Přejít na hlavní obsah

Nová děkanka práv: Musíme se víc posunout do Evropy

Rozhovor s nově zvolenou děkankou právnické fakulty Markétou Seluckou. Do funkce by měla nastoupit v dubnu.

Markéta Selucká z katedry občanského práva uspěla v prosincové volbě.

Právnickou fakultu by měla od dubna vést nová děkanka. Markéta Selucká z katedry občanského práva uspěla v prosincové volbě, když ve druhém kole těsně porazila dosavadního proděkana Petra Mrkývku. Fakultu chce víc zasíťovat v rámci Evropské unie, chce změnit formu přijímacího řízení a postavit novou fakultní kavárnu.

Překvapilo vás, že jste uspěla?
Nepočítala jsem, že vyhraji. Považovala jsem se za outsidera a vítězství mě mile překvapilo.

Co podle vás nakonec rozhodlo?
Možná touha po změně a že se akademická obec rozhodla provést generační obměnu. Určitě tím ale nechci říct, že přináším revoluci. Chci navazovat na to, co je dobré, a je toho hodně, ale mám i řadu představ o tom, co by se dalo dělat jinak.

Jaká je hlavní myšlenka, se kterou jste kandidovala?
Zasíťování fakulty v rámci Evropské unie. Mým cílem je, abychom se etablovali v rámci západních univerzit. Ve střední či východní Evropě už jsme uznávanou fakultou, ale v Unii rozhodně ke špici nepatříme. Musíme se víc posunout do Evropy.

Jak toho chcete dosáhnout?
Jako právníci jsme jistě omezeni tím, že se zabýváme hlavně domácím právem, navíc jsme malý národ uprostřed Evropy a nikoho kromě nás to naše právo moc nezajímá. Vedle toho tu ale máme jednoznačný trend k evropeizaci práva, výrazně třeba toho soukromého. Jsou tu snahy o vytvoření jednotného civilního kodexu, existují mezinárodní projekty, v nichž se tyto otázky řeší, a podobných oblastí by se jistě našlo víc. Brněnská právnická fakulta by u těchto debat neměla chybět. Musíme překonat český euroskepticismus a otevřít se okolnímu světu. Měli bychom se také pokusit žádat třeba ve spolupráci s Vídní nebo s Varšavou o formálně velice náročné projekty, které jsou podávány přímo Evropské komisi. Kdybych měla mluvit za svůj obor, dovedu si představit třeba nějakou komparativní studii ochrany spotřebitele v rámci Evropské unie. Jistě se ale najdou příklady i z dalších oborů. Uspět je těžké, ale měli bychom se o to aspoň pokusit.

Při představování kandidátů i v následující diskusi jste zdůrazňovala transparentnost při vedení fakulty.
Obecně zastávám tezi, že pokud zákon nezakazuje zveřejnit nějaké informace, tak by se zveřejňovat měly. Jsme veřejná instituce, zacházíme s veřejnými prostředky a veřejnost má tedy právo vědět, co se tady děje. Tím nechci říct, že by dosavadní vedení něco tajilo, ale moje představa je větší otevřenost. Nevidím důvod, proč by nemohly být veřejně dostupné zápisy z jednání kolegia děkana nebo smlouvy, které jsou fakultou uzavírány.

Poměrně kontroverzní částí vašeho programu je vedle zachování stávajícího Testu studijních předpokladů zavedení oborových testů v přijímacím řízení. Jaký to má důvod?
Dostávají se k nám velice inteligentní studenti, problém ale vidím v tom, že mnohdy nemají kvalitní humanitní základy. Často jsou to lidé zaměření technicky, matematicky či logicky, což samozřejmě není špatně, ale právník musí mít přehled i ve společenských vědách. Musí znát filozofii, orientovat se v dějinách, mít prostě rozsah znalostí, který odpovídá maturitě ze základů společenských věd.

Je to pro vás hodně velká priorita?
Asi bude obtížné tuto změnu prosadit, ale ráda bych se o to pokusila. Mám pocit, že spolu s dalšími změnami, by to mělo velký vliv na absolventy. Je to zkrátka takový signál, že chceme vychovávat lidi, kteří neumí jen dobře napsat smlouvu, ale také ví, že je tu nějaká etika a dobré mravy.

V programu máte změnu koncepce doktorského studia. V čem by měla spočívat?
Doktorské studium je zde na dobré úrovni, ale mám v plánu zpracovat analýzu a přinést některá zlepšení. Ve Vídni nebo i na jiných českých univerzitách je v doktorském studiu běžnější pravidelná výuka a pravidelné konzultace se školiteli, setkávání doktorandů a prezentace vykonané práce. Chtěla bych, abychom zejména s interními doktorandy pracovali cíleněji a systematičtěji. Prostě dát všemu jasnější rámec a vůbec otevřít diskusi o tom, co si vlastně od doktorského studia slibujeme.

Navrhujete také zavedení výběrových teoretických předmětů.
Postrádám motivaci pro nejtalentovanější studenty. Chci jim dát možnost vystoupit z davu a profilovat se třeba už od třetího ročníku jakožto právní vědci. Proto si myslím, že by bylo vhodné vedle praktických předmětů, které máme na fakultě na velmi dobré úrovni, nabídnout také profilační teoretické striktně vědecké semináře.

Hodně se mluvilo o vašem nápadu na zřízení fakultní kavárny. Je to realistické?
Už mě oslovil jeden kolega, který říkal, že přesně ví, kde bychom to udělali. Nechci zatím prozrazovat. Například já jsem uvažovala o talárovně, která se využívá málo a určitě by šlo vymyslet, kam ji přesunout. Každopádně si myslím, že když se chce, všechno jde. A já chci kavárnu hodně. Dost ji tady postrádám. Slibuji si od ní povzbuzení společenského života na fakultě. Studenti si mi stěžují, že posedávají po chodbách, káva je tu jen z automatu, a tak musí chodit do Moravské zemské knihovny a připadají si jako vyhnanci.

Co máte v plánu v následujících měsících?
Budu se snažit dát dohromady svůj tým spolupracovníků. Hledat budu hlavně lidi, kteří se nebojí pracovat a budou podobně naladění. Oslovím určitě i některé proděkany z minulého vedení, ale chtěla bych přivést i nové lidi tak, abychom zachovali kontinuitu, ale přinesli i změnu.

Jak se na to těšíte? Nebojíte se té výzvy, když jste s ní tak úplně nepočítala?
Určitě se nebojím. Vždycky jsem byla workholik a věřím, že s dobrými spolupracovníky se nám podaří fakultu zase někam posunout. Teď je potřeba si prostě vyhrnout rukávy a pustit se do práce.

Hlavní novinky