Přejít na hlavní obsah

Jubilejní Science slam ovládla neviditelnost Tomáše Tyce

Ve vědecké show se předvedla šestice výzkumníků z Masarykovy a Mendelovy univerzity.

Fyzik Tomáš Tyc při vystoupení.

Hned tři jubilea připomínal poslední Science slam MUNI, který se konal v úterý v SONO centru. Šlo o desátý běh klání, v němž se vědci snaží zábavnou formou přiblížit své výzkumy, a navíc byl věnovaný oslavám stého výročí vzniku Masarykovy a Mendelovy univerzity. Právě vědci z těchto univerzit se utkali o nejlepší vystoupení, které měl nakonec podle diváků fyzik Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty MU.

Tyc je zkušený popularizátor vědy, ale i pro něj byl Science slam nová zkušenost. „Když děláme fyzikální show, tak jdu od jednoho pokusu ke druhému a mám už představu, co chci říkat. Dnes to bylo méně pokusů a víc povídání a bál jsem se, jestli mi něco nevypadne,“ uvedl Tyc.

Ve svém vystoupení představil teorii neviditelnosti a zobrazování optickými vlákny, a když měl na konci položit divákům otázku, zarazil se, zda vůbec vysvětlil princip neviditelného pláště, na kterém pracoval s kolegou s Anglie. Ptal se totiž, zda člověk, který na sobě takový plášť má, může pozorovat okolí. Odpověď odhalila jednu z velkých nevýhod neviditelnosti, kdo není vidět, sám nevidí.

Jeho živé vystoupení ale diváky přesvědčilo, přestože jej podle svých slov na poslední chvíli změnil. „Science slam je výborný formát, i když osm minut je málo času na to, aby člověk věc pořádně vysvětlil,“ dodal.

Vyhlášení vítěze.

Své síly změřil s pěti dalšími vědci z různých oborů, z nichž někteří nešetřili pomůckami. Hned první vystupující Michal Rybníček ústavu nauky o dřevě si na podium přinesl figurínu, umělý stromek i motorovou pilu, na nichž vysvětloval, co je dendrochronologie. Obor, kterému se věnuje, pomáhá s přesnou datací historických objektů za pomoci chronologie postavené na letokruzích dubů.

Letokruhy vytvářejí stromy každý rok a podle toho, zda jsou široké či úzké, odborníci poznají, jak se jim dařilo. Široké kruhy znamenají dostatek vláhy, živin i světla. Vědci už díky vzorkům stromů, starých vinných lisů i archeologických nálezů dřeva zrekonstruovali letokruhy dubů za posledních více než 2000 let a díky tomu pomáhají archeologům třeba staré studny či stavby.

Na podiu ho vystřídala Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity, konkrétně z ústavu patologické fyziologie, která se věnuje zkoumání stresu. Snaží se o jeho objektivní měření, pro které zatím neexistují účinné metody. Ve své práci vychází z teorie Hanse Selyeho, podle nějž stres patří k životu stejně neodmyslitelně jako vzduch a dýchání. S kolegy pracuje na tom, zda se dá spočítat míra stresu, které je člověk vystaven, a to na bázi termodynamiky. Představila také svou vizi nemocnice budoucnosti, kde se nepůsobí jen na pacienta, ale i na jeho okolí tak, aby mu zbylo více energie na boj s nemocí a nemusel ji využívat na přizpůsobování se okolnímu prostředí, tedy reagovat na stres.

Science slam 10 zaplnil brněnské SONO centrum .

Třetí vystupující nebyl na podiu sám, doprovázela ho kráva Julča. Šlo o model, který měl přiblížit jeho téma, a to boj s mastitidou. Jde o zánět mléčné žlázy skotu, který Petr Sláma z ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat studuje na molekulární úrovni. Snaží se přimět buňky imunitního systému, aby uměly včas rozpoznat bakterie, které zánět způsobují a bojovat proti nim dříve, než se dostanou do buněk a skryjí se tak i před antibiotiky. Jak je produkce mléka náročná, demonstroval i tím, že pro vytvoření jednoho litru je třeba, aby kravským vemenem proteklo 400 až 500 litrů krve.

Další účastník zavedl diváky po přestávce z pole do kostela. Ivan Foletti z centra raně středověkých studií na Filozofické fakultě MU je totiž historik umění a tématem jeho přednášky byla role uměleckých děl, architektury a rituálů na christianizaci Evropy. Nezůstal jen v minulosti, ale ukázal, že podobná zásadní „konverze“ probíhá i dnes, kdy chytré telefony také nabízejí obrazy, ritualizované úkony a zaujímají naše smysly.

Slamující prorektor Mendelovy univerzity Vojtěch Adam.

Štafetu po něm přebral prorektor pro tvůrčí činnost Mendelovy univerzity Vojtěch Adam, který na ústavu chemie a biochemie bojuje už řadu let s rakovinou. S kolegy zkoumá bílkovinu s názvem metalothionein, která podle nich pomáhá nádorovým buňkám v těle přežít tím, že jim dodává potřebné živiny a také blokuje léky, které na rakovinné buňky cílí. Po vystoupení přiznal, že jej Science slam donutil vystoupit z komfortní zóny a naučil se přemýšlet o popularizaci vědy jinak. Náročnost výstupu přirovnal ke své prezentaci před komisí udělující ERC granty. V obou případech jde podle něj o one man show, která musí publikum zaujmout.

Science slam odmoderovaný duem Klusáček a Sucháček zakončilo vystoupení divadla Impro Džow. Vyhlášení vítěze se pak ujali rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten také připomněl, že společné akce obou škol nekončí, na podzim je totiž čeká vzájemné hokejové utkání.

Podívejte se na videozáznam z akce (začátek v 15:15)

Science slam 10 - přímý přenos

Přímý přenos Science Slam 10 ze SONO Music Club. V hlavních rolích řečníci z Mendelova univerzita v Brně a Masarykova univerzita.

Zveřejnil(a) Science slam MUNI dne Úterý 5. března 2019