Jmenovací dekrety předal novým docentkám a docentům rektor MU Martin Bareš. Ve své řeči vyzdvihl spektrum oborů a oblastí výzkumu, které se pěstují nejen na Masarykově univerzitě a naplňují tím ideu universitas – koncept přístupu k vzdělávání, vědě a kultivaci společnosti v celé řadě oblastí. Nově jmenovaným docentkám a docentům poděkoval za jejich práci a úsilí a zdůraznil, že nyní ponesou ještě větší zodpovědnost za výchovu studujících a budoucích vědců. „Věřím že Masarykova univerzita svými vnitřními pravidly, nastavením i kulturou, dává široký prostor na rozvoj talentů, které v české vysokém školství máme," řekl rektor Martin Bareš. Nově jmenovaným také popřál, aby dál pokračovali v tom, co mají rádi.
Za nové docentky a docenty pak promluvil chirurg Luboš Nachtnebl, který s velkým nadhledem a humorem okomentoval někdy nelehkou cestu za úspěšnou habilitací. Poděkoval za slavnostní okamžik, ale připomněl i to, že člověk zjistí, že napsal stovky stran prací, které téměř nikdo nečetl, strávil stovky hodin v místnostech bez oken, umí během pár minut popsat svůj výzkum v angličtině, ale doma nezvládne ani posekat zahradu. Podotkl, že docentura je týmová disciplína, na níž se podílí celá řada lidí – díky vyjádřil fakultám, kolegům, studujícím a především blízkým za podporu i za to, že „nám občas připomínají, že existuje i život mimo univerzitu“. „Masarykova univerzita je místem, které má nejen tradici, ale i velkou odvahu dívat se dopředu, a to je důvod, proč je pro nás ctí být její součástí. Je to prostor, kde se rodí nápady, lidé se učí přemýšlet, nacházet souvislosti i vysvětlovat, třeba to, proč článek ještě není hotový.“
Nově jmenovanými docentkami a docenty jsou:
docent Tomáš Bárta
Docent Bárta se habilitoval v oboru Anatomie, histologie a embryologie. Zaměřuje se na zkoumání a léčbu zrakových vad.
Ve své habilitační práci se Bárta věnuje využití sítnicových organoidů jako inovativního trojrozměrného modelu pro studium vývoje, fyziologie a patologie lidského zraku. Prostřednictvím kmenových buněk simuluje komplexní buněčnou strukturu sítnice, což umožňuje zkoumat genetické mechanismy a testovat nové léčebné strategie bez omezení plynoucích z nedostatku primární tkáně. Výzkum se zaměřuje zejména na roli mikro RNA v regulaci vývoje sítnice oka a na vliv světelné stimulace na molekulární procesy v sítnicových buňkách. Se svými metodickými postupy a mezinárodní spoluprací významně posunul úroveň české biomedicínské vědy v evropském kontextu. Tomáš Bárta působí jako vedoucí výzkumné skupiny „Stem Cell Biology and Vision Research“ Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
docent Marek Dostál
Docent Dostál se habilitoval v oboru Radiologie. Specializuje se na zobrazování magnetickou rezonancí, především na difuzně vážené zobrazování a možnosti eliminace přítomnosti rušivých artefaktů v obraze.
Ve své habilitační práci usiluje o optimalizaci sběru dat a analýzu obrazu, přičemž klade zvláštní důraz na diagnostiku krční páteře a míchy. V práci kombinuje teoretické základy s praktickým řešením problémů, jako je potlačení obrazových artefaktů nebo poloautomatická segmentace tkání. Kolegové z oboru hodnotí jeho práci jako vysoce přínosnou pro moderní klinickou radiologii, jelikož nabízí univerzálně použitelná řešení pro zvýšení kvality vyšetření krční páteře. Dostál je oceňován pro schopnost aplikovat teoretické poznatky do klinické praxe a také pro svoji aktivní účast na mezinárodním výzkumu roztroušené sklerózy. Působí v Biofyzikálním ústavu a na Neurologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
docent Luboš Nachtnebl
Docent Nachtnebl se habilitoval v oboru Chirurgie. Zaměřuje se především na problematiku náhrady kolenního, kyčelního a ramenního kloubu.
