Přejít na hlavní obsah

Vědci na ostrově Jamese Rosse využívají dobré počasí

Už téměř měsíc pobývají vědci na stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě. Jaká byla cesta na stanici a jak se jim daří plnit naplánované úkoly?

Letošní výprava: Horní řada zleva: Radek Vodrážka, Michal Břežný, Ivo Sedláček, Stephen Jennings, Jirka Strnad, Zdeněk Bareš a Marek Lahoda Dolní řada zleva: Franta Vorel, Míša Marečková, Stáňa Králová, Iva Buriánková, Dan Nývlt a Matěj Roman.

Třináct členů expedice se dostalo na ostrov Jamese Rosse z Punta Arenas v jižním Chile letecky a lodí. Letadlem se přepravili na ostrov krále Jiřího na Jižních Shetlandách, kde tři dny pobyli na čínské stanici „Great Wall“, kde představili Český vědecký antarktický program.

Pak se nalodili na palubu chilské vojenské lodě AP-41 Aquiles, která po dvou dnech operací na dalších ostrovech Jižních Shetland zamířila do průlivu Antarctic, za jehož cípem pak 15. ledna proběhl výsadek pomocí palubního vrtulníku na stanici J. G. Mendela, kterou provozuje Masarykova univerzita.

Stanice přečkala poslední zimu ve skvělém stavu a po zprovoznění systémů začaly vědecké týmy pracovat na svých výzkumech. „Za první dva týdny proběhly tři terénní kempy – v Solorina Valley zaměřený na botaniku a rostlinnou fyziologii a studium svahových deformací a odběr vzorků pro datování těchto událostí, před ledovcem Alpha ke sběru mikrobiologických a limnologických vzorků a paleontologický výzkum křídových bezobratlých a konečně tradiční kemp u jezera Monolith, který se zaměřil na sběr dat o roční bilanci hmoty dlouhodobě monitorovaných ledovců, servis meteorologických stanic a studium dřívějších změn místních ledovců a sběru vzorků pro expoziční datování,“ popsal první týdny na ostrově vedoucí výpravy Daniel Nývlt.

V blízkosti stanice pak probíhají odběry vzorků mikrobiologického, rostlinně-fyziologického, geomorfologického a paleontologického týmu, stejně tak jako stahování dat z dlouhodobých monitoringů atmosféry, půdy, toků a jezer a servis měřicích senzorů. Mikrobiologický výzkum je zaměřený především na průkaz půdních bakterií s antimikrobiálním účinkem.

V prvních týdnech počasí terénní práci přálo, teploty byly přes den většinou mírně nad nulou a ani vítr nebyl příliš silný, i když vědci zažili jednu dvoudenní sněhovou vánici, kdy rychlost větru dosahovala 70 kilometrů v hodině.

Kromě vědecké práce účastníci také testují výrobků českých firem, které chtějí získat certifikát Testováno v Antarktidě vydávaný Centrem pro transfer technologií Masarykovy univerzity. „Výrobky zatím zvládají antarktické podmínky a dobře slouží jednotlivých uživatelům,“ dodal Nývlt.

Druhá výprava zkoumá novou lokalitu

Do Antarktidy mezitím vyrazila i druhá výprava, která míří na Nelsonův ostrov v Jižních Shetlandách. Šestičlenná skupina má na místo, stanici Czeco Nelson, dorazit v těchto dnech a jejím cílem je prozkoumat stav lokality, uklidit ji a připravit obytné budovy na případnou pozdější rekonstrukci a také sběr dat a vzorků pro další výzkum.

Stanici, kterou na ostrově v roce 1989 vybudoval cestovatel Jaroslav Pavlíček, vlastní Český antarktický nadační fond a Masarykova univerzita si ji pronajala na 99 let. V budoucnu by měla sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a také jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela.

Obě výpravy by se měly vrátit do republiky zhruba v polovině března.

Hlavní novinky