Přejít na hlavní obsah

Vše o volbě rektora: Kam se bude univerzita ubírat v příštích letech?

Akademický senát zvolí 20. dubna nového rektora Masarykovy univerzity. Kandiduje jen současný rektor Mikuláš Bek.

Současný rektor Mikuláš Bek usiluje o znovuzvolení.

Jediný kandidát byl navržen na rektora Masarykovy univerzity pro čtyřleté funkční období od 1. září 2015. O znovuzvolení do čela univerzity se uchází jen současný rektor Mikuláš Bek, který získal podporu všech děkanů. Volit bude Akademický senát MU na svém zasedání v aule na právnické fakultě 20. dubna ve 14:00. 

>> sledujte od 14:00 přímý přenos z volby rektora na univerzitním Twitteru

>> přečtěte si programové prohlášení Mikuláše Beka 

Chcete posunout MU v žebříčku světových univerzit z šesté do páté stovky. Jak toho dosáhnete?
Jsem si samozřejmě vědom toho, že posun v prestižních žebříčcích vysokých škol závisí jen zčásti na naší univerzitě samotné, zčásti pak na konkurenci, která je stále dravější. Posun v žebříčku je však strategickým cílem, který se dá velmi jednoznačně „přeložit“ do celé řady dílčích univerzitních politik nebo opatření. Je například nezbytné dále snižovat počet studentů připadajících na jednoho učitele, internacionalizovat učitelský sbor univerzity a zlepšovat publikační výkon měřený mezinárodními databázemi. Tedy cíl pojmenovaný jako postup v žebříčku je dobrou zkratkou pro celou řadu prospěšných a rozumných dílčích kroků. Nemohu si samozřejmě být jist tím, že toho posunu do páté stovky skutečně dosáhneme, nezávisí to jen na nás. Ale měřitelné rozdíly mezi univerzitami v zóně „čekatelů“ jsou nepatrné a za čtyři roky se dá dosáhnout překvapivě hodně, panuje-li o tom vnitřní shoda.

Novela zákona o vysokých školách by měla začít platit už tento rok. Co to bude v praxi pro univerzitu znamenat?
Pokud bude novela přijata, univerzita bude mít především možnost získat větší autonomii v oblasti studia. Mohla by usilovat o získání tzv. institucionální akreditace a vytvářet a měnit studijní programy v určitých oblastech vzdělávání samostatně. Jsme na tento vývoj dobře připraveni. Po léta rozvíjíme nástroje vnitřního hodnocení studijních oborů, které je významnou součástí budoucího „systému zajišťování kvality“. Také jsme pokročili v přípravě příslušné vnitřní legislativy. Řada českých univerzit se na nás v posledních měsících obrací s prosbou o radu či sdílení našich zkušeností a nástrojů. Kromě toho bychom museli také přijmout nový statut univerzity, protože novela předpokládá některé změny v pravomocech orgánů univerzity, nejde však o žádnou revoluci.

Kladete důraz na vytváření mezioborové spolupráce a podporu pro vědce při získávání náročných zahraničních grantů. Jak to bude vypadat?
V oblasti výzkumu je na univerzitách nezbytná vysoká míra decentralizace pravomocí a zodpovědnosti. Jednotlivé vědní obory a výzkumné týmy mají mít široké pole pro vlastní iniciativu, byť v oblasti budování výzkumné infrastruktury je nezbytná společná koordinace. Na celouniverzitní úrovni je spolupráce mezi obory, fakultami a součástmi univerzity hlavním polem aktivity vedení univerzity. Proto využíváme ale malou část institucionální podpory k podpoře mezioborových projektů. Rád bych, abychom v takové podpoře pokračovali, zlepšovali ji a využívali tak potenciál, který spočívá ve spolupráci vědců napříč hranicemi ústavů a fakult. Podpora získávání náročných mezinárodních grantů má pak na univerzitní úrovni smysl proto, že takových grantů nepodávají naši vědci ročně stovky, spíše desítky či jednotky. Pro přípravu takových grantových žádostí je však třeba expertízy a zkušenosti a takové zázemí se ekonomicky „nevyplatí“ budovat na jednotlivých fakultách či ústavech. Jde například o některé typy projektů pro Horizon 2020, ERC granty či ERA Chair.

