Přejít na hlavní obsah

Defibrilátory rozmístěné po městě zachrání životy

Díky iniciativě fakulty sportovních studií bylo po Brně rozmístěno 13 defibrilátorů, které zvládnou použít i laici.

Vedle praktických ukázek práce s defibrilátorem si lidé mohli na náměstí Svobody vyzkoušet i resuscitaci na figurínách.

Neúprosný boj s časem. Tak lze popsat situace při srdeční zástavě. Pacient nedýchá, nebije mu srdce. Může se to stát kdykoliv a kdekoliv. A pokud první pomoc nepřijde včas, šance na přežití klesá s každou minutou o 10 procent. Brno se i díky iniciativě lidí z fakulty sportovních studií stalo prvním místem v Česku, kde bylo na veřejných místech rozmístěno 13 defibrilátorů, které mohou šance na přežití zvýšit.

Jde o takzvané automatizované externí defibrilátory, které jsou schopné analyzovat srdeční aktivitu a pomocí elektrického výboje navrátit srdce k normální srdeční aktivitě. S funkcemi přístroje seznamovali záchranáři veřejnost ve středu 5. června přímo na brněnském náměstí Svobody, kde je jeden defibrilátor nově umístěný.

„Ti, kdo je při záchraně použijí, se nemusí ničeho obávat, přístroj vydává hlasové i písemné pokyny a radí zachránci, jak má postupovat,“ vysvětlovala desítkám zájemců mluvčí Záchranné zdravotnické služby Barbora Zuchová.

Podle záchranářů je úspěchem nejen umístění přístrojů na vhodná a zároveň bezpečná místa v Brně, ale i to, že se podařilo systém propojit s operátory Zdravotnické záchranné služby. „Jakmile operátoři zaznamenají telefonát, mohou volajícího navést k nejblíže umístěnému defibrilátoru a sdělí mu bezpečnostní kód, který mu umožní přístroj využit,“ doplnila Zuchová.

Souběžně vyrazí i sanitka s posádkou záchranářů. Laická pomoc na místě s pomocí defibrilátoru ale ušetří drahocenné minuty. „Sanitka se k pacientovi v ohrožení života dostane průměrně za osm minut, což může být osudné, pokud na místě nedostane laickou pomoc. Lidský mozek vydrží při zástavě srdce zhruba 5 minut,“ zdůraznil předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář.

V Česku vyjíždí záchranáři ke zhruba 8000 případů resuscitace ročně, pouze kolem 10 procent pacientů však skončí bez následků. Včasné poskytnutí první pomoci přitom může zvýšit podíl lidí, kteří se vrátí do normálního života až na 70 procent.

Přístroj vydává hlasové i písemné pokyny a radí zachránci, jak má postupovat.
Zlepšit informovanost veřejnosti a zmírnit obavy lidí, kteří se ocitnou v roli ochránců, je cílem projektu, který odstartovala právě akce na náměstí Svobody. Vedle praktických ukázek práce s defibrilátorem si lidé mohli vyzkoušet i resuscitaci na figurínách. „Překvapilo mne, jak je to fyzicky náročné,“ prozradila studentka pedagogické fakulty.

Desítky lidí se také zapojily do pokusu o zdolání rekordu v nejdéle trvající resuscitaci. Ti kdo, na místo nemohli osobně, mohou v příštích dnech získat řadu rad a názorných ukázek z videí, které se budou promítat v hromadné dopravě, nemocnicích, ale i ve školách.

Nápad umístit automatizované externí defibrilátory na frekventovaných místech v Brně vznikl na Fakultě sportovních studií MU. „Přístroje běžně požíváme při výuce první pomoci. Napadlo nás, že by bylo dobré je rozmístit na volně přístupných místech na univerzitě a po konzultaci se záchrannou službou se projekt rozrostl na celé Brno,“ řekla Zdeňka Kubíková, která stála u zrodu nápadu.

Laická pomoc na místě s pomocí defibrilátoru ale ušetří drahocenné minuty.
Na rozjetí projektu přispěla částkou 400 tisíc korun nadace Jistota, zapojilo se i město Brno a řada dalších partnerů. Přímo na Masarykově univerzitě jsou k dispozici dva defibrilátory. Jeden je na fakultě sportovních studií a druhý centru města na rektorátu na Žerotínově náměstí. Iniciátoři projektu věří, že další budou přibývat.

Hlavní novinky