Na Masarykově univerzitě se podruhé v rozšířené podobě konalo Setkání s řediteli a zástupci středních škol. Tématem setkání, které se 24. září uskutečnilo v prostorách rektorátu na Komenského náměstí, byla podpora nadaných studentů a přístupy k ní.
„Mám radost, že letošní téma rezonuje. Vychází totiž přímo z našich diskusí se zástupci středních škol, kteří jej považovali za důležité. Je to tedy téma od ředitelů pro ředitele a kariérové poradce. Doufám, že dnešní setkání přinese osvědčené zkušenosti i nové podněty pro další spolupráci v oblasti podpory talentovaných žáků a studentů,“ řekl v úvodu Michal Bulant, prorektor pro vzdělávání a kvalitu MU. Účastníky setkání pozdravila také prorektorka pro záležitosti studentů MU Jana Fialová.
Celodenní program nabídl pohled na téma nadaných studentů a žáků z různých perspektiv a týkal se nejen rozpoznávání talentu, ale především vytváření podmínek, které mladým lidem umožňují jejich schopnosti rozvíjet. Možnosti spolupráce pro uchazeče, pedagogy i vedení škol představily jednotlivé fakulty a odborná pracoviště Masarykovy univerzity, například Středisko pro podporu studentů se specifickými nároky Teiresiás, Oddělení celoživotního vzdělávání a Kariérní centrum, které prostřednictvím webu KAMPAK pomáhá uchazečům s výběrem studijního zaměření.
„Jsem velmi ráda, že si účastníci ze setkání odnesou inspiraci, konkrétní tipy a praktické rady, které budou moci využít při práci s talentovanými studenty ve svých školách. Doufám, že právě vzájemné sdílení zkušeností a dobré praxe pomůže pojmenovat, co školy k systematické podpoře talentu potřebují, a povzbudí je k dalším krokům,“ uvedla Lucie Kusá z Odboru vnějších vztahů, marketingu a komunikace, která má na starosti právě spolupráci univerzity a středních škol. Doplnila, že nejdůležitější informace, které Masarykova univerzita nabízí středním školám, jsou k dispozici na webu Spolupráce se školami.
Setkání zaznamenalo rekordní účast. Do Brna přijelo 80 registrovaných zástupců středních škol z devíti krajů České republiky, což potvrzuje rostoucí zájem nejen o téma podpory nadaných studentů, ale i o význam akce jako platformy pro sdílení zkušeností napříč regiony. Program doplnili také zástupci čtyř středních škol, kteří na setkání aktivně vystoupili.
Podpora nadání očima odborníků
Panelová diskuse Talent nestačí objevit: jak vytvářet prostředí, ve kterém může růst? propojila pohled škol, odbornic i organizací, které se podílejí na podpoře nadaných dětí a studentů. Jedním z hlavních témat byla proměna samotného chápání nadání. „Dnes už víme, že existuje takzvaná dvojí výjimečnost a že nadané děti nemusí být nutně se samými jedničkami nebo vítězové olympiád. Mohou to být také žáci, kteří se současně potýkají s poruchami učení, poruchami autistického spektra či hyperaktivitou. Spektrum nadaných dětí je dnes mnohem širší,“ uvedla psycholožka Šárka Portešová z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií MU. Podle ní se nadání stále více chápe jako jedinečný profil schopností každého dítěte a důležitý je především jeho dlouhodobý rozvoj.
Ředitelka Gymnázia Boskovice Alena Svanovská připomněla, že školy mají dnes k dispozici řadu nástrojů, jak talentované žáky podporovat. „Umíme žáky zapojovat do olympiád a soutěží, vytvářet plány pedagogické podpory a na některých školách funguje také mentoring. Zároveň zprostředkováváme externí příležitosti, například nabídky z univerzit nebo Jihomoravského centra pro mezinárodní mobility, které žákům pravidelně předáváme.“ Za další důležitý krok označila větší podporu nadaných žáků přímo v běžné výuce prostřednictvím diferenciace výuky.
Na význam regionální spolupráce upozornila odborná garantka programů na podporu talentovaných studentů Alena Hynková z Jihomoravského centra pro mezinárodní mobility (JCMM). „V Jihomoravském kraji se nám podařilo vybudovat ucelený ekosystém aktivit pro nadané žáky a studenty od mateřských škol přes základní a střední školy až po vysoké školy a vědecká pracoviště. K dispozici je řada programů, díky kterým mohou mladí lidé svůj talent dále rozvíjet,“ řekla. Součástí systému jsou například exkurze do vysokých škol, výzkumných institucí či firem, které studentům přibližují jednotlivé obory.