Docent Nachtnebl se ve své habilitační práci věnuje využití celopolyetylenových tibiálních komponent při totálních náhradách kolenního kloubu. Kombinuje analýzu odborné literatury s rozsáhlým klinickým výzkumem téměř pěti set pacientů a experimentálním modelováním biomechanického zatížení kosti. Výsledky potvrzují vynikající dlouhodobé přežití implantátů, které dosahuje srovnatelných či lepších parametrů než dražší kovové varianty. Jeho práce zdůrazňuje především ekonomickou výhodnost těchto komponent, jež při zachování vysoké kvality a nízkého počtu komplikací umožňují efektivnější léčbu většího počtu pacientů. Kolegové z oboru oceňují přímý přínos habilitační práce pro moderní ortopedickou praxi. Luboš Nachtnebl působí jako zástupce přednosty na I. ortopedické klinice Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
docentka Věra Špatenková
Docentka Špatenková se habilitovala v oboru Anesteziologie, intenzivní medicína a algeziologie. Věnuje se výzkumu preventivních faktorů ovlivňujících prognózu pacientů v neurointenzivní péči.
Ve své habilitační práci analyzuje efektivitu multimodálního preventivního protokolu, jehož dlouhodobé zavádění vedlo k prokazatelnému snížení výskytu nemocničních nákaz u pacientů s onemocněním mozku a páteře. Kolegové z oboru vyzdvihují zejména vysokou klinickou hodnotu předložených studií a jejich přímý dopad na zvýšení bezpečnosti i kvality poskytované zdravotní péče. Její práce je oceňována pro svou metodologickou preciznost, rozsáhlý soubor dat, jejichž sběr probíhal po dobu deseti let, a pro úspěšnou implementaci vědeckých poznatků do každodenní lékařské praxe. Věra Špatenková působí jako primářka JIP neurocentra Krajské nemocnice Liberec.
docentka Tereza Dědinová
Docentka Dědinová se habilitovala v oboru Česká literatura. Specializuje se na environmentální humanitní vědy, spekulativní fikci a kognitivní literární vědu.
Ve své habilitační práci se věnuje spekulativní fikci v kontextu environmentální krize a antropocénu. Autorka ve svém rozsáhlém díle analyzuje, jakým způsobem literární příběhy formují naše vnímání vztahu mezi přírodou a kulturou i environmentální krize. Kolegové z oboru vyzdvihují interdisciplinární přesah práce, schopnost kriticky syntetizovat moderní světové trendy v bádání o spekulativní fikci a precizní zpracování teoretických konceptů, jako je ekokritika či klimatická fikce. Práce je vnímána jako zásadní příspěvek k pochopení toho, jak narativy slouží jako ideová laboratoř pro zkoumání budoucnosti naší planety. Tereza Dědinová působí v Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Zuzana Fonioková
Docentka Fonioková se habilitovala v oboru Česká literatura. Zabývá se naratologií, problematikou autobiografického a autofikčního vyprávění a současnou prózou.
Docentka Fonioková se ve své habilitační práci věnuje proměnám autobiografického psaní. V práci představuje přechod od tradičního chápání životopisných žánrů k modernímu pojetí psaní o vlastním životě a konceptu autofikce, přičemž využívá interdisciplinární propojení literární vědy, narativní psychologie a kulturních studií. Její práce zkoumá, jak literární strategie pracují se vztahem mezi prožitou skutečností a vyprávěním, a to na příkladech děl světových i českých autorů. Kolegové z oboru vyzdvihují zejména její schopnost analyzovat identitu jako dynamický konstrukt a oceňují její schopnost nahlížet na psaní o vlastním životě jako na formu kulturního odporu či sebeprezentace v digitální éře. Zuzana Fonioková působí jako zástupkyně vedoucí Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a výrazně se podílí na studijním programu Literatura a mezikulturní komunikace.
