Dvoudenní summit byl součástí evropského projektu RIFF – Research Infrastructures for the Future of Ukraine, koordinovného Masarykovou univerzitou, který má za cíl zmapovat a podpořit zachování a další rozvoj výzkumu na Ukrajině. Červnová akce se zaměřila na možnosti integrace ukrajinských kapacit do evropských výzkumných infrastruktur a také využití evropských výzkumných infrastruktur ukrajinskými vědci.
Stovka účastníků věnovala dva dny rozhovorům a představování infrastruktur i konkrétních výzkumů ve třech paralelních sekcích. První vedl Sergei Dzyadevych z Institutu molekulární biologie a genetiky ukrajinské Národní akademie věd. Podle jeho slov šlo o velmi užitečné setkání, kdy se vědci seznámili s možnostmi evropských výzkumných infrastruktur v oblasti výzkumu potravin a zdraví a také poznali navzájem svou práci a pochopili význam sdílení a spolupráce pro další rozvoj vědy na Ukrajině.
Závěry sekce věnované životnímu prostředí představil Gert Verreet, předseda pracovní skupiny ESFRI pro oblast životního prostředí z Belgie. „Dozvěděli jsme se, co může ve výzkumu Evropa znamenat pro Ukrajinu, a také to, co může Ukrajina znamenat pro zbytek Evropy,“ vyjádřil se k dosažení cílů setkání. Vyzdvihl, že odborné znalosti jsou na Ukrajině bohaté, ale v dlouhodobém horizontu spolupráce s Evropou je třeba řešit například otázky sdílení výzkumných dat, a především propojení výzkumníků a výzkumných otázek na národní úrovni. V krátkodobém horizontu je pak nezbytné zmapovat poškození ukrajinské výzkumné infrastruktury, aby byl jasný základ pro budoucí pomoc.
Třetí sekce se věnovala problematice shrnuté pod zkratku DIGIT. Ředitel Centra CERIT-SC Luděk Matyska v závěrečném shrnutí mimo jiné uvedl, že v éře masivního nástupu umělé inteligence je pro Ukrajinu klíčové zapojení do evropských vysoce výkonných výpočetních center a cloudu pro otevřenou vědu (EOSC). Pro lepší sladění ukrajinského a evropského výzkumu v digitálních oblastech se pak účastníci této sekce shodli na tom, že ukrajinská strana se musí zapojit do školení a vzdělávání nabízeného v rámci EU, které bude zahrnovat i problematiku budování a správy výzkumných infrastruktur. Druhou věcí je fakt, že Ukrajina je asociovaným členem programu Horizont Evropa, což jejím vědcům umožňuje využívat evropské výzkumné infrastruktury v digitální oblasti i na dálku a postupně budovat vlastní ukrajinský ekosystém slučitelný s evropskými standardy otevřené vědy.
Účastníci se shodli, že ukrajinská vědecká komunita prokázala v extrémně náročných válečných podmínkách neuvěřitelnou odolnost a zachovala či rozvinula množství expertíz, které mohou být pro zbytek Evropy obohacující.
Solidaritu a podporu vědcům a celé Ukrajině, která už pátým rokem čelí ruské agresi, vyjádřil také rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Připomněl, že MU stála za Ukrajinou od začátku války, kdy podporovala studující speciálními stipendii a pomáhala i výzkumníkům a akademikům. V současnosti už studující či akademici z Ukrajiny využívají standardní formy podpory. V červnu měli studující z Ukrajiny zapsáno přes 540 studií a zaměstnáno je na MU 57 osob s ukrajinskou státní příslušností.
