Koncem června se v Brně po dvou letech sešlo šest členů ISAB, aby se zástupci vedení MU i jednotlivých fakult diskutovali o vývoji univerzity v mezinárodním kontextu a vyhodnotili pokrok dosažený od předchozí návštěvy rady v roce 2024. Hodnocení bylo podle členů rady velmi pozitivní, především pak v oblasti rozvoje infrastruktury, úspěchů v získávání evropských grantů, mezinárodní spolupráci a reformě doktorského studia. Univerzita má podle členů rady přidat v zahraniční mobilitě a podpořit tak reputaci značky Masarykovy univerzity.
Vedení MU i zástupci fakult a ústavů představili radě, jejímiž členy jsou Josef Jiřičný, Peter Williamson, Keith Caldecott, Viktor Kunčak, Christiane Druml a Marie-Janine Calic, také plány v oblasti mezinárodní strategické spolupráce, téma lákání a rozvoje talentů a tvůrčího volna neboli sabatiklů pro výzkumníky. Mezi hlavními tématy jednání bylo rovněž hodnocení dopadů výzkumu či interdisciplinární přístup.
„Velmi si vážíme toho, že nám ISAB vedle hodnocení našeho pokroku přináší také konkrétní podněty, jak dále posilovat mezinárodní reputaci Masarykovy univerzity. Máme řadu špičkových výsledků, osobností i unikátních témat, ale stejně důležité je umět je cíleně a srozumitelně komunikovat navenek a dlouhodobě s nimi spojovat Masarykovu univerzitu. Doporučení rady v této oblasti proto bereme vážně a vedení univerzity se bude zabývat tím, jak je promítnout do dalšího budování značky a mezinárodní viditelnosti MU,“ uvedla prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová.
ISAB ve své zprávě vyzdvihl rozsah investic do nové výzkumné infrastruktury, především dokončení MUNI BioPharma Hubu, který podle členů rady vytváří podmínky pro rozvoj špičkového výzkumu v biomedicíně, farmacii i dalších oborech. Současně ale upozornil, že skutečný přínos těchto investic bude záviset především na schopnosti univerzity přilákat a udržet kvalitní vědce a zapojit infrastrukturu do mezinárodních výzkumných sítí.
Internacionalizace a doktorské studium
Podpora perspektivních výzkumníků se však v posledních letech na MU daří, stejně jako jejich příchod. Vidět je to na rostoucím počtu mezinárodních individuálních grantů. „Těší nás významný pokrok v oblasti mezinárodní strategické spolupráce, získávání talentů, pokračující úspěchy programu GAMU MASH, grantů ERC i dalších českých a mezinárodních grantových programů včetně Horizon Europe,“ uvádí se mimo jiné v závěrečné zprávě rady.
Členové ISAB kladně hodnotili také pokrok v oblasti zvyšování kvality doktorských programů, zejména zavádění Thesis Advisory Committees (TAC), sjednocování přijímacích standardů, důraz na metodologickou přípravu doktorandů i snahu o zvyšování úspěšnosti dokončování doktorských studií. Podotkli ale, že tempo zavádění změn se mezi fakultami liší. V rámci dalšího zvyšování kvality doktorského studia pak doporučili fakultám a MU rozvoj společných mezioborových vzdělávacích aktivit zaměřených na přenositelné dovednosti a interdisciplinaritu.
Tvůrčí volno
Významnou část jednání věnoval ISAB tématu vědeckého tvůrčího volna. Podle členů rady představuje sabatikl běžnou součást akademické kariéry na předních světových univerzitách a významný nástroj pro rozvoj výzkumných kapacit, navazování mezinárodních spoluprací i posilování reputace instituce. Vědci na MU však aktuálně možnost vzít si tvůrčí volno využívají výjimečně, i když například fakulta informatiky či pedagogická fakulta tuto praxi intenzivněji podporují.
Členové rady zároveň popsali pestrou praxi, kterou v této oblasti mají zahraniční instituce. Liší se třeba možnosti využití sabatiklů, období, v němž na něj vzniká nárok, či povinnosti, které je třeba i během této doby dodržet. Rada proto doporučila vytvořit podmínky, které umožní širší využívání sabatiklů napříč univerzitou a povedou ke změně akademické kultury, v níž bude tvůrčí volno vnímáno jako standardní součást vědecké kariéry. Doplnili také, že nárok na tvůrčí volno by se měl týkat výzkumníků ve všech fázích kariéry.
Další doporučení směřovala do oblasti společenského dopadu výzkumu. ISAB doporučil posílit podporu aplikovaného výzkumu, systematičtěji identifikovat a prezentovat jeho přínosy pro společnost a zvážit oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu. Podle členů rady by právě viditelné příklady dopadu výzkumu mohly významně přispět k budování značky Masarykovy univerzity a posilování její mezinárodní reputace. Součástí této snahy by měla být také intenzivnější podpora interdisciplinárních projektů a efektivnější komunikace úspěchů univerzity směrem k mezinárodní veřejnosti.
