Přes pět set latinsky a česky dochovaných rukopisů, tisků a dalších pramenů vztahujících se k jeho literárnímu dílu představuje nová databáze MIHOO, která souhrnně zpřístupňuje informace o literárním díle Jana Husa.
Nabízí přehled jeho českých i latinských spisů, jejich dochovaných rukopisů a vydání i jejich recepce v průběhu staletí. Název databáze odkazuje k edici Husových latinských spisů Magistri Iohannis Hus Opera omnia. Databázi vytvořili a nově zpřístupnili vědci z Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
„Platforma umožňuje dlouhodobé uložení všech dat, jejich zpřístupnění a otevřené sdílení. Jsou v ní veškeré dostupné informace o textech, jejichž autorem je Jan Hus, nebo které jsou mu připisovány, včetně rukopisné tradice, raných tištěných vydání, moderních kritických vydání a odpovídající sekundární literatury. Zahrnuje také rozmanité zdroje a odkazy, je významným základem pro pokročilé výzkumy jedné z nejvlivnějších osobností pozdního středověku,“ uvedl Michal Lorenz z Katedry informačních studií a knihovnictví.
Databáze je podle něj určena historikům, filologům, kodikologům, odborné i laické veřejnosti. Přístupná je na platformě Digiscripta. „Díky databázi současně vyvstávají nové otázky husovského bádání i tehdejšího učení,“ podotkl Lorenz.
Významný teolog, kazatel a církevní reformátor Jan Hus (cca 1371–1415) napsal během života přibližně 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání. „U řady děl badatelé zpřesnili dataci, vznikly nové aktualizace a mnoho informací odborníci doplnili. Lidé se nejen dozvědí, co vše Jan Hus napsal a kde to najít, ale také například, zda existují staré a moderní tisky a v kolika vydáních či kopiích. Informace je navede ke konkrétnímu prameni,“ přiblížila odbornice na latinskou medievistiku Petra Mutlová z Ústavu klasických studií.
Mezi dostupnými texty lze nalézt i Husovu obsáhlou korespondenci. Díla Jana Husa jsou charakteristická přístupným jazykem a srozumitelnou kompozicí: pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Jeho učení dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve. Pro své názory byl Jan Hus 6. července 1415 upálen.
„Husova literární pozůstalost se dochovala díky práci písařů. Ti jeho díla zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh,“ popsala způsob někdejšího šíření Mutlová. Ve středověku byly texty odsouzeného kacíře často buď zničeny, nebo v nich byly vyříznuty či jinak znehodnoceny nadpisy s jeho jménem. I přesto se Husova díla dochovala v téměř 500 kodexech rozesetých po celé řadě evropských zemí.
U zrodu projektu databáze MIHOO stála historička a někdejší vedoucí Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Helena Krmíčková. Dále se na vzniku podíleli odborníci na latinskou medievistiku z Ústavu klasických studií Petra Mutlová, Zuzana Čermáková Lukšová, Pavel Ševčík a desítky studujících.
Databáze navazuje na více než sto let dlouhou tradici zpřístupňování Husova literárního díla. Započal ji Václav Flajšhans, pokračoval v ní František Michálek Bartoš a naposledy byla publikována jako katalog pramenů sestavený Pavlem Spunarem. Každý text je v ní propojen s příslušným identifikátorem. Spunarův soupis vznikl v roce 1965 a od té doby došlo k upřesnění či revizi řady dalších detailů, včetně nových nálezů rukopisů. Od roku 2005 se pravidelné aktualizace ujala výzkumná skupina zabývající se Husovým literárním dědictvím, která působí při Ústavu klasických studií. I po aktuálním představení a spuštění databáze MIHOO budou odborníci a odbornice databázi rukopisů Husových textů dle potřeby dále doplňovat.
Přehled edice MIHOO a všech vydaných i plánovaných svazků Husových děl: https://digiscripta.phil.muni.cz/mihoo/mihoo
Od záznamu Husova díla k plnému textu rukopisu: https://digiscripta.phil.muni.cz/cs/node/12829
Od záznamu rukopisu k plnému textu Husova díla (opačný přístup): https://digiscripta.phil.muni.cz/cs/node/14641
