Přejít na hlavní obsah

Univerzita vychovává genetiky specializované na lékařství

Nový obor reaguje na expanzi genetických poznatků a poptávku po genetických biolozích ve zdravotnictví.

Absolventi oboru budou připraveni pro laboratorní práci s genetickým materiálem.

Nabídka Masarykovy univerzity se od podzimu rozšířila o nový obor. Přírodovědecká fakulta začala připravovat specialisty v oblasti lékařské genetiky a molekulární biologie. Obě metody jsou dnes symboly moderní medicíny.

Nový obor reaguje na expanzi genetických poznatků v posledních letech i na poptávku právě po geneticích a molekulárních biolozích ve zdravotnictví. „Uvádí se, že zatímco většina vědeckých oborů zdvojnásobuje množství svých poznatků v průběhu 5 až 10 let, genetika a molekulární biologie již za 18 měsíců,“ říká Petr Kuglík, garant nového oboru.

Výuka probíhá na přírodovědecké a lékařské fakultě pod ochrannými křídly ústavu experimentální biologie. Bakaláři a magistři tohoto oboru pak budou připraveni pro laboratorní práci s genetickým materiálem. Cílem oboru je vychovat absolventy, kteří budou mít teoretický základ jednak z medicínských věd, lékařské genetiky i molekulární biologie, jednak praktické zkušenosti s tím, jak provádět specializovaná genetická nebo molekulárně biologická vyšetření.

„Náplní práce absolventů tak bude například DNA diagnostika, samostatné provádění kultivace lidských buněk pro prenatální i postnatální vyšetření chromozomů, zpracování buněk, příprava preparátů či provádění a interpretace molekulárně cytogenetických vyšetření,“ přibližuje povolání genetika Kuglík. Lékařská genetika je určena pro ty, kteří chtějí moderními metodami zblízka nahlédnout na chromozomy, analyzovat mutace nebo určovat diagnózu na základě vyšetření DNA.

Genetik-přírodovědec ve zdravotnické laboratoři je svým způsobem předstupněm genetika-lékaře. Ze vzorku krve, kostní dřeně, plodové vody nebo tkáně provádí laboratorní vyšetření, jehož výsledky pak slouží lékařům, pro které jsou tato genetická vyšetření nesmírně důležitá.

„V řadě případů pomáhají odhalit příčinu některých vrozených geneticky podmíněných onemocnění, například nadpočetný chromozom 21 u pacientů s Downovým syndromem,“ vysvětluje Kuglík. Významnou pomoc představují také pro onkology, lékaři na základě zjištěných genetických odchylek mohou u některých typů rakoviny upřesnit diagnózu, stanovit prognózu či zvolit nejvhodnější způsob léčby pacienta.

„V poslední době se často hovoří o tom, že 21. století bude stoletím genetiky člověka, a proto laboratorní diagnostika geneticky podmíněných onemocnění, kterou provádějí genetici a molekulární biologové, patří mezi perspektivní specializace,“ uzavírá Kuglík.

Obor je akreditován Ministerstvem zdravotnictví, a absolventi tak po ukončení magisterského studia získávají odbornou způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání.

Hlavní novinky