docent Vojtěch Juřík
Docent Juřík se habilitoval v oboru Psychologie. Věnuje se experimentální kognitivní psychologii a metodologii psychologického výzkumu.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na využití imerzní virtuální reality jako klíčového metodologického nástroje v psychologickém výzkumu a aplikační praxi. Autor vytváří komplexní teoretický rámec, který propojuje mentální simulace s technologicky vyspělým virtuálním prostředím, čímž řeší tradiční rozpory mezi kontrolou experimentálních podmínek a jejich reálnou platností. V praktické části práce dokumentuje přínos virtuálních simulací v oblastech, jako je léčba fobií, vzdělávání nebo modelování krizové evakuace za využití umělé inteligence. Jeho práce představuje zásadní příspěvek k moderní transformaci psychologie, který definuje standardy pro budoucí výzkum interakce člověka a stroje. Vojtěch Juřík působí v Psychologickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Jana Mikulová
Docentka Mikulová se habilitovala v oboru Klasická filologie. Zaměřuje se na výzkum pozdní latiny, přímou řeč, gramatikalizaci a pragmatiku v latině.
Její habilitační práce představuje zásadní lingvistickou studii zaměřenou na dosud opomíjený vývoj značení přímé řeči v latině od klasického období až po pozdní starověk. Docentka Mikulová skrze diachronní analýzu rozsáhlého souboru prozaických textů zkoumá, jakým způsobem se měnily syntaktické a sémantické strategie uvádění citací v průběhu staletí. V práci detailně rozebírá různé typy verbálních i neverbálních markerů a sleduje jejich pozici v rámci větné struktury v kontextu tehdejšího zvyku číst nahlas. Její práce je vysoce ceněna pro své propojení kognitivních a syntaktických metod, čímž zaplňuje významnou mezeru v latinské filologii. Jana Mikulová působí jako zástupkyně vedoucího Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docent Roman Švaříček
Docent Švaříček se habilitoval v oboru Pedagogika. Specializuje se na filozofii výchovy a vzdělávání, dialogické vyučování a profesní rozvoj učitelů.
Ve své habilitační práci se systematicky zabývá výukovou komunikací na druhém stupni základní školy a možnostmi podpory profesního rozvoje učitelů. Prostřednictvím analýzy videozáznamů výuky a školně-etnografického výzkumu zkoumá vliv kognitivní náročnosti učitelských otázek, zpětné vazby a vizuálních podnětů na učení žáků. Ve svém výzkumu se dále věnuje profesnímu rozvoji učitelů, proměnám profesní identity učitelů a hledání způsobů, jak prostřednictvím reflexe a dialogu podporovat kvalitnější výuku. Svým výzkumem přispěl k rozvoji uznávané brněnské školy kvalitativního výzkumu v pedagogických vědách a dlouhodobě se zaměřuje na využití výzkumných poznatků pro řešení aktuálních výzev ve vzdělávání. Roman Švaříček působí jako vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Eva Skopečková
Docentka Skopečková se habilitovala v oboru Didaktika cizího jazyka. Zabývá se tématem využívání literárních textů v cizím jazyce, problematikou mateřského jazyka a překládání a interdisciplinaritou ve výuce cizího jazyka.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na problematiku a postavení mateřského jazyka ve výuce cizích jazyků, konkrétně jazyka anglického, a s tím na úzce související téma optimálního zapojení překladu a překládání do výuky cizího jazyka. V teorii překladu se zabývá funkčním přístupem k překladu a hledá jeho vhodné zapojení do výuky jazyka a také začlenění do přípravy budoucích učitelů cizího jazyka. Kolegové z oboru oceňují výběr doposud málo prozkoumaného tématu a mimořádné propojení teorie a praxe. Její výzkum má značný potenciál přispět k rozvoji oboru didaktiky cizího jazyka. Eva Skopečková působí na Katedře anglického jazyka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
docentka Jana Zerzová
Docentka Zerzová se habilitovala v oboru Didaktika cizího jazyka. Specializuje se na téma rozvoje a hodnocení úrovně interkulturní komunikační kompetence a na poradenství v oblasti učení se cizím jazykům jedinci s poruchou autistického spektra.
