Přejít na hlavní obsah

Archiv střeží historii Masarykovy univerzity

Nahlédnout do archivních záznamů MU mohou zájemci v budově krajského úřadu.

Ředitel Archivu MU Jiří Pulec s plakátem, který v roce 1939 oznamoval uzavření vysokých škol.

Většina studentů s ním během školních let nepřijde do styku, děje se tak až s odstupem po absolvování. V Archivu Masarykovy univerzity totiž končí některé diplomové práce. Ve třetím patře budovy krajského úřadu na Žerotínově náměstí, kde archiv sídlí, se toho však ukrývá mnohem víc.

Najdou se v něm úřední dokumenty mapující téměř 95letou historii univerzity, písemné pozůstalosti významných osobností a archiválie svázané s činností spolků a studentských organizací. „Mezi dokumentací studentských spolků vynikají tři fondy spjaté s filozofickou fakultou. Obsahují závažné prameny k zásadním mezníkům ve vývoji brněnské univerzity – k letům 1948, 1968 a 1989,“ zdůrazňuje ředitel archivu Jiří Pulec.

Když se v Československu děly důležité události, bývali u nich studenti i jejich školy zpravidla vidět, což lze v archivu dobře dohledat. Najdou se v něm plakáty a snímky dokumentující události kolem listopadu 1989 i sbírka samizdatů. Druhou světovou válku připomínají originály plakátů oznamující uzavření českých vysokých škol.

Jako jedinečný doklad doby mohou badatelům sloužit také pozůstalosti osobností spjatých s univerzitou. Velké množství materiálu zůstalo například po Vladimíru Úlehlovi, profesorovi fyziologie rostlin, jenž proslul i jako průkopník vědeckého filmu. „Krásné materiály máme i po kunsthistorikovi Antonínu Friedlovi. Jsou mezi nimi dokumenty k restaurování znojemské rotundy,“ dává další příklad Pulec. Každý den ovšem chodí kolem jiné velké památky: na zdi archivu totiž visí slavnostní výtisk zřizovacího zákona univerzity z roku 1919.

Archiv samotný tak starý ale není. Kvůli omezeným finančním možnostem v počátcích fungování školy vznikl až v roce 1936 a neměl to jednoduché. Komplikace se pojily například s místem uložení sbírek. Od svého vzniku sídlil archiv v budově právnické fakulty na Veveří, kterou však zkraje války obsadili nacisté. „Vytvořili tam řídicí úřadovnu gestapa pro Moravu a Slezsko. Materiály, které okupanti považovali za nedůležité, skončily v papírně v Prudké u Štěpánovic, kde je sešrotovali,“ připomíná Pulec. Řadu důležitých dokumentů a věcí se ale díky odvážným zaměstnancům univerzity povedlo před okupanty uchránit.

Místo uložení fondů a sbírek se pak měnilo ještě několikrát. Chvíli se do nich zájemci chodili dívat do budovy lékařské fakulty na Komenského náměstí, pak na filozofickou fakultu v ulici Arna Nováka. Na práva se archiv vrátil v roce 1993, kvůli vlhkosti v budově tam však nevydržel. Od roku 2008 sídlí na Žerotínově náměstí v Zemském domě.