Přístroj bude pořizovat unikátní snímky oblohy a pomůže vědcům zkoumat hvězdy i podmínky pro život na planetách mimo Sluneční soustavu. Brněnskou družici vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9. Na vývoji UV dalekohledu spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty MU s Dunlap Institute for Astronomy and Astrophysics při University of Toronto.
„Dalekohled bude zaznamenávat širokoúhlé snímky oblohy, které by nám mimo jiné měly umožnit pozorovat energetická vzplanutí na červených trpaslících a začít s výzkumem toho, nakolik mohou být planety kolem takových hvězd vhodné pro život. Zkušenosti s BRNOsatem nám také pomohou s přípravou na práci s nadcházejícím vesmírným dalekohledem QUVIK,“ vysvětluje astrofyzik Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU. Pozorování budou plánovat a realizovat studenti fakulty, kteří budou také vyhodnocovat a interpretovat data. „Tyto zkušenosti představují skvělé kariérní možnosti pro naše absolventy,” dodává Werner.
„Pracovat na vesmírné misi už během doktorského studia je unikátní příležitost, která mě připraví k práci jak ve vědě, tak v průmyslu,” říká Marianna Dafčíková, doktorandka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, která již nasbírala zkušenosti s provozem CubeSatů GRBAlpha a GRBBeta.
BRNOsat skutečně vzniká v Brně. Družici vyvíjí společnost Spacemanic ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno, zatímco Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně ji vybaví vlastními vědeckými experimenty a technologiemi. Město Brno prostřednictvím hvězdárny dosud vložilo více než šest milionů korun na zajištění „jednosměrné letenky“ do vesmíru, části vybavení družice a její propagace. Účast Masarykovy univerzity na misi stvrdil podpisem smlouvy děkan Přírodovědecké fakulty MU Luděk Bláha. Kromě vědeckých cílů chce mise inspirovat mladé lidi ke studiu přírodních a technických oborů a ukázat, že i z Brna lze realizovat špičkové vesmírné projekty.
