Přejít na hlavní obsah

Jak dopadl boj za akademické svobody

Uplynuly dva roky od protestů proti reformě vysokých škol. Diskutující na Brněnském fóru řešili, co se změnilo.

(zleva) Stanislav Štech (prorektor UK), Petr Pavlík (poradce ministra školství), moderátor, Ivo Možný (profesor FSS MU) a Martin Petrus (studentský aktivista).

Před dvěma lety se akademickou obcí nejenom v Brně prohnaly vlny studentských protestů. Spustila je odmítaná podoba reformy, která podle některých omezovala akademické svobody. K tématu se vrátilo pondělní Brněnské fórum. Čtyři členové české akademické obce se snažili hledat odpověď na otázku, zde je o akademické svobody postaráno lépe než před dvěma lety.

Sál Břetislava Bakaly, kde se debata konala, akce nezaplnila ani zdaleka. Boj za akademické svobody jakoby za dobu, která uplynula od Týdne neklidu, vychladl. Prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech uvedl, že se od té doby nezměnilo téměř nic, protože o svobodnou akademickou obec se ve skutečnosti ani nebojovalo.

„Problém je, že protesty nebyly bojem za svobodu, ale bojem proti školnému, poplatkům a reformě ministra Dobeše. Akademická obec nebojovala za něco, ale proti něčemu, a to je důležité říct,“ vyjádřil se Štech.

Roli studentů během protestů popsal Martin Petrus, jeden z klíčových aktivistů Týdne neklidu a člen Rady vysokých škol. „Podařilo se nám zmobilizovat akademickou obec a studenty tak, jak se to nepovedlo od roku 1989,“ uvedl. I on ale uznal, že o akademické svobody jako takové do velké míry nešlo. „Studenty zmobilizovala reforma vysokoškolského zákona a zejména její ekonomické aspekty jako poplatky za studium a zápisné,“ připustil Petrus.

I role studentů v protestech však byla podle diskutérů sporná. Podle Štecha byly vysokoškoláci klíčovou hybnou silou, která donutila akademickou obec konat a vyjít do ulic. „Studenti rozumí univerzitám jako špačci ornitologii,“ namítl však profesor Ivo Možný z fakulty sociálních studií. „Lidé, kteří ještě před dvěma lety studovali na gymnáziu, nemohou najednou zasahovat do dění v akademické obci,“ dodal a odkázal tím na reformou navrhovaný studentský podíl při etablování nových oborů.

Podle Petra Pavlíka, poradce ministra školství, jsou akademickými svobodami především svoboda bádání, vyučování a akademická samospráva. Akademici si podle něj ale nechají sami některé věci příliš diktovat od státu. „Akademická obec v Česku svobodná je, ale bohužel svoje možnosti zasahovat do veřejné debaty naplňuje minimálně,“ kritizoval Pavlík.

I přes rozdíly se diskutující shodli, že vlna studentských protestů zabránila okamžitým problémům vyplývajícím z reformy tehdejšího ministra školství Dobeše, dnes už však revolta téměř dokonale utichla, i když se vlastně nic nezměnilo. Jak ale upozornil Martin Petrus, ekonomické a politické tlaky, kterým vysoké školy čelí i dnes, dokážou studenty opět vyburcovat k podobným protestům.