Přejít na hlavní obsah

Vědci vyzývají EU: Povolte moderní úpravy genomu zemědělských rostlin

Napříč evropskými zeměmi není možné plnohodnotně provádět výzkum, který může pomoci čelit klimatické změně.

Vizualizace úpravy genomu pomocí metody CRISPR-Cas9.

Je tomu na den rok, kdy Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují.

S tím nesouhlasí přední biologové a výzkumníci napříč evropskými zeměmi. Už před rokem se spojili a vydali dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, aby mohli plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti.

Právní předpisy EU o GMO podle odborníků neodrážejí současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění CRISPR a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění, tvrdí výzkumníci.

Vědci proto vyzývají evropské orgány, aby rychle reagovaly a pozměnily právní předpisy tak, aby použití těchto metod nepodléhalo směrnicím o GMO. Metoda CRISPR má podle nich velký potenciál v oblasti výzkumu a inovací a v neposlední řadě může napomoci čelit aktuálním výzvám, zejména v souvislosti se změnami klimatu.

Cesta, jak v horších podmínkách zvyšovat výnosy

Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity. Zástupce ředitele pro vědu Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin, zdůrazňuje, že šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. „To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ říká Říha.

Karel Říha, zástupce ředitele pro vědu v institutu CEITEC Masarykovy univerzity.

Zároveň upozorňuje rovněž, že je Evropská unie paradoxně obklopena stále se zvyšujícím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí Evropského soudního dvoru de fakto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.

Hlavním iniciátorem nyní již celoevropské iniciativy je Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu. „Je to jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování," vyzdvihuje Inzé. „K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu.“

Jeho slova dokládá i vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana, který doplňuje, že Česká republika obecně podporuje tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům. „Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy, a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd,“ říká Toman.

V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora vyzvali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin.

Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele Jaroslava Doležela jsou na místě obavy, že tento postoj může evropské země trvale poškodit. „Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí,“ říká Doležel.

Podporu potvrzují i ředitelé oborově relevantních ústavů Akademie věd ČR a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit:
Vojtěch Adam, prorektor Mendelovy univerzity
Eva Bártová, ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR
Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná
Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná
František Foret, ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR
František Marec, zástupce ředitele Biologického centra AV ČR
Jana Pěknicová, ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR
Karel Říha, zástupce ředitele pro vědu, CEITEC, Masarykova univerzita
Martin Vágner, ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Hlavní novinky