Přejít na hlavní obsah

Rektor MU Petr Fiala o financování kampusu

upravena_ilbit2anotace.jpg
Po deseti měsících čekání na vyřešení finanční situace se opět naplno rozbíhá příprava další fáze výstavby univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. O tom, co předcházelo červencovému rozhodnutí vlády o poskytnutí dodatečné dotace ve výši 1,275 mld. Kč, i o dvou právě dokončených projektech z Programu rozvoje MU hovoří rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.
Červencové rozhodnutí vlády o poskytnutí dotace ve výši 1,2 miliardy korun na dostavbu univerzitního kampusu ukončilo několikaměsíční období nejistoty a spekulací o dalším osudu celého projektu. S jakými pocity jste tuto zprávu přijal? Existovala vůbec nějaká „záložní varianta“ pro případ, že by vláda peníze neposkytla? Moje pocity odpovídaly skutečnosti, že toto rozhodnutí bylo výsledkem desetiměsíčního intenzivního úsilí o nalezení vhodného řešení. Usnesení vlády č. 986 z 20. července 2005 přineslo nejen nezbytné navýšení finančních prostředků o 1,275 miliardy Kč, ale podle našich požadavků potřebným způsobem upravilo i závazné parametry programu, např. časové, bez jejichž korekce by nebylo možno v dalších etapách pokračovat. Cesta k navýšení prostředků byla velmi dlouhá a byla provázena i řadou nelehkých a riskantních rozhodnutí, jako bylo např. zrušení soutěže na tzv. Modrou etapu apod. „Záložní variantou“ by bylo kampus nedokončit nebo ho dokončit ve výrazně redukované podobě. Bylo mi ovšem jasné, že pokud by MU připustila, že nějaká redukovaná varianta – která výrazně nezatíží státní rozpočet – existuje, pak bychom jistě byli do ní „natlačeni“. Proto jsem odmítal všechny výzvy na vypracování alternativního návrhu zásadních redukcí v projektu kampusu a soustředili jsme se na prosazení požadavku na navýšení finančních prostředků, aby bylo možno kampus dokončit v plánovaném rozsahu. Nepopírám, že to byl riskantní postup, ale jsem přesvědčen, že byl odpovědný vůči dalšímu vývoji a potřebám univerzity. Jsem rád, že se naše strategie ukázala jako správná a úspěšná.

V důsledku zvýšení DPH a růstu cen ve stavebnictví se rozpočet výstavby kampusu zvýšil z původních 3,9 mld. Kč o více než půldruhé miliardy. Dotace, kterou nyní MU od vlády obdržela, pokrývá nicméně „pouze“ cca 80 % chybějících prostředků, což bude znamenat určitou redukci projektu. Jedná se z pohledu původního plánu o významnou změnu?
O významnou změnu se nejedná a věřím, že ji uživatelé pocítí co nejméně. Redukce byly provedeny především v obslužných prostorech a jen minimálně v čistých užitkových plochách. Generální projektant navrhl mírnou úpravu projektu tak, že bylo změněno dispoziční řešení některých pavilonů. Všechny tyto změny byly odsouhlaseny děkany fakult, které prostory budou užívat, a neměly by mít vliv na funkčnost a kvalitu kampusu.

Image

K zahájení nového akademického roku se podařilo dokončit dva významné projekty v rámci Programu rozvoje MU: výstavbu Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT) jako první část bohunického kampusu a rekonstrukci budovy na Joštově ulici pro Fakultu sociálních studií. Jak oba dokončené projekty hodnotíte a co byste popřál uživatelům těchto nových prostor?
Pro další osud kampusu a pro získání 1,275 miliardy Kč bylo velmi důležité, aby oba projekty byly realizovány co nejlépe. Univerzita musela prokázat, že dokáže dovést tyto stavby do konce, a to ve stanovené ceně a termínech. Právě úspěšný průběh výstavby ILBIT a rekonstrukce budovy FSS na Joštově ulici byl důležitým podpůrným argumentem při jednáních o oprávněnosti požadavků na navýšení prostředků. V případě ILBIT jsme dokonce dokázali 17 mil. korun uspořit, a to díky optimalizaci nákladů na plánovaných subdodávkách, což se podařilo vzhledem k dobré řídící a kontrolní činnosti pracovníků rektorátu. Tyto prostředky hodláme použít pro zvýšení některých standardů, např. vybavení stálého inventáře laboratoří. Jsem rád, že oba projekty dopadly dobře. Myslím, že už je nyní vidět, že jak pavilony ILBIT, tak i budova FSS jsou nejen funkční, ale že se jedná i o zdařilé architektonické řešení. A co bych uživatelům přál? To je jednoduché: aby nové prostory přispěly ke kvalitě vědecké a pedagogické práce na naší univerzitě a aby se v nich všichni uživatelé cítili příjemně. Ale to už nezávisí jen na budovách a jejich vybavení…


Hlavní novinky