Přejít na hlavní obsah

Deset nej Masarykovy univerzity

Čím je Masarykova univerzita výjimečná a čím se může chlubit?

Čím je Masarykova univerzita výjimečná a čím se může chlubit? Názory se mohou různit, u příležitosti 95. výročí založení jsme se ale pokusili několik věcí vyzvihnout. Něco vám ve výčtu chybí? Napište nám do komentářů.

Univerzitní kampus Bohunice
Už před deseti lety začala Masarykova univerzita budovat kampus v Bohunicích. V postupně přistavovaných pavilonech se začínalo učit průběžně, v roce 2010 pak škola celý areál slavnostně otevřela. Ve více než dvaceti pavilonech se v současnosti učí studenti lékařské fakulty, části přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií. Jedna z největších stavebních akcí v oblasti vysokého školství ve střední Evropě stála více než pět miliard korun. Její součástí jsou i dílčí projekty, jako je Ceitec, Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie nebo Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí. Areál je také propojený s Fakultní nemocnicí Bohunice, která se podílí na přípravě mediků a na lékařském výzkumu.

Hokejový souboj univerzit
První ročník se odehrál v roce 2009. Tehdy si trojice kamarádů ze dvou brněnských vysokých škol řekla, že ve městě zkusí uspořádat něco, co znali ze svého domova, Nitry. Zorganizovali první hokejový duel družstev Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického a jejich nápad se ujal víc než dobře. V prvních dvou ročnících se hrálo ještě po slovenském vzoru v kostýmech, pak se přešlo na model ostrého zápasu, který v posledních dvou letech nalákal pokaždé více než 7 000 diváků. A co je pro všechny z „modré univerzity“ nejlepší: v obou případech viděli vítězství svého týmu. Ačkoliv dnes už ani jeden ze dvou hlavních organizátorů na škole nepůsobí, pořádat ho Rastislav Bekényi a Matej Vravko hodlají i nadále.

Hokejový souboj univerzit přilákal loni přes 7000 diváků.

Ceitec
Zkratka šesti písmen v sobě skrývá velký vědecký potenciál – Středoevropský technologický institut je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Vznikl jako společný projekt dvou výzkumných institutů a čtyř brněnských vysokých škol v čele s Masarykovou univerzitou. Evropské fondy jej podpořily dotací přesahující 5,2 miliardy korun. Vědci v Ceitecu Masarykovy univerzity pracují v pěti ze sedmi výzkumných center. Zkoumají například nádorové buňky, genomiku a proteomiku rostlinných systémů nebo mozek a lidskou mysl. Výzkumníci využívají již nyní zázemí bohunického kampusu, kde se dokončuje stavba dvou nových budov pro další laboratoře centra.

Ceitec Masarykovy univerzity v Bohunicích.

Masarykovy debaty
Organizátoři debat podle oxfordského vzoru umějí zaujmout: dokážou vybrat téma a přitáhnout hosty, kteří způsobí, že si v místnosti občas není kam sednout. Ještě v době, kdy Česko nemělo stávajícího prezidenta a ani se nevědělo, jakou formou bude volen, se v aule právnické fakulty diskutovalo o tom, zda by měla být zavedena přímá volba prezidenta. Nápad obhajoval, hádejte kdo? Ano, současná hlava státu Miloš Zeman. A na debatu, kde se mluvilo o tom, zda by měla být zrušena komunistická strana, se přišlo podívat téměř pět set lidí. „Vše začalo někdy na jaře roku 2010. Tehdy jsme naše diskuse řešili klasicky u piva, ale štvalo nás to. Chtěli jsme to dělat jinak,“ vzpomíná Matěj Feldek, student politologie na fakultě sociálních studií, proč se spolužáky Ondrejem Lunterem a Bárou Rácovou projekt rozjeli. Dnes už diskuse pořádají i v dalších českých městech.

Debaty podle oxfordského vzoru.

