Úspěch v novém grantovém schématu EXPRO Grantové agentury ČR zaznamenali vědci z Masarykovy univerzity. V první výzvě, která má podporovat excelentní základní výzkum, získalo peníze celkem 36 projektů, a z toho šest vedou odborníci z Muni, která se tak v této výzvě stala nejúspěšnější univerzitou. Druhá Univerzita Karlova uspěla s pěti projekty.
Granty EXPRO mají podporovat týmy vedené špičkovou mezinárodně uznávanou vědeckou osobností nebo mladým vědeckým pracovníkem s přesvědčivým potenciálem pro excelenci, a zvyšovat tak kvalitu české vědy. Mezi úspěšné žadatele z Masarykovy univerzity se letos zařadili vědci z humanitních i přírodovědných oborů.
„V Evropě je nyní trendem vytvářet i z národních zdrojů programy, které jsou inspirované granty Evropské výzkumné rady (ERC). To, že dokážeme uspět s individuálními projekty hraničního výzkumu na národní úrovni, by mělo vést do budoucna i k větší úspěšnosti v soutěži o granty ERC,“ uvedl vedoucí odboru výzkumu Roman Badík.
Excelentní projekt tak bude následujících pět let řešit David Šmahel z Fakulty sociálních studií MU, který se bude zabývat porozuměním vlivu technologií na „well-being“ adolescentů, integrovat teorie z různých oblastí jako mediální studia, psychologie či výzkum zdraví. Chce také navrhnout modely, které by umožnily předvídat technologické dopady do budoucna.
David Zbíral z Filozofické fakulty MU bude zkoumat nekonformní náboženské kultury ve středověké Evropě se zaměřením na sociální a prostorové aspekty. Chce vytvořit nástroje pro historický výzkum náboženství jako komplexního jevu vznikajícího na základě lokálních interakcí.
V grantovém schématu se prosadily také dva projekty z Přírodovědecké fakulty MU. Získali jej Milan Chytrý na vybudování Centra pro evropské vegetační syntézy, které bude rozvíjet analýzy dat a databází fytocenologických snímků, vegetačních typů a druhů, dělat evropské studie o diverzitě biotopů včetně sledování invazních druhů a zpřístupňovat data odborné i laické veřejnosti.
Druhým excelentním výzkumem na fakultě je projekt Vítězslava Bryji na molekulární a funkční analýzu biologie kasein kinázy 1. Jde o studium tohoto enzymu a toho, jak reguluje buněčné procesy v normální a nádorové buňce. Výzkum podpoří klinické využití látek blokujících kasein kinázu 1, které byly vyvinuty na Masarykově univerzitě.
Dva projekty podpořené z výzvy EXPRO jsou pak z Ceitecu MU. Řešitelem jednoho z nich je Pavel Plevka, který se zaměří na analýzu replikace enterovirů. Ty způsobují ročně miliardy infekcí, neexistují však proti nim žádná léčiva. Plevkův tým chce najít nové cíle pro léčiva, která by mohla blokovat jejich množení v buňce a vyvinout také nové metody pro získávání většího množství dat z různých makromolekul.
Podporu získal i Lukáš Trantírek z Ceitecu MU, který bude zkoumat postupy strukturní biologie nové generace. Vliv přirozeně se měnícího vnitrobuněčného prostředí, v důsledku propagace buněčného cyklu nebo v důsledku organizace buněk do tkání, na strukturu a funkci biomolekul zůstává totiž pro současné technologie nepostižitelný, a omezuje tak poznání základních principů, které určují strukturu, stabilitu a interakce biomolekul.
Vědci z Muni se také podílejí na projektech dalších institucí. Klára Hübnerová z filozofické fakulty tak bude spoluřešitelkou grantu pražského Centra medievistických studií zaměřeného na výzkum konfliktů ve střední Evropě v 15. století. Hübnerová se bude věnovat konfliktům spojeným s jednotlivými členy lucemburské dynastie a zaměří se především na vztahy Václava IV. a Joštem a Zikmundem.
Projekty EXPRO směřují podporu do projektů oceňovaných například granty Evropské výzkumné rady (ERC). Podobný typ grantů dosud v Česku nebyl. Při hodnocení předložených projektů Grantová agentura ČR zohledňuje především excelenci hlavního navrhovatele. Odborné výsledky pak bude v polovině projektu a rok po jeho skončení posuzovat mezinárodní panel. Podmínkou pro úspěšné řešení tohoto projektu je pak také závazek, že řešitel či některý člen výzkumného týmu podá nejpozději šest let od začátku řešení grantu návrh na projekt ERC.