Její habilitační práce představuje inovativní výzkum zaměřený na inkluzivní vzdělávání v oblasti učení se cizím jazykům u osob s poruchou autistického spektra v českém prostředí. Analyzuje zkušenosti a postoje studujících, rodičů i vyučujících, čímž vytváří ucelený pohled na silné stránky i specifické obtíže těchto žáků a žákyň při osvojování cizího jazyka. Hlavním přínosem práce je návrh výukového modelu, který nabízí konkrétní strategie pro úpravu třídního prostředí, procesu výuky, hodnocení a spolupráci s asistenty pedagoga. Výsledná studie slouží jako klíčový podklad pro pedagogickou praxi vyučujících cizích jazyků vycházející z respektování neurodiverzity v hlavním vzdělávacím proudu. Jana Zerzová působí na Katedře anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
docent Jakub Hlávka
Docent Hlávka se habilitoval v oboru Veřejná ekonomie. Specializuje se na zdravotní ekonomii se zvláštním důrazem na inovace ve zdravotnictví a stárnutí.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na ekonomickou udržitelnost moderní zdravotní péče a financování nákladných inovativních terapií, mimo jiné v oblasti onkologie, neurologie či kardiovaskulární léčby. Autor ve své práci analyzuje různé platební modely a cenové strategie, které mají zajistit rovnováhu mezi podporou lékařského pokroku a dostupností léčby pro pacienty. Ve svém výzkumu využívá širokou škálu metodologií od teoretického modelování tržních interakcí až po empirické studie dopadů klinických doporučení na vývoj léků, zejména v oblasti Alzheimerovy choroby. Kolegové z oboru oceňují mezinárodní přesah práce i praktický přínos pro tvůrce zdravotních politik. Jakub Hlávka působí jako vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Katarína Šipulová
Docentka Šipulová se habilitovala v oboru Politologie. Zabývá se studiem interakce soudů a politiky se zvláštním zaměřením na režimy ve střední a východní Evropě.
Její habilitační práce zkoumá zásadní roli justice a jednotlivých soudců při ochraně a obnově demokratických režimů. Autorka analyzuje působení soudní moci ve třech fázích politického cyklu: během demokratické tranzice, v období úpadku demokracie a poté při její následné rekonstrukci. Práce zdůrazňuje, že pro odolnost systému nejsou klíčové pouze formální instituce, ale především vnitřní integrita, neformální vztahy a hluboce zakořeněná soudní kultura. Kolegové z oboru vyzdvihují zejména bohatý empirický výzkum zaměřený na střední a východní Evropu, který propojuje právní vědu s politologií a sociologií. Katarína Šipulová působí v Ústavu pro otázky soudnictví a na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Docentka Lenka Vochocová
Docentka Vochocová se habilitovala v oboru Mediální a žurnalistická studia. Specializuje se na téma online politické participace, dále na genderová mediální studia, politickou ekonomii komunikace a teorii veřejných sfér.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na přetrvávající genderovou nerovnost v oblasti online politické participace. Autorka prostřednictvím kombinace kvantitativních a kvalitativních metod vyvrací původní optimistické předpoklady o digitální rovnoprávnosti a ukazuje, jak online toxicita a strukturální bariéry nadále znevýhodňují ženy. Práce analyzuje nejen příčiny vylučování žen z veřejné diskuse, ale zkoumá také jejich strategie odolnosti a fungování v alternativních digitálních prostorech. Tato habilitační práce je považována za zásadní příspěvek k pochopení toho, jak genderové hierarchie formují současnou digitální demokracii. Lenka Vochocová působí na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
docent Jan Čech
Docent Čech se habilitoval v oboru Fyzika plazmatu. Specializuje se na moderní plazmové technologie a úpravy materiálů.
