Vedle stále trvající podpory ukrajinských univerzit, výzkumníků i studujících se mluvilo také o zkušenostech s fungováním vysokých škol ve válečných podmínkách, jejich odolnosti, válečné medicíně či o zapojování ukrajinských univerzit do evropských sítí. Přímo na Ukrajině jednali s vedením univerzit ve Lvově a Ivano-Frankivsku rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy Petr Suchý.
Masarykova univerzita podporuje Ukrajinu od začátku ruské invaze. Bezprostředně po jejím vypuknutí nabídla pomoc studujícím, akademikům i jejich rodinám, v mimořádném přijímacím řízení přijala téměř 500 ukrajinských studentů a studentek a zaměstnala více než stovku lidí z Ukrajiny. Pomoc postupně doplnily dlouhodobější projekty zaměřené na vzdělávání, výzkum a rozvoj ukrajinských univerzit. Patří mezi ně například projekt DigiUni, v němž MU předává zkušenosti s hybridní výukou a digitalizací. Jeho cílem je pomoci vytvořit společné prostředí pro online vzdělávání ukrajinských vysokých škol. Masarykova univerzita zároveň koordinuje evropský projekt RIFF – Research Infrastructures for the Future of Ukraine, který mapuje potřeby ukrajinských výzkumných infrastruktur a připravuje plán jejich obnovy, modernizace a dalšího rozvoje.
Téma podpory ukrajinských univerzit otevřelo vedení MU už bezprostředně před cestou na Ukrajinu v polské Poznani. Rektor Martin Bareš se tam v rámci Valného shromáždění Compostela Group of Universities zúčastnil společně se zástupci univerzit z Ukrajiny, Litvy a Polska diskuse Supporting Ukrainian Universities. Právě v ní přiblížil aktivity Masarykovy univerzity na podporu Ukrajiny včetně projektu RIFF.
Z Poznaně pokračovali rektor Martin Bareš a prorektor Petr Suchý přímo na Ukrajinu. První zastávkou byl Lvov, kde se setkali s generálním konzulem České republiky Jiřím Borcelem a diskutovali s ním o aktuální situaci na západní Ukrajině i aktivitách Masarykovy univerzity na podporu tamních vzdělávacích a výzkumných institucí.
Ve Lvově o odolnosti univerzit i válečné medicíně
Hlavní univerzitní jednání ve Lvově se uskutečnilo na Lvovské národní lékařské univerzitě Daniela Haličského. Rektor Martin Bareš a prorektor Petr Suchý hovořili o dalším rozvoji vzájemné spolupráce, ale také o zkušenostech univerzity, jejíž akademickou obec bezprostředně zasahuje pokračující válka, s rektorem Orestem Chemerysem a prorektorem Ihorem Dutkem.
Debata se proto týkala i odolnosti univerzit a jejich schopnosti fungovat v mimořádných podmínkách, válečné medicíny, traumatologie, péče o válečné veterány či rozvoje protetiky. Členové vedení lvovské univerzity sdíleli s představiteli MU své zkušenosti plynoucí z připojení univerzitní nemocnice k lékařské univerzitě v rámci pilotního vládního projektu. Při návštěvě univerzitního kampusu si pak zástupci MU prohlédli také pracoviště, kde jim studující informačních technologií představili francouzsko-ukrajinský projekt využívající 3D tisk při výrobě protetických pomůcek pro ukrajinské vojáky, kteří přišli o dolní končetiny.