Možnosti propojení nadaných žáků s vysokoškolským prostředím představila Petra Matulová, vedoucí vědeckého výukového centra MU Bioskop. „Zmínila bych výhodu, kterou Jihomoravskému kraji poskytuje hustá síť vysokých škol, vědeckých institucí a organizací zaměřených na vzdělávání dětí, dospívajících i dospělých. Díky tomu se mohou žáci už poměrně v raném věku dostat do vědeckých laboratoří a poznat, jak výzkum a věda fungují v praxi. Dobře funguje také provázanost jednotlivých organizací,“ upřesnila a dodala, že kurzy Bioskopu se konají v kvalitně vybavených laboratořích a vedou je přímo vědci.
Koordinátorka pro nadané žáky na Gymnáziu Jana Blahoslava Ivančice Petra Mrázová zdůraznila, že podpora nadání musí vycházet také od vedení škol a být dlouhodobě systematická. „Je důležité, aby podporu zajišťoval učitel, který o tuto oblast skutečně stojí, ne ten, kterého vybere pan ředitel nebo paní ředitelka. Také je důležité, aby se tento učitel mohl dále vzdělávat, protože když projde několika školeními, napadají ho další možnosti, jak rozvíjet podporu nadaných žáků i celé školy.“
Šárka Portešová v diskusi mimo jiné představila také komplexní diagnostický systém Invenio, který vznikl na Masarykově univerzitě jako nástroj pro vyhledávání talentovaných dětí. „Chtěli jsme vytvořit rychlý screeningový nástroj, který by školám pomohl talentované děti včas rozpoznat,“ vysvětlila Portešová. Invenio využívá sérii diagnostických her zaměřených na různé oblasti schopností, například logické myšlení, matematickou úvahu, prostorovou představivost, paměť nebo pozornost. „Systém neusiluje pouze o měření IQ, ale zachycuje jedinečný profil schopností každého dítěte,“ doplnila.
Vývoj systému začal před zhruba deseti lety za podpory Technologické agentury ČR. „Vytváření jednotlivých testů zahrnuje práci odborníků, grafiků i programátorů. Aby systém poskytoval spolehlivé výsledky, musíme ho testovat na stovkách dětí,“ vysvětlila Portešová. Invenio v současnosti obsahuje přibližně deset testů zaměřených na dílčí schopnosti žáků druhého stupně základních škol a jeho tvůrci připravují nové nástroje včetně testu zaměřeného na vědecké uvažování. Cílem je dostávat se víc směrem ke středním školám.
Role školy při rozvoji talentu
Odpolední program měl dva paralelní bloky. V prvním, který byl určený pro vedení středních škol, vystoupil zmocněnec Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro popularizaci vědy a podporu nadání Jakub Rybář, který zdůraznil roli pedagogů. „Nejkrásnější na tom, co děláte, je, že se můžete velmi elegantně a natrvalo podepisovat do osudu mladých lidí, kteří jako jediní tvoří budoucnost této země. A ještě k tomu zastupujete střední školu, která je tím nejdůležitějším svorníkem celé naší vzdělávací soustavy.“
Mimo to připomenul, že v připravovaném širším systému podpory nadaných žáků hraje velkou roli sepětí konkrétní školy s jejím zřizovatelem, a představil aktivity, které mohou být talentovaným žákům k dispozici. Přiblížil také síť příležitostí, které mohou nadané žáky podporovat mimo běžnou výuku, od aktivit vysokých škol přes science centra až po olympiády, soutěže a Středoškolskou odbornou činnost. Ty podle něj představují důležité nástroje pro rozvoj talentu a motivaci mladých lidí k dalšímu studiu i vědecké práci. Součástí systému mají být i regionální partneři, kteří budou aktivity v jednotlivých krajích dlouhodobě propojovat a rozvíjet.
Druhý blok byl určen kariérovým a výchovným poradcům. Své přístupy k vyhledávání, podpoře a rozvoji nadaných studentů představily zástupkyně Gymnázia Jana Keplera v Praze, EKO Gymnázia Brno a Gymnázia Jana Blahoslava Ivančice. Zúčastnění se podělili o konkrétní zkušenosti z praxe, příklady osvědčených postupů i o výzvy, s nimiž se při práci s nadanými žáky setkávají. Následná diskuse a workshop nabídly prostor pro sdílení zkušeností a vzájemnou inspiraci.