Ve své habilitační práci se zaměřil především na dva inovativní systémy, a to na koplanární bariérový výboj (DCSBD) pro rychlé povrchové úpravy materiálů a na technologii velkoobjemového čištění kapalin (CaviPlasma), která efektivně kombinuje elektrický výboj v hydrodynamické kavitaci. Kolegové z oboru vyzdvihují jeho přínos pro časově a prostorově rozlišenou optickou diagnostiku, která umožnila detailně popsat dynamiku výbojů. Dále si na jeho práci cení schopnosti propojit základní výzkum s praxí, což dokládají i udělené mezinárodní patenty a Cena děkanky Pedagogické fakulty MU. Společně s celým výzkumným týmem tak docent Čech významně posunul hranice moderních plazmových technologií. Jan Čech působí na Katedře fyziky, chemie a odborného vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a ve výzkumné skupině Aplikovaná plazmochemie Ústavu fyziky a technologií plazmatu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
docent Jiří Kohoutek
Docent Kohoutek se habilitoval v oboru Molekulární biologie a genetika. Specializuje se na regulaci transkripce.
V habilitační práci se věnuje významu specifických cyklin-dependentních kináz a jejich regulačních partnerů v procesu transkripce. Prostřednictvím molekulárních, biochemických a genetických metod objasňuje, jak tyto komplexy řídí transkripci a zajišťují stabilitu genomu. K výzkumu využívá unikátní myší modely, které potvrdily nepostradatelnost těchto faktorů pro zdárný embryonální vývoj a homeostázu tkání. Výsledky práce mají zásadní přesah nejen do základního výzkumu, ale i do onkologie, zejména v oblasti vývoje nových terapií využívajících koncept syntetické letality. Kolegové z oboru vyzdvihují jeho schopnost propojit základní výzkum s klinickými aplikacemi. Jiří Kohoutek působí na Oddělení genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a také jako proděkan pro výzkum Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
docent Petr Králík
Docent Králík se habilitoval v oboru Molekulární biologie a genetika. Věnuje se mikrobiologické diagnostice.
Jeho habilitační práce se soustředí na inovativní využití metod PCR v mikrobiologické diagnostice. Autor se ve svém výzkumu zaměřuje především na detekci patogenu Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis, přičemž vyvinul postupy pro jeho přesnou kvantifikaci a rozlišení živých buněk od mrtvých v komplexních vzorcích, jako jsou mléko či trus. Práce dále představuje pokročilé multiplexní diagnostické technologie xMAP a MOL-PCR, které umožňují současnou identifikaci širokého spektra potravinových patogenů i biologických hrozeb. Habilitační práce dokládá přínos ke standardizaci molekulárních metod, které nacházejí uplatnění ve veterinární medicíně i při kontrole bezpečnosti potravin. Petr Králík působí v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a v Ústavu hygieny a technologie potravin živočišného původu a gastronomie na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno.
docent Ondřej Mulíček
Docent Mulíček se habilitoval v oboru Sociální geografie a regionální rozvoj. Zaměřuje se na problematiku sídelních systémů, časoprostorových rytmů a každodenní mobility.
Ve své habilitační práci se věnuje hloubkovému zkoumání prostoru a času optikou každodenních činností v městském prostředí. Analyzuje, jak se každodenní rutiny propojují s materiálním nastavením měst. V práci vyzdvihuje koncept chronopolis, který vysvětluje fungování města jako systému koordinovaného skrze sdílené rytmy a časové struktury. Dále kombinuje filozofické perspektivy s moderními daty z digitálních platforem a sleduje proměny městského života v kontextu globálních krizí i technologického rozvoje. Tento výzkum postavený na příkladu Brna tak nabízí originální teoretický rámec pro pochopení toho, jak lidská činnost zpětně formuje společenský a časový řád. Ondřej Mulíček působí na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
docent Robert Osman
Docent Osman se habilitoval v oboru Sociální geografie a regionální rozvoj. Specializuje se na geografii času, geografii znevýhodnění a inkluzivní design.