Informační systém
Pomůcka, bez které si studenti svoje fungování ve škole a pedagogové svoji práci nedovedou představit, budila při svém zavádění rozruch. „První impuls k jeho vytvoření dalo vedení univerzity v okamžiku, kdy se začalo uvažovat o prostupnosti studia. V té době to byla nevídaná myšlenka – využít víceoborovost univerzity k tomu, aby si studenti mohli vzdělání rozšířit i o předměty z jiných oborů, a dokonce fakult. K tomu byl informační systém nezbytný,“ zavzpomínal v rozhovoru pro Muni Michal Brandejs, šéf Centra výpočetní techniky Fakulty informatiky MU. Právě on IS z popudu tehdejšího vedení univerzity reprezentovaného rektorem Jiřím Zlatuškou spustil v březnu 1999. Za léta existence získala univerzitní technologie řadu cen a po úspěšné aplikaci ji kromě MU využívá i řada jiných vysokých škol.

Bez Informačního systému MU se studenti a pedagogové neobejdou.

Výzkum v Antarktidě
Polární oblasti zajímají vědce z Masarykovy univerzity už několik desetiletí. V roce 1999 přišli s nápadem vybudovat vlastní vědeckou stanici v Antarktidě. Od roku 2006 stojí na ostrově Jamese Rosse stanice Johanna Gregora Mendela, na niž každým rokem míří vědecké expedice z MU i dalších institucí. Výzkumníci už na nejjižnějším kontinentu zaznamenali několik objevů, například loni oznámili objev zcela nové bakterie, kterou pojmenovali po iniciátorovi myšlenky vědecké stanice Pavlu Proškovi Pseudomonas prosekii. Geologický, geomorfologický, paleontologický, klimatický, glaciologický a biologický výzkum neušel pozornosti a i díky významné vědecké činnosti může od loňského roku Česko spolurozhodovat o dění v Antarktidě.

Stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse.

Mendelovo muzeum a Mendel Lectures
Johann Gregor Mendel objevil základní zákony dědičnosti, a položil tak základy genetiky. Jeho práci a život dnes připomíná Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, které sídlí v jeho někdejším působišti, augustiniánském opatství na Starém Brně. Muzeum se zaměřuje na popularizaci vědy. Letos bude například pokračovat v cyklu Krok za krokem vědou na MU, v němž představí systematickou biologii a archeologii. Muzeum pomáhá také s organizací přednášek pro laickou i odbornou veřejnost. Jedním z nich je cyklus Lékařská genetika. Osobnosti světové vědy včetně nositelů Nobelovy ceny pak do muzea míří v rámci sérií přednášek Mendel Lectures, které se věnují oblasti buněčné a molekulární biologie a genetiky, a to od roku 2003.

Mednelovo muzeum Masarykovy univerzity.

Teiresiás
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky neboli Teiresiás získalo svůj název podle bájného řeckého věštce, který byl slepý. Středisko však pomáhá nejen studentům se zrakovým postižením, ale všem, kteří mají problém s některým ze smyslů, fyzické omezení nebo třeba poruchu učení. Pracovníci Teiresiásu se snaží přizpůsobovat výuku a učební pomůcky tak, aby se z nich koncoví uživatelé dozvěděli stejné množství informací jako běžní studenti. Ale pozor, o pomoci by podle ředitele instituce Petra Peňáze neměla být řeč. „Nepomáháme, poskytujeme servis,“ říká s oblibou muž, který tuto filozofii spolu se svými spolupracovníky šíří i na další české školy.

Středisko Teiresiás pomáhá studentům s různými omezeními.

Archeologický výzkum na Pohansku
Už 56 let zkoumají archeologové z filozofické fakulty velkomoravské hradiště Pohansko u Břeclavi. Terénní výzkum začal v těchto místech v roce 1958 František Kalousek. Podle současného vedoucího výzkumu Jiřího Macháčka je Pohansko svou rozlohou a zalidněním srovnatelné se západoevropskými centry, jako bylo Řezno. První práce v šedesátých letech se věnovaly především vnitřnímu hradisku obehnanému dvoukilometrovou hradbou, kde se našly zbytky kostela a bohaté pohřebiště. Mezi významné objevy posledních let pak patří pozůstatky církevní stavby a hrobů kolem ní, které se nacházely v jednom z předhradí. Loni se zase archeologům kilometr a půl od hradiště podařilo odkrýt hrob bojovníka s mečem.

