Přejít na hlavní obsah

Biolog Marek Mráz získal ocenění od předsedkyně Grantové agentury

Vědec z Masarykovy univerzity dlouhodobě publikuje výsledky, které jsou zásadní pro terapii chronické lymfocytární leukémie.

Marek Mráz.

Ocenění za mimořádné výsledky při řešení projektů základního výzkumu převzal dnes s rukou předsedkyně Grantové agentury ČR biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity. Spolu s ním získali Cenu předsedkyně GAČR další čtyři odborníci z českých výzkumných institucí a univerzit. Cena se uděluje od roku 2003, letos komise vybírali nejlepší řešitele z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce.

Marek Mráz, který působí v institutu CEITEC Masarykovy univerzity a také na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty MU, získal uznání za projekt zaměřený na studium signalizační dráhy tzv. B-buněčného receptoru (BCR) prostřednictvím microRNA, která je klíčové pro pochopení a terapii chronické lymfocytární leukémie.

„Ocenění od Grantové agentury ČR si velmi vážím a myslím, že je signálem, že také v nemocničních zařízeních je možné dělat kvalitní základní výzkum. Doufám, že nám tato grantová agentura zachová přízeň a třeba finančně podpoří další náš projekt. Rádi bychom dále studovali interakce v mikroprostředí leukemických buněk, neboť věříme, že zde leží cesta k jejich cílené léčbě,“ uvedl Mráz s tím, že současné metody jsou sice účinné, ale nevedou k vyléčení pacientů.

„Rádi bychom pochopili, jak se nádorové buňky adaptují na tyto léčiva a stávají se rezistentními a dále našli vhodný "lék" do kombinace s již velmi účinnými BCR inhibitory. Tím snad alespoň u části pacientů dokážeme chorobu trvale kontrolovat nebo dokonce vyléčit,“ vysvětluje Mráz, který je držitelem prestižního ERC grantu.

Chronická lymfocytární leukémie

Mráz se svým týmem se věnuje výzkumu především chronické lymfocytární leukémie a B-buněčných lymfomů. Jde o nádorová onemocnění poškozující B-lymfocyty, tedy buňky imunitního systému, které jinak brání tělo před patogeny tím, že vytvářejí specifické protilátky.

„Ke vzniku nádorů často vede porušení molekulární dráhy, která právě souvisí s produkcí protilátek. Jde o signalizaci přes B-buněčný receptor, která hraje klíčovou roli v přežití normálních i rakovinných B-lymfocytů. Aktivita této signalizace byla spojená s agresivitou chronické lymfocytární leukémie a nedávno byly zavedené terapeutické přístupy založené na inhibici této dráhy. Nás však zajímalo, zda BCR signalizační dráhu nějak ovlivňuje i klasická chemoterapie,“ přiblížil výzkum Mráz.

Jako první s kolegy popsal, že existuje mechanismus, kterým normální i rakovinné B-lymfocyty utlumí aktivity BCR signalizační dráhy v momentě, kdy je poškozena jejich DNA. Důsledkem tohoto mechanismu je, že chemoterapie tak funguje jako slabý inhibitor BCR signalizace. Důležité je však to, že pacienti, kteří nemají funkční protein p53, což je asi u 15 procent z nich, nemají tento mechanismus funkční, a chemoterapie tak u nich nevede k zastavení BCR signalizace. Právě u nich je dobré využít nově vyvinuté inhibitory BCR signalizační dráhy.

Cena České hematologické společnosti

V minulém týdnu získal Marek Mráz také Cenu České hematologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za nejlepší publikaci v loňském roce. Porotci ocenili soubor tří prací, které se věnovaly regulaci signálních drah u B-buněčných malignit.

Hlavní novinky