„Masarykova univerzita podporuje ukrajinské studující, akademičky a akademiky a partnerské instituce od začátku války a chceme v této spolupráci pokračovat dlouhodobě. Osobní setkání přímo na ukrajinských univerzitách ale zároveň velmi silně připomínají, že nejde o jednosměrnou pomoc. Naši ukrajinští kolegové mají mimořádné zkušenosti s fungováním a odolností univerzit v podmínkách války, osvojili si vysokou flexibilitu v krizovém řízení, poradili si například také s válečnou medicínou, traumatologií nebo návratem veteránů do běžného života. I v těchto oblastech se od nich můžeme mnoho naučit,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Realitu, v níž ukrajinské univerzity své každodenní fungování zajišťují, ostatně během cesty bezprostředně poznala i delegace MU. Zažila dva letecké poplachy a část jedné noci strávila v hotelovém krytu. Všudypřítomnost války připomněly také návštěva válečného hřbitova ve Lvově a ulice Ivano-Frankivska, kde jsou na veřejných místech vyvěšeny velkoformátové fotografie hrdinných obránců, kteří ve válce padli. Mnozí z nich byli velmi mladí – slovy rektora Martina Bareše „ve věku našich dětí“. Jejich tváře a příběhy tak byly dalším silným svědectvím toho, jak bezprostředně válka zasahuje do života tamních lidí.
Součástí lvovského programu byl také kulatý stůl věnovaný česko-ukrajinské spolupráci, který se uskutečnil v rámci festivalu České sny. Setkání propojilo aktéry zapojené do spolupráce obou zemí a nabídlo prostor pro sdílení informací o připravovaných projektech i hledání možností, jak vzájemnou spolupráci dále zefektivnit. Festival České sny, zaměřený letos na česko-ukrajinské partnerství a udržitelný rozvoj, nabídl ve Lvově vedle odborného programu také českou a ukrajinskou hudbu či výstavu fotografií.
Západoukrajinská univerzita chce blíž k EDUC
Zástupci Masarykovy univerzity následně zamířili do Ivano-Frankivsku na Karpatskou národní univerzitu Vasyla Stefanyka, která je asociovaným členem evropské univerzitní aliance EDUC stejně jako MU a zapojuje se do projektu EDUC-WIDE.
Bareš a Suchý jednali s rektorkou Valentynou Yakubiv a prorektorkou Lilii Turovskou. Vedení ukrajinské univerzity představilo aktuální situaci a problémy, kterým kvůli válce čelí studenti i zaměstnanci. Ruské útoky na energetickou infrastruktury mimo jiné znamenaly, že ukrajinské univerzity zahájily podzimní semestr dříve, aby mohly výuku ukončit před začátkem zimy.
Řeč byla také o pomoci univerzitám z východu Ukrajiny, které se nacházejí v ještě složitější situaci a v některých případech nemohou zajišťovat kontaktní výuku. Karpatská národní univerzita například poskytla část svých prostor univerzitě z Chersonu.
Delegace navštívila několik univerzitních pracovišť a setkala se také se studujícími a výzkumnými pracovníky zapojenými do projektu EDUC-WIDE. Jedním z hlavních témat byla další spolupráce v rámci EDUC a snaha Karpatské národní univerzity stát se v budoucnu plným členem této evropské univerzitní aliance.
„Na Ukrajině jsme se znovu přesvědčili, jak důležitý je vedle konkrétních projektů také pravidelný osobní kontakt. Díky němu můžeme lépe reagovat na to, co partnerské univerzity skutečně potřebují, a zároveň hledat nové oblasti spolupráce. Velký význam má i jejich zapojování do evropských univerzitních sítí – například Karpatskou národní univerzitu chceme dál podporovat v její snaze stát se plnohodnotným členem aliance EDUC,“ zmínil prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy Petr Suchý.
Představitelé obou univerzit jednali také o navázání kontaktů v konkrétních oblastech výzkumu. Zajímavou příležitost například nabízí spolupráce při využití nové observatoře na vrcholu Pip Ivan, třetí nejvyšší hoře Ukrajiny. Observatoř by mohla sloužit společným výzkumným aktivitám v oblastech astronomie, sledování a monitorování družic, meteorologických jevů, studia klimatu a životního prostředí i horských ekosystémů. Nové možnosti se dále otevírají v rostlinné biotechnologii a biochemii, psychologii a výzkumu společenské odolnosti či u českých studií nebo technologického transferu.