Na univerzitě se mluví o tom, že skončily hojné časy. Co to bude reálně znamenat?
Není třeba, abychom podléhali nějaké panice, ale také si nelze dělat iluze. Prostředky na vzdělávací činnost univerzity budou na příští rok přinejlepším stagnovat. Rozpočet na vědu sice objemově roste, ale v posledních letech narostl počet „živených krků“ v nových výzkumných centrech. A byli jsme zvyklí využívat prostředků ze dvou operačních programů (OP VK a OP VaVpI). Místo nich bude jen jeden s polovičním objemem peněz a Prahou jako rovnocenným regionem pro čerpání. Tedy podle mého odhadu bude peněz ze strukturálních fondů k dispozici pouhá čtvrtina proti letům 2013 nebo 2014. Očekávám, že se zastaví dosavadní poměrně strmý růst průměrných mezd. Jaké dopady bude mít nová rozpočtová situace na konkrétní pracoviště, závisí hlavně na vedeních jednotlivých fakult, protože podle vysokoškolského zákona je personální politika svěřena primárně děkanům. Přesto, že v posledních letech, kdy rychle rostl celkový rozpočet univerzity, centrální výdaje univerzity stagnovaly, budeme muset šetřit i na nich, to je přirozené.

Zmiňujete v programu dobudování infrastruktury univerzity. Co jsou nejbližší cíle?
Vidím v této oblasti ještě dvě priority pro strukturální fondy. První z nich je dobudování kampusu o prostory pro simulační centrum, stomatologii a nelékařské obory Lékařské fakulty. A dobudování zázemí pro Fakultu informatiky a Ústav výpočetní techniky v areálu na Botanické. A zbývá dokončit rekonstrukci Filozofické fakulty z národního investičního programu.

Anketa: Co by mělo být prioritou nového rektora?

Několika členů Akademického senátu MU, který rozhodne o tom, jestli Mikuláš Bek povede univerzitu i po další čtyři roky, jsme se zeptali, čemu by měl nový rektor věnovat nejvíc pozornosti.

Michal Bulant, předseda Akademického senátu MU
Za důležité považuji, aby rektor nepodlehl pokušení vládnout, ale dokázal se spolehnout na schopnosti a zkušenosti fakult. Věřím, že rozhodovací autonomie bude i nadále ponechána fakultám a že pravidla hodnocení kvality či rozpočtu zohlední jejich odlišnosti. V oblasti evropských projektů doufám, že se finanční prostředky „neutopí po cestě“, ale budou v rámci možností směřovat do smysluplných univerzitních, fakultních a katedrových aktivit spíše než do manažersky orientovaných projektů „shora“. Obecně řečeno: Je velkým úkolem nového rektora neustále se utkávat o to, aby akademičtí pracovníci mohli více času věnovat tvůrčím činnostem a méně činnostem byrokratickým či formálním.

Ondřej Vymazal, předseda Studentské komory AS MU
Chtěl bych, aby nezapomněl, že univerzita slouží primárně studentům, a aby se snažil vytvářet příjemné prostředí jak pro studium, tak pro každodenní život na univerzitě. Přál bych si, aby na každé fakultě byl prostor pro studenty, kde se budou moct scházet, společně jíst, učit se, diskutovat. Neméně podstatné je také to, aby udržoval prestiž studijních oborů a dále upevňoval výzkumné postavení naší univerzity. Takovou univerzitu můžeme mít rádi a můžeme být hrdí, že jsme její součástí.

Markéta Sedláková, senátorka za pedagogickou fakultu
Domnívám se, že primární intencí rektora je systematickými kroky demaskovat tendence, jež by slovy Liessmanna mohly prohlubovat nevzdělanost a omyly společnosti vědění. Opatření souvisí s udržováním kvality vzdělávání napříč jednotlivými fakultami, stejně jako s pečlivým uvážením počtu přijímaných studentů. Konkrétní snahy korespondují s dlouhodobým záměrem MU (například koncepce inkluzivního vzdělávání, podpora mezinárodního a výzkumného rozhraní univerzity či standardizace doktorského studia). Leitmotivem celého jeho snažení by pak mělo být facilitování otevřeného a respektujícího prostředí, které motivuje k odpovědnému přístupu všechny aktéry na univerzitě.

Jeffrey Alan Vanderziel, senátor za filozofickou fakultu
Vidím několik priorit. Zajistit uvnitř univerzity stabilní rozpočtovou metodiku. To je obzvlášť důležité vzhledem k neustálým změnám metodiky ministerstva školství, které sice na MU jako celek nemají přílišný dopad, ale mohou mít velice negativní následky pro její součásti. Zajistit, aby byrokratická zátěž řadových akademických pracovníků nadále nevzrůstala. Tato zátěž začíná mít dopad na schopnosti akademických pracovníků kvalitně vykonávat výzkumné a pedagogické aktivity. Zajistit udržitelnost evropských projektů a dbát na to, aby případné nedodržení vyžadovaných indikátorů nemělo dopad na celou univerzitu. U nových evropských projektů by mělo být pečlivě zvažováno, zda nevytvoří nové, neúnosné náklady.

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity