Přejít na hlavní obsah

Ocenění Česká hlava získali dva vědci z Masarykovy univerzity

Cenu Doktorandus za přírodní vědy dostal Karel Škubník z Ceitecu. Cenu invence Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří.

Karel Škubník i Jiří Damborský oba pracují v bohunickém kampusu Muni.

Nejprestižnější české ocenění za vědu, výzkum a inovace Česká hlava letos připadlo mimo jiné dvěma odborníkům z  Masarykovy univerzity. Cenu Invence společnosti Kapsch převzal profesor Jiří Damborský, který působí na Přírodovědecké fakultě MU a také ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v  Brně. Ocenění Doctorandus za přírodní vědy pak získal Karel Škubník, který se v  Ceitecu MU věnuje výzkumu virů napadajících včely.

Jiří Damborský získal světové renomé vývojem nových konceptů a softwarových nástrojů pro inženýrství bílkovin a systematickým studiem enzymů dehalogenas. Tým Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty se dlouhodobě věnuje úpravám bílkovin tak, aby byly tyto biomolekuly stabilnější a aktivnější a mohly se efektivněji využívat v průmyslu i medicíně.

Je nositelem několika mezinárodních patentů, šesti unikátních biotechnologií a softwarových nástrojů. Z Loschmidtových laboratoří vzešly čtyři počítačové programy, které využívají statisíce uživatelů po celém světě a slouží k analýze struktur bílkovin a navrhování jejich úprav tak, aby byly bezpečné, stabilní a funkční.

Ve spolupráci s kolegy z FNUSA-ICRC a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR se tým profesora Damborského aktuálně podílí například na výzkumu nových léků používaných pro rozpouštění krevních sraženin při akutní mozkové mrtvici.

Druhým oceněným je doktorand Přírodovědecké fakulty MU Karel Škubník, který studuje viry. Ve skupině Pavla Plevky v Ceitecu MU se věnuje včelímu viru deformovaných křídel. Ten je hlavní příčinou toho, proč od roku 1950 klesá počet včelstev včely medonosné v Evropě a Severní Americe. V současné době neexistují léky proti tomuto viru a téměř všechna včelstva v Evropě jsou jím infikována.

Karel Škubník popsal strukturu tohoto viru a objevil, jakým způsobem vstupuje virus do včelích buněk. Objev učinil díky kombinaci dvou metod – kryo-elektronové mikroskopie a rentgenové krystalografie. Použití kombinace těchto metod je v Česku unikátní a i ve světě je provádí jen malý počet laboratoří.

Více se dozvíte v prosincovém čísle měsíčníku Muni, které vychází 11.12.

Hlavní novinky