Přejít na hlavní obsah

Fakulta informatiky zahájila akademický rok v novém

Skončila dvouletá dostavba areálu v Botanické ulici. Fakulta získala lepší podmínky pro výuku i výzkum.

Ve zcela nových budovách začali podzimní semestr letošního akademického roku studenti a pedagogové fakulty informatiky. Skončila dva roky trvající dostavba areálu v Botanické ulici, kterou fakulta získala lepší podmínky pro výuku i informatický výzkum, vědecko-technický park a počítačové centrum pro zpracování vědeckých dat. Dvě budovy vyrostly díky projektu Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací v informatice (CERIT) za více než půl miliardy korun z evropských strukturálních fondů. Na jeho přípravě se podílely Fakulta informatiky a Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

„Projektem CERIT se fakulta informatiky snaží posílit a modernizovat své prostorové i technické kapacity, a zlepšit tak zázemí pro výuku i výzkum. V tyto dny slavíme dvacet let od vzniku fakulty a za tu dobu se řádově zvýšil jak počet zaměstnanců, tak počet studentů. Zároveň se soustavně snažíme zajistit přístup ke špičkové výpočetní technice a dlouhodobě rozvíjíme spolupráci s průmyslovými partnery, která nyní dostane nový rozměr,“ uvedl děkan fakulty Michal Kozubek, a upozornil tak na napojení na nový vědecko-technický park a superpočítačové centrum, které dává studentům, pedagogům i vědcům příležitosti, jaké dosud neměli.

V čelní pětipatrové budově jsou umístěny posluchárny, učebny, kanceláře, knihovna a moderní datové centrum. Budova slouží také celkem 17 laboratořím, které jsou zaměřeny na široké spektrum výzkumu a vývoje v oblasti informačních technologií.

Například pracovníci Laboratoře interakce člověka s počítačem umí za pomoci speciálního vybavení vytvářet virtuální realitu a tu pak využívají při tvorbě interaktivních počítačových her. Spolupracují také s geografy, jimž předávají informace o různých možnostech prezentace map, což má využití například v podobě webových mapových serverů, které dokážou zobrazit odlišné pohledy na reálnou krajinu (třeba letecký pohled nebo 3D zobrazení) tak, jak uživatel právě potřebuje. „Disponujeme rovněž zařízením, s jehož pomocí se lze virtuálně dotýkat neexistujícího předmětu tak, že umí dávat zpětnou vazbu v podobě tlaku. My díky němu vyvíjíme vlastní programy, ale třeba lékaři něco podobného využívají při nácviku operací,“ popsal vedoucí laboratoře Jiří Sochor.

Jeho kolegové z Laboratoře pokročilých síťových technologií se pro změnu zabývají mimo jiné přenosem velkého množství dat na velké vzdálenosti, což je možné přiblížit například na televizním vysílání. Při přímém přenosu, kdy moderátor komunikuje s reportérem na místě vzniku reportáže, lze vidět, jak dochází ke zpoždění přenosu. Jsou ale situace, kde si něco takového odborníci nemohou dovolit. „Při operacích na dálku za pomoci operačních robotů musí být přenos velmi přesný. My hledáme cesty, jak této přesnosti docílit,“ uvedl pracovník laboratoře Pavel Šiler.

Projekt označovaný zkratkou CERIT tvoří tři dílčí části. Prostory pro výuku a výzkum a jejich vybavení stály přibližně 260 milionů korun a vybudování a vybavení superpočítačového centra 130 milionů korun, finance na obojí získala univerzita převážně z evropského Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Dalších 110 milionů korun si vyžádalo vytvoření vědecko-technického parku. To vše dohromady tvoří zmíněnou půl miliardu korun.