Technologie se ve vědě vyvíjejí tak rychle, že ani zkušený vědec nemůže znát všechny metody, které by mohl využít. Sdílené výzkumné infrastruktury proto vědcům zpřístupňují nejen špičkové technologie, ale především expertizu lidí, kteří s nimi pracují. Jaké možnosti dnes nabízí Masarykova univerzita, ukáže 7. října Core Facility Day Life Sciences 2026, na kterém se představí výzkumné infrastruktury a další sdílená pracoviště vybraných fakult a součástí univerzity.
Sdílená expertní pracoviště nemají všude stejný název. Na CEITEC Masarykovy univerzity se používá označení core facilities, jinde například technology platforms, facilities, jednotky nebo výzkumné infrastruktury. Společné mají sdílení technologií, služeb a odborného know-how mezi více výzkumnými týmy.
Core facility si mnozí spojují s drahými přístroji. Podle Kateřiny Hoškové, tajemnice pro výzkumné infrastruktury CEITEC MU, je ale jejich největší hodnota jinde. „Drahý přístroj se díky různým grantům podařilo koupit kdekomu. Vytěžit z něj maximum ale umí opravdu málokdo. Největší hodnotou core facilities je jednoznačně expertiza jejich pracovníků. Nejde jen o přístup k přístroji. Důležité je know-how, správná příprava vzorku a nakonec také to, co dokážeme získat z naměřených dat.“
Některá sdílená pracoviště ostatně velké přístroje ani nepotřebují, jejich hlavní expertizou může být práce s daty. Metody a technologie se navíc rychle rozvíjejí, takže výzkumné skupiny nemohou znát všechny možnosti ani mít veškeré technologické zázemí vlastní. „Je potřeba hledat správnou rovnováhu mezi tím, co si jednotlivé výzkumné skupiny budují samy, a tím, co dává smysl společně využívat s ostatními,“ říká Ondřej Hradil, vedoucí Odboru výzkumných infrastruktur Rektorátu Masarykovy univerzity.
Odborníky ze sdílených infrastruktur má proto podle Hoškové smysl zapojit už při plánování výzkumu. „Nemusíte mít předem jasno v tom, jakou konkrétní technologii potřebujete. Odborníci v core facilities vám pomohou najít vhodný přístup, nastavit experimentální plán a následně také vyhodnotit data,“ vysvětluje. Platí to i pro doktorandy a mladé vědce: důležité je umět popsat svou výzkumnou otázku a cíl. Konzultace navíc může ukázat, že původně zvolená metoda není nejvhodnější.
MU patří v tomto modelu k průkopníkům
„Masarykova univerzita je ve sdílení vědeckého vybavení na špičce nejen v České republice, ale i v Evropě. Mezi průkopníky tohoto přístupu patří CEITEC MU a RECETOX, které jsou také pevně ukotveny v evropských konsorciích,“ říká Hradil. Výzkumné infrastruktury různých velikostí ale podle něj fungují téměř na všech fakultách univerzity. Další možnosti nyní přináší také nový MUNI BioPharma Hub, kam se stěhují jednotky Preklinického centra, společného pracoviště lékařské a přírodovědecké fakulty, a první core facility farmaceutické fakulty zaměřená na správnou výrobní praxi (Good Manufacturing Practice) pro výrobu léčiv.
Právě šíři možností v oblasti life sciences napříč univerzitou chce ukázat také letošní Core Facility Day Life Sciences 2026, na jehož programu se podílí šest součástí Masarykovy univerzity – CEITEC MU, přírodovědecká fakulta, lékařská fakulta, farmaceutická fakulta, fakulta sportovních studií i Ústav výpočetní techniky MU.
Největší problém? Vědci někdy nevědí, co mají za rohem
Přes rozsah dostupných technologií a expertizy narážejí core facilities na překvapivě jednoduchý problém: potenciální uživatelé o nich často nevědí. „Jeden kolega ze zahraničí říká, že core facilities mají dar neviditelnosti,“ směje se Hošková. „Bohužel o nich mnohdy nevědí ani lidé, kteří je mají doslova za dveřmi.“ Nestačí proto propagovat konkrétní přístroje. Důležité je ukazovat, jaké výzkumné problémy mohou tato pracoviště pomoci řešit.
A Hradil upozorňuje, že bariéra nemusí spočívat jen v nedostatku informací. „Paradoxně mi připadá, že řada vědců považuje výzkumné infrastruktury za mrhání penězi a konkurenci pro financování vlastního výzkumu, přestože jejich služeb sami ještě nikdy nevyužili.“
Web ukáže technologii. Rozhovor může ukázat řešení
Core Facility Day proto nemá být jen přehlídkou vybavení. Návštěvníci poznají možnosti napříč Masarykovou univerzitou, mohou navštívit vybrané laboratoře, prohlédnout si uživatelské projekty na posterech a především mluvit přímo s odborníky. Právě osobní setkání je podle Kateřiny Hoškové těžko nahraditelné. „Na webu si samozřejmě můžete přečíst, jaké technologie nabízíme. Při osobním setkání se ale můžete ptát jazykem svého výzkumu,“ vysvětluje. „I jednotlivé vědní obory mají vlastní pojmosloví a někdy je mnohem jednodušší se potkat a říct: Tohle je můj problém, tohle potřebuji zjistit – dokážete mi s tím pomoci?“
Posterová sekce navíc umožní mluvit přímo s vědci, kteří už služby jednotlivých core facilities využívají, a zeptat se jich na jejich zkušenosti. A návštěva může být užitečná i člověku, který právě žádný experiment neplánuje. „Je dobré vědět, jaké možnosti existují. Třeba vás právě některá z nich nasměruje někam, kam by vás předtím ani nenapadlo se vydat,“ dodává Hošková.