Ve své habilitační práci s názvem „Crip Cities: Nonlinear temporalities of Post-socialist Cities“ přerámovává pojetí post-socialistického města z čistě prostorového objektu na soubor komplexních časových problémů. Práce kriticky zkoumá nelineární temporality a zpochybňuje tradiční představu o lineární transformaci a „dohánění“ Západu skrze dekolonizaci času modernity. Autor v ní propojuje teorii post-socialistického města s koncepty postkolonialismu a krip temporalit, čímž ukazuje, jak různorodé temporality – od městské hromadné dopravy přes otevírací doby obchodů až po každodenní časoprostorovou zkušenost lidí se znevýhodněním – spoluutvářejí městské prostředí. Tento přístup mu umožňuje nahlížet na město jako na dynamický střet odlišných časových registrů, které jsou vepsány do jeho materiální podoby i institucionálních plánů. Robert Osman působí v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
docent Simon Karl-Maria Rasso Rittmann
Docent Rittmann se habilitoval v oboru Mikrobiologie. Zaměřuje se na fyziologii a biotechnologii mikroorganismů, archeí.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na biologii archeí a jejich praktické využití v biotechnologiích. Práce zkoumá, jak lze tyto extrémofilní organismy využít k sekvestraci CO2, výrobě biopaliv či produkci cenných látek, jako jsou lipidy a aminokyseliny. Kolegové z oboru vyzdvihují autorovy rozsáhlé zkušenosti v oblasti vedení výzkumných projektů a jeho schopnost propojovat základní výzkum s průmyslovými aplikacemi. Shodují se dále, že je mezinárodně uznávaným odborníkem, který významně přispívá k rozvoji metod pro genetickou manipulaci mikrobů a optimalizaci jejich kultivace, a klíčovou postavou moderního výzkumu s velkým potenciálem pro řešení environmentálních výzev a technologických inovací. Simon Karl-Maria Rasso Rittmann působí na Katedře funkční a evoluční ekologie Fakulty přírodních věd Vídeňské univerzity v Rakousku.
docent Michal Zajaček
Docent Zajaček se habilitoval v oboru Teoretická fyzika a astrofyzika. Zabývá se výzkumem v oblasti vysokoenergetické astrofyziky, především galaktických jader.
Jeho habilitační práce se věnuje výzkumu aktivních galaktických jader a jejich vývoji. Tato práce významně přispívá k pochopení vztahu mezi svítivostí a velikostí oblastí v okolí černých děr, čímž zpřesňuje měření jejich hmotnosti napříč vesmírem. Odborníci z oboru vyzdvihují schopnost propojit detailní pozorování středu naší Galaxie s analýzou vzdálených kvasarů, které slouží jako klíčové nástroje pro moderní kosmologii. Také oceňují objev vlivu mezihvězdného prachu na přesnost kosmologických měření a potvrzení vývojové souvislosti mezi aktivními a klidovými galaktickými jádry. Michal Zajaček se podílel na objevu první dvojhvězdy v blízkosti supermasivní černé díry v centru Galaxie. Působí v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
docent Luca Fumarco
Docent Fumarco se habilitoval v oboru Ekonomie. Věnuje se ekonomii práce, vzdělávání a zdravotnictví, především diskriminaci na různých typech trhů, jako jsou trh práce, bydlení či služeb.