Terénní práce v lokalitě Pohansko.

Univerzitní kino Scala
Znáte jinou českou univerzitu, která má svoje kino? Nejen to je důvod, proč Scala do výčtu univerzitních nej nepochybně patří. Ten příběh máte asi stále v paměti, ale pro připomenutí. Ještě před pár měsíci se z ulice do vstupní haly kina nedalo ani nahlédnout, nepromítalo se, protože Turistické informační centrum města Brna už kulturní stánek nedokázalo provozovat. Ujala se ho tedy univerzita, pod jejímž vedením kinosál a přilehlé prostory prodělaly nutné opravy a dostaly moderní technické vybavení. Kino má ale v názvu přízvisko univerzitní ještě z jiného důvodu. Konají se v něm i další školní akce a počítá se s výukou a konferencemi.

Hlediště Univerzitního kina Scala.

Nejdražší přístroj
Spektrometr pro nukleární magnetickou rezonanci s pracovní frekvencí 950 megahertz, který vědcům z Ceitecu Masarykovy univerzity pomáhá zkoumat atomární strukturu molekul, stál přes 100 milionů korun. Patří tak mezi nejnákladnější vybavení, které lze na MU najít. Těchto přístrojů je jen osm na světě.

Nejvýkonnější počítač
Rekordmanem je počítač SGI UV2, který je součástí výpočetní infrastruktury centra CERIT-SC a slouží akademikům a výzkumníkům v celé zemi. Jeho unikátnost spočívá v tom, že 288 výpočetních jader má přístup k celkem šesti terabajtům hlavní paměti. Jde o nejvýkonnější počítač s největší pamětí v Česku.

Nejekologičtější provoz
a příznivých podmínek se Pedagogická fakulta MU obejde v době letních prázdnin bez připojení na elektrickou síť. Její spotřebu v tomto období totiž pokryje vlastní solární elektrárna umístěná na střeše budovy. Funguje od ledna roku 2006 a má roční výkon 40 megawatthodin.

Nejvíc studentů
Přibližně 9400 je současný počet studentů Filozofické fakulty MU, která je z tohoto hlediska největší ze všech devíti fakult Masarykovy univerzity. Obory jako historie, filologie, dějiny umění či učitelské programy přitahují více žen. Ze všech studentů fakulty jich přes dvě třetiny tvoří něžné pohlaví.

Nejvíc kliků v ISu v jednom dni
4 134 445. Tolikrát klikli studenti a zaměstnanci univerzity 4. února 2013 v Informačním systému MU. Jde o nejvyšší číslo dosažené v jeden den za celou historii systému. A čeká se  další rekord. V květnu by mělo být  dosaženo kliku s pořadovým číslem  pět miliard.

Nejoblíbenější jídlo v menze
Podle pracovníků Správy kolejí a menz MU se nedá mluvit o jednom, ale hned o několika. Nejoblíbenějšími pokrmy ve zdejších menzách jsou smažený vepřový kotlet s bramborovým salátem, drůbeží studentský flamendr  s hranolky a holandský řízek s bramborovou kaší.

Nejpůjčovanější kniha
Data z univerzitního knihovního katalogu říkají, že v první desítce nejpůjčovanějších knih je hned sedm titulů pro mediky.  Tím úplně nejoblíbenějším je Chirurgická propedeutika od Miroslava Zemana, kterou si studenti za dobu existence Alephu od roku 2005 půjčili celkem 2614krát.

Největší učebna
Aktuálně největší posluchárnu najdete v pavilonu A22 bohunického kampusu. Má číslo 116 a jde o tamní aulu. Na rozlohu 266 metrů čtverečních se vejde 332 studentů plus dalších šest imobilních osob. Výuka v této  aule  začala v podzimním semestru  roku 2010.

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity