakult a odborných pracovišť univerzity, jsou to také doklady k zasedání akademických senátů, zápisy z grémií, ale i dokumentace ke studiím jednotlivých studentů a osobní spisy jednotlivých zaměstnanců univerzity již od doby jejího vzniku. Mimořádně cenným kusem je pamětní kniha MU, ve které jsou zachyceny všechny významné návštěvy univerzity od roku 1924, kdy byla kniha slavnostně dána do užívání. „Obsahuje i originální podpis prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1924, tedy pět let po založení univerzity. Poslední zápis v knize je z roku 2014, kdy byla tak zvaně uzavřena,“ říká Slaběňáková.
Archiv však neukládá pouze úřední materiály. „Máme velkou a bohatou sbírku více než sto padesáti osobních pozůstalostí univerzitních osobností. Jde o různorodý materiál, který obsahuje osobní korespondence, unikátní deníkové záznamy, ale také fotografie ze soukromého i profesního života. K nejzajímavějším pozůstalostem patří například fond literárního historika Arna Nováka, estetika Olega Suse, jazykovědce Františka Trávníčka, filozofa a sociologa Lubomíra Nového, přírodovědce Vladimíra Úlehly, lékaře Vladislava Kruty či matematika Otakara Borůvky, “ uvádí ředitelka archivu. „My archiváři jsme pyšní na vše, co ukládáme. V osobních fondech jsou velké poklady. Pro zajímavost mohu zmínit například unikátní fotografie, které dokumentují, jak přírodovědec a ekolog Vladimír Úlehla natáčel časosběrné filmové dokumenty zachycující růst rostlin. Anebo deníkové záznamy a fotografie celosvětově uznávaného lékaře Vladislava Kruty, které pořizoval ve své službě u RAF. Unikátním kusem této sbírky je lékařská brašna profesora Otakara Teyschla,“ zmiňuje Slaběňáková.
Součástí archivu jsou také pamětní medaile, knihy, busty a obrazy, které univerzita získala v průběhu své existence. Součástí sbírky je několik portrétů rektorů Masarykovy univerzity, které vznikly v období první republiky. Kancelář ředitelky archivu zdobí impozantní obraz velkých rozměrů nazvaný První návštěva T. G. Masaryka na Masarykově univerzitě. „Prezident Masaryk navštívil univerzitu v roce 1924, ale malba je z roku 1928. Tento okamžik věrně zachytil věhlasný malíř František Hlavica,“ vysvětluje.
Mimo svou hlavní pracovní náplň se archiv věnuje prezentaci na veřejnosti v podobě tematických panelových výstav, které jsou k dispozici také v online podobě. Obsah první z nich je zřejmý již z názvu Výstava ke 105. výročí Masarykovy univerzity, pod poetickým názvem Nejlepší uctívání jest zajisté následování se skrývají medailony významných profesorů Masarykovy univerzity, jejichž životy tragicky poznamenaly události druhé světové války.
Přestože je tvorba výstav časově náročná, archiv by v této aktivitě chtěl pokračovat dál. „Kolegyně by ráda připravila výstavu, která opět míří k válečnému období, a velmi ráda by ji nabídla k realizaci přímo v Památníku Mauthausen. Jde o osudy všech akademiků naší univerzity, kteří v tomto koncentračním táboře zahynuli. Zaměřili bychom se také na osobnosti akademiků perzekvovaných v období normalizace, na období sametové revoluce, ale i na jednotlivé osobnosti univerzity,“ dodává Slaběňáková.
Archivní práce dnes neobnáší pouze pořádání starých dokumentů a jejich poskytování badatelům, její šíře je rozličná. „Chtěla bych náš archiv posunout k moderní instituci, která obstojí v konkurenci digitální doby. Ráda bych docílila toho, že účelně zvládneme dokladovat i tuto digitální dobu. Ne všechny dokumenty dnes vznikají v papírové podobě a velkou výzvou archiváře je docílit toho, aby i digitálně vznikající dokumenty a fotografie bylo možné získat a odborně uložit,“ upřesňuje ředitelka.
A jakou budoucnost by Jana Barbora Slaběňáková Archivu MU přála? „Nejen já, ale i moje kolegyně, bychom si přály, aby archiv v budoucnu získal svou vlastní budovu. Věřím, že Masarykova univerzita jednou vybuduje kulturně-historické centrum, jehož součástí bude také archiv.“
Den otevřených dveří 9. 6. 2026
Archiv MU: Žerotínovo náměstí 449/3
Badatelna: 3. patro, dveře 333
Výstavka v badatelně: 9:00–17:00
Sraz k prohlídce v badatelně v každou celou hodinu od 9:00 do 16:00.