Ve své habilitační práci se zabývá tím, jak demografické charakteristiky ovlivňují nerovnost v přístupu ke zdrojům a celkovou kvalitu života. Využívá experimentální metody k odhalení diskriminace v oblasti duševního zdraví, kde potvrzuje bariéry zejména u transgender osob a etnických menšin. Také analyzuje efekty relativního věku u dospívajících. Kombinuje terénní experimenty s rozsáhlými mezinárodními daty, aby identifikoval příčinné souvislosti mezi vrozenými rysy a sociálním znevýhodněním. Výsledky práce zdůrazňují nutnost systémových reforem ve zdravotnictví i školství pro zajištění rovných příležitostí pro marginalizované skupiny. Luca Fumarco působí na Katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
docent Dušan Mladenović
Docent Mladenović se habilitoval v oboru Podniková ekonomika a management. Věnuje se digitální marketingové komunikaci se zvláštním zřetelem na šíření informací mezi spotřebiteli.
Jeho habilitační práce představuje komplexní analýzu fenoménu elektronického word-of-mouth, který autor člení do tří klíčových dimenzí: vyhledávání, sdílení a předávání informací. Práce tematicky pokrývá širokou škálu témat od dopadu digitálních médií na zdravotní management během pandemie až po revoluční koncept metaWOM v prostředí metaverza. Tento výzkum přináší cenné poznatky pro marketingovou praxi i tvorbu veřejných politik, přičemž zdůrazňuje význam online viditelnosti a psychologických motivací spotřebitelů. Kolegové z oboru oceňují jeho schopnost inovativně propojovat zavedené teorie s moderními technologickými trendy. Dušan Mladenović působí na Katedře podnikové ekonomiky a managementu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Marta Gimunová
Docentka Gimunová se habilitovala v oboru Kinantropologie. Zabývá se především výzkumem sportovní fyziologie žen a biomechanickou analýzou pohybu.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na dosud málo probádaný vliv fází menstruačního cyklu na stabilitu stoje a parametry chůze u zdravých žen. Autorka prostřednictvím systematických přehledů a vlastního výzkumu v práci zkoumá, jaký dopad mají hormonální výkyvy během menstruačního cyklu na posturální stabilitu a chůzi, a to i v situacích vyžadujících současné plnění kognitivních úkolů. Její práce dále analyzuje vztah mezi věkem při první menstruaci a těmito základními prvky lokomoce, čímž přináší komplexní pohled na ženskou fyziologii ve vztahu k pohybu. Výzkum má praktický význam pro optimalizaci sportovního výkonu a tréninku žen a prevenci zranění. Marta Gimunová působí na Katedře pohybových aktivit a zdraví Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.
docentka Iva Šeflová
Docentka Šeflová se habilitovala v oboru Kinantropologie. Specializuje se na oblast biomedicíny s těžištěm v problematice motorické kompetence, psychomotoriky a pohybové gramotnosti v prostředí běžné populace, školního vzdělávání, výkonnostního i vrcholového sportu.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na konceptualizaci, operacionalizaci a implementaci motorické kompetence do českého kulturního prostředí. Upozorňuje na znepokojivě nízkou úroveň motorické kompetence českých školních dětí a trend jejího snižování s narůstajícím věkem žáků. V rámci oboru je oceňována především tvorba standardizovaných diagnostických nástrojů a návrhy intervenčních opatření. Její práce efektivně propojuje akademický výzkum s praktickými aplikacemi pro podporu rozvoje dětské motoriky. Iva Šeflová působí na Katedře tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.
docentka Jana Vyskotová
Docentka Vyskotová se habilitovala v oboru Kinantropologie. Zaměřuje se na jemnou a komunikační motoriku na pomezí kinantropologie a klinické rehabilitace.
Její habilitační práce se systematicky věnuje rozvoji a diagnostice jemné a komunikační motoriky. Práce propojuje teoretické poznatky o fylogenetickém a ontogenetickém vývoji lidského jedince s praktickými potřebami v rehabilitačních oborech. Detailně analyzuje vztah mezi manipulačními dovednostmi a schopností komunikovat, přičemž zdůrazňuje jejich společný neurofyziologický základ. Kolegové z oboru oceňují předložený ucelený přehled standardizovaných testovacích metod, které umožňují objektivní hodnocení motorických funkcí u zdravých osob i pacientů s postižením. Jana Vyskotová působí jako zástupkyně vedoucího